Publikace o stavu znečištění ovzduší na území ČR za rok 2017

Český hydrometeorologický ústav vydává publikaci, která hodnotí kvalitu ovzduší v ČR za rok 2017. Dále zde najdete hodnocení smogových situací, úroveň emisí a příčiny zhoršené kvality ovzduší. Publikaci bude zdarma uvedena na portále ČHMÚ nebo lze zakoupit v tištěné formě nebo na CD.

Koncentrace některých látek znečišťujících ovzduší v roce 2017 stále překračují zákonem stanovené imisní limity pro ochranu lidského zdraví na řadě lokalit. Děje se to i navzdory klesajícímu trendu většiny imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší (suspendované částice, benzo[a]pyren, oxidy dusíku, přízemní ozon, benzen, těžké kovy, oxid siřičitý a oxid uhelnatý). V porovnání s mohutným snížením imisních koncentrací v 90. letech, souvisejícím s opatřeními zejména v oblasti průmyslové, energetické a legislativní, je současný pokles méně výrazný a pozornost se soustředí zejména na škodliviny pocházející z lokálních topenišť a dopravy.

„Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem stále představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky“ se závěry analýz seznamuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder.  

K překračování imisních limitů dochází ve všech krajích České republiky. Nejzávažnější situace přetrvává v Moravskoslezském kraji, přičemž v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek je kvalita ovzduší nejhorší.  Vysoké koncentrace suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu zde vytváří průmyslová výroba po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.

V aglomeracích Praha a Brno většina překročení imisních limitů souvisí s dopravním zatížením, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. „Zhoršená kvalita ovzduší však není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší velký podíl lokální vytápění.“ dodává ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.

Suspendované částice mají široké spektrum účinků na srdeční, cévní a respirační ústrojí, přičemž jejich účinek závisí na velikosti, tvaru a chemickém složení částic. Mezi hlavní zdroje emisí suspendovaných částic patří sektor Lokální vytápění domácností, který produkuje 57 % částic PM10 a 74 % částic PM2,5 (data za rok 2016).  Mezi další významné zdroje emisí PM (8,7 %) patřil sektor Polní práce. Tam  tyto emise vznikají při obdělávání půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic o velikosti jednotek až stovek nanometrů pocházející z dopravy. Doprava produkuje cca 11 % částic PM10 resp. PM2,5. Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl překročen na 8,3 % území ČR s cca 23,1 % obyvatel. Roční imisní limit PM10 byl překročen na 0,02 % území ČR s cca 0,01 % obyvatel a roční imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 0,9 % území ČR s cca 4,9 % obyvatel.

Dominantním producentem emisí benzo[a]pyrenu je sektor Lokální vytápění domácností, který se na emisích karcinogenního benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku podílel více než 98 % (data za rok 2016). Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (26,0 % plochy ČR s cca 61,8 % obyvatel).

Znečištění ovzduší přízemním ozonem má odlišný charakter. Hovoříme o sekundární znečišťující látce bez vlastního emisního zdroje, která vzniká zejména v letním období za působení vysokých teplot a intenzivního slunečního záření. Přízemní ozon patří mezi dráždivé látky s negativním účinkem na oči, nosní sliznice a průdušky. Vzhledem k chemismu ozonu se jeho nejvyšší koncentrace vyskytují ve venkovských oblastech, kde není tak vysoká hustota obyvatelstva jako ve městech. Nicméně imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 31,2 % území ČR s cca 8,6 % obyvatel (na základě legislativy hodnoceno v tříletém průměru 2015–2017); navíc je pro přízemní ozon stanoven a přesahován i imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Roční imisní limit oxidu dusičitého byl překročen na čtyřech lokalitách s vysokou intenzitou dopravy (po dvou stanicích v Praze a Brně). Hodinový imisní limit NO2 překročen nebyl. Imisní limit arsenu byl v roce 2017 překročen pouze na lokalitě Kladno-Švermov. Imisní limity zbývajících látek znečišťující ovzduší (benzenu, olova, niklu, kadmia a oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2017 překročeny na žádné měřící stanici.

Oblasti s překročením alespoň jednoho imisního limitu (bez ozonu) pokrývaly v roce 2017 cca 26,2 % území ČR s přibližně 62 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Oblasti s překročením imisních limitů přízemního ozonu pokrývaly cca 55 % území ČR s cca 68 % obyvatel.

V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 3 757 h (cca 157 dní) a 17 regulací v celkové délce 940 h (cca 39 dní). Všechny situace se vyskytly v období od 7. ledna do 17. února 2017. Dále byly v roce 2017 vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon v celkové délce trvání 54 h. Obě smogové situace se vyskytly v období od 20. do 22. června 2017.

V meziročním srovnání 2016/2017 z hlediska kvality ovzduší došlo k mírnému zhoršení. Byl zaznamenán mírný nárůst koncentrací většiny látek znečišťujících ovzduší a potažmo došlo k navýšení plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, resp. navýšení podílu obyvatel žijících v těchto oblastech. V dlouhodobějším srovnání od roku 2000 lze konstatovat, že imisní charakteristiky kvality ovzduší v roce 2017 dosahovaly průměrných hodnot.

Celá publikace je volně dostupná na: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html