Racionalizace porážky a zpracování drůbeže s využitím metodiky čistší produkce

Porážka a zpracování drůbeže je v ČR na úrovni vyspělé průmyslové velkovýroby. Hodinové výkonnosti linek na zpracování drůbeže se v porovnání s výkonnostmi v předešlém období několikrát zvýšily zásluhou zmechanizování jednotlivých pracovních operací. Nemalou zásluhu na tom má zmechanizování kompletních výrobních procesů.

Strojně technologická linka na zpracování drůbeže se dělí na čtyři samostatné linky, oddělené technologicky i prostorově.Člení se následovně :
• linka přejímacího oddělení
• linka na opracování drůbeže
• linka na kuchání drůbeže
• linka na konečnou úpravu drůbeže
Dalším výrobním celkem je výroba polotovarů a dalších výrobků z drůbežího masa. Tzv. masná výroba je zastoupena porcovnou a uzenářskou výrobou. V porcovně se na plně automatických strojích odděluje prsní nebo stehenní svalovina, připravují se řízky a další polotovary představující vyšší stupeň kulinářské úpravy.Uzenářská výroba zahrnuje zpracování masa, tuku, drobů, pomocných a přídavných látek na masné výrobky. Je komplexem celé řady technologických operací a procesů, z nichž nejvýznamnějšími jsou solení a nakládání masa, mělnění surovin, míchání a narážení díla do obalů, tepelné opracování, chlazení a sušení.
Nezanedbatelným výrobním úsekem je zmrazování jatečně opracované drůbeže. Velký podíl jatečně opracované drůbeže se zmrazuje, což umožňuje její dlouhodobé skladování ři zachování vlastností čerstvého masa. Zmrazování se děje ve zmrazovacích tunelech při teplotě – 40 o C a skladování – 18 o C.

Identifikace hlavních problémů.
Zásadní problémy lze rozčlenit do následujících skupin :
• energetická náročnost jednotlivých částí porážecí linky
• spotřeba energií při zmrazování a skladování drůbeže
• odpadové hospodářství
• vodní hospodářství

Prvním úsekem bylo provedení podrobných bilancí a měření. Takto byly identifikovány skutečné hodnoty materiálových a energetických ztrát výrobního toku.Dalším úsekem práce byl podrobný rozbor zjištěných zkušeností. Sestával ze dvou částí :
1.) Vyhotovení materiálových a energetických toků včetně přesné bilance konkrétních ztrát.
2.) Zjištění metod a funkčních mechanizmů podniku.

Následně byla stanovena oblast řešení vytčených problémů, které byly řešeny v následujících směrech :

• racionalizace využití energií
• racionalizace využití materiálů
• materiálová logistika
• zkvalitnění údajových záznamů
• posuzování vhodnosti použití pomocných materiálů
• racionální zhodnocení vzniklých odpadů
• modifikace výrobků
• modifikace výrobního procesu
• interní recyklace

Projekt byl realizován ve dvou různých podnicích. Následovala realizace následujících opatření :
• snížení ztrát při zpracování drůbeže – výměna zastaralého typu stroje na čištění žaludků drůbeže s cílem větší výtěžnosti
• snížení energetické náročnosti paření drůbeže – výměna napařovací vany za modernější typ s uzavřeným okruhem a s turbodmýchadlem
• optimalizace technologického toku výroby – chlazení drůbeže vzduchem
• snížení škodlivin v odpadních vodách – rekonstrukce předčištění odpadních vod, zavedení vakuové dopravy měkkých odpadů, hlav a běháků
• snížení spotřeby chladu – obnova izolace za polyuretanové panely, potrubní automatizace rozvodů, izolace podlah
• zřízení a využití vlastního zdroje vody pro technologický proces
• izolace výrobních budov – řešení prostoru porážky a porcovny
• výměna pístových kompresorů – energeticky nevýhodné pístové kompresory jsou vyměněny za efektivní šroubové

Závěr.
Projekty čistší produkce jsou poznamenány svojí časovou náročností.V počátku projektu se stanoví předpokládané cíle, které ale nejsou vždy realizovány. Obdobné případy byly i v našich projektech, kdy některé cíle nebyly dosaženy, jiné, zde uvedené dosáhly několikanásobného překročení cílů.Metodika čistší produkce se projevila jako přínosný nástroj řízení podniku, který pomohl najít vhodná opatření vedoucí k ekoefektivnosti podniku.
 

Autor:

Josef Šlesinger
Centrum čistší produkce Brno, Masná 5
602 00 Brno
e-mail : cpcbr.@volny.cz