Pytlový svoz tříděného odpadu úspěšně zavedlo už 83 obcí

V Šitbořicích na jižní Moravě, které tento systém zavedly jako jedny z prvních, teď každý člověk ročně vyprodukuje o 151 kg směsného odpadu méně. Dostali se tak na necelou polovinu původního stavu.

Statistiky z roku 2016 uvádějí, že na skládkách končí přibližně polovina komunálního odpadu. Dohromady jsme vyprodukovali 3,6 milionů tun různého smetí. Z toho 14 % jsme rozdělili do sběrných kontejnerů na tříděný odpad. Přepočteno na osobu, obyvatelé ČR vytřídili přibližně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů. Nevýhodou třídění odpadu do kontejnerů je jejich vzdálenost od jednotlivých domácností a anonymita, kvůli které lidé netřídí důsledně.

Radek Staňka proto v rámci svého projektu Moje Odpadky vymyslel inteligentní způsob nakládání s odpady. Systém proslul především díky obci Šitbořice, která za něj získala ocenění v soutěži E.ON Energy Globe. Lidé tam pohodlně třídí papír, plasty a plechovky do průhledných pytlů opatřených čárovým kódem, které v den svozu postaví před své domovy. „Lidé si na třídění zvykli a považují ho za samozřejmost. Do projektu se zapojilo 94 % domácností. Na skládku tak ročně vyvážíme o téměř 300 tun méně než předtím,“ říká starosta města Šitbořice, Antonín Lengál. Každá domácnost si pak na svém „odpadovém účtu“ snadno zjistí, kolik surovin vytřídila a jak snížila svůj roční poplatek.

Systém třídění funguje nejenom v Šitbořicích na základě motivace šetření vlastní peněženky. Odměnou je totiž pro obyvatele obce snížení ročního poplatku za odvoz komunálního odpadu. V obcích, které systém zavedly, mohou lidé v závislosti na tom, kolik vytřídí, ušetřit až 70 % na poplatku za popelnice. „Dříve jsme třídili jen plasty. Měl jsem na to doma velký pytel, který jsem jednou za čas zajel při cestě do obchodu vysypat do nedalekých kontejnerů. Tohle je pro nás mnohem pohodlnější, a tak teď třídíme všechny plasty i papír,“ pochvaluje si Josef Polášek ze Šlapanic u Brna, které zavedly pytlový svoz odpadu loni v říjnu.

Během posledního čtvrtletí v roce 2017 se množství směsného odpadu ve Šlapanicích oproti stejnému období v roce 2016 snížilo o 15 tun. Vytříděný odpad se naproti tomu zdvojnásobil. Občané Šlapanic přitom za třídění odpadu žádnou slevu nedostanou. Šlapanice jsou jednou z prvních obcí, která svým občanům poplatek za odpad odpustila už v roce 2013.

Zvyšovat množství tříděného odpadu je pro obce ekonomicky výhodné. Zatímco za směsný odpad musejí platit, za ten tříděný peníze dostávají. V obcích Uherčice a Těšany na jižní Moravě kleslo množství směsného odpadu natolik, že ho stačí vyvážet jen jednou za měsíc. A tím obec také výrazně ušetří.

Množství domácností, které se do systému v každé obci zapojí, se většinou pohybuje vysoko nad 60 %. Největším podílem aktivně třídících domácností se může pochlubit obec Milíkov na severní Moravě, kde pytlový svoz využívá 99,4 % místních. Ještě před tím, než začaly systém používat, vycházelo na každého obyvatele průměrně 148 kg směsného odpadu. To je necelá polovina celostátního průměru z roku 2016, ze kdy jsou dostupné statistiky za celou ČR. Díky pytlovému svozu tříděného odpadu dokázali občané Milíkova toto množství snížit o dalších 23 kg na osobu.

Ve většině obcí, kde funguje svoz tříděného odpadu rovnou z domácností, nezanevřeli ani na sběrná místa s barevnými kontejnery. Výjimkou je například obec Náklo na Hané, kde se zavedením pytlového svozu tyto kontejnery dokonce zrušily. Produkce směsného odpadu i tady klesla o 65,7 kg na osobu. A to využívají svozu tříděného odpadu teprve rok.