Poslanci schválili novelu zákona o odpadech i novelu zákona o prevenci závažných havárií

• Dochází k rozšíření působnosti nového zákona o prevenci závažných havárií, a to ve vztahu k podzemním zásobníkům plynu. 

• Návrh nového zákona o prevenci závažných havárií dále přesněji vymezuje povinnosti provozovatelů týkající se kategorizace jimi užívaných objektů a upřesňuje postup v případě, že se podmínky pro zařazení objektu do příslušné skupiny mění. 

• Dalšími změnami v návrhu zákona jsou transponovány požadavky směrnice jak dosáhnout stanovených cílů v oblasti informování a zapojení veřejnosti a zajištění odpovídající úrovně kontroly plnění povinností provozovatelů.

• Proces schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady doznal změny oproti současné právní úpravě, kdy krajské úřady využívají jako jeden z podkladů pro své rozhodnutí o schválení bezpečnostní dokumentace vyjádření Ministerstva životního prostředí.

• V návrhu nového zákona o prevenci závažných havárií dochází k výslovnému zakotvení posudku bezpečnostní dokumentace jako odborného podkladu pro rozhodnutí krajského úřadu o jejím schválení. Úloha Ministerstva životního prostředí při projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace tak bude vyloučena, což je žádoucí s ohledem na skutečnost, že ministerstvo plní úlohu odvolacího orgánu ve vztahu k rozhodnutím krajského úřadu o schválení či neschválení tohoto návrhu.

• Vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace se nově zpoplatňuje, a to za účelem zajištění finančních prostředků potřebných pro zabezpečení činností spojených s odborným posouzením těchto dokumentů. Výše správního poplatku je navrhována diferencovaně v závislosti na jednotlivých typech schvalované bezpečnostní dokumentace a odvíjí se od jejich povahy a náročnosti jejich posouzení. Dopad těchto nákladů je analyzován v návrhu variant.

• V návrhu zákona je dále stanoven přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s nebezpečnými látkami umístěnými v objektech; každému je garantováno právo žádat informace o objektech, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, a to postupem podle zákona o právu na informace o životním prostředí. Vedle toho budou krajské úřady povinny aktivně zpřístupňovat informace o rizicích spojených s užíváním těchto objektů, o bezpečnostních opatřeních přijímaných s cílem předcházet vzniku závažných havárií v těchto objektech a žádoucím chování obyvatel v případě, kdy k závažné havárii dojde.

• Dochází rovněž ke zpřehlednění právní úpravy kontroly dodržování povinností ukládaných zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě provozovatelům objektů, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky, a nastavení pevného harmonogramu kontrol prováděných v jednotlivých objektech, s možností prodloužit interval mezi jednotlivými kontrolami v konkrétním objektu, pokud výsledky předešlých kontrol takový postup ospravedlňují.

Horní zákon:
Účelem návrhu novely zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, týkající se právní úpravy úhrad z dobývacích prostorů a z nerostů vydobytých na výhradních ložiskách (dále jen „z vydobytých nerostů“) je změna poměru rozdělení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce a zjednodušení a zprůhlednění postupu při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad a navýšení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů.

Zatímco úhrady z dobývacích prostorů se od počátku jejich zavedení do současného horního práva staly příjmem obcí, na jejichž katastrálním území se dobývací prostory nacházely, úhrady z vydobytých nerostů se rozdělily tak, že polovina se stala příjmem obcí, na jejichž území se nerosty vydobyly, a druhá polovina se stala příjmem státního rozpočtu. V roce 2000 byl zákonem č. 366/2000 Sb. s účinností od 22. listopadu 2000 původní poměr rozdělení úhrad z vydobytých nerostů změněn tak, že 75 % se stalo příjmem obcí a 25 % příjmem státního rozpočtu České republiky. Tím se na úkor státního rozpočtu podstatně zvýšila kompenzace poskytovaná obcím. Prostředky odváděné státnímu rozpočtu jsou účelově používány k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek. Obecný, poměr rozdělení výnosu je nově navrhován takto – 38 % výnosu připadne obcím a 62 % státnímu rozpočtu.
Dále je navrhováno, aby sazba úhrady z dobývacích prostorů byla zvýšena na 1000 Kč, pouze v případě dobývacích prostorů, kde není povolena v příslušném ustanovení specifikovaná hornická činnost, je sazba úhrady stanovena na 300 Kč. Způsob výpočtu úhrady zůstane stejný. Příjem z těchto úhrad bude jako doposud v plném rozsahu příjmem obcí.

Obecně se navrhuje zvýšit výnos z úhrad z jednotlivých druhů vydobytých nerostů o cca 100 % (tj. 2x). Výjimkou je černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, kde se zvýšení výnosu z úhrad nepředpokládá.

Změna způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů by měla zajistit požadované zjednodušení jeho provedení a současně zefektivnění kontroly. Změna spočívá v tom, že úhrada se nadále nebude počítat z tržeb za prodej výrobků zhotovených z vydobytých nerostů a upustí se od dosud používaného složitého vzorce. Způsob výpočtu úhrady se bude provádět jednoduchým součinem množství vydobytého nerostu a sazby úhrady.

Výjimkou z tohoto pravidla je způsob výpočtu úhrady za hnědé uhlí dobývané povrchovým způsobem. V tomto případě se výše úhrady zjistí vynásobením úbytku zásob těžbou, tedy výše těžby, výhřevností vytěženého hnědého uhlí, aby tím byla zohledněna kvalita těženého uhlí, a sazby úhrady. Výhřevnost vytěženého hnědého uhlí se zjistí z výsledků laboratorních rozborů uhlí, a to váženým průměrem, aby kvalita uhlí, která není konstantní v celém prostoru dobývání, byla do výše úhrady promítnuta odpovídajícím způsobem. Sazba úhrady bude stanovena v Kč/GJ.

Zákon stanoví limit pro maximální výši sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů, a to ve výši maximální částky odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství.

Dále je účelem tohoto návrhu přijetí opatření k zefektivnění státní statistické služby, a to redukcí počtu resortních statistických zjišťování a jejich převedení do působnosti resortních právních předpisů. V tomto konkrétním případě se jedná o vyřazení statistického výkazu Hor (MPO) 1-01 (Roční výkaz báňsko-technických a provozních údajů) z dalšího programu statistického zjišťování a jeho nahrazení evidencí vedenou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny
Novela navrhuje změnu ustanovení vázaných na problematiku národních parků. Reaguje tak současně na snahy zákonem nově vyhlásit národní parky zřízené v roce 1991 nařízením vlády (především NP Šumava). Novela má tak jednotně řešit pravidla pro všechny národní parky při zachování hierarchie i kontinuity předpisů v této oblasti.

Podpora biopaliv

Předmětem navrhované právní úpravy je umožnit pokračování daňového zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv, která splňují kritéria udržitelnosti biopaliv. Navrhované typy daňových zvýhodnění u jednotlivých biopaliv jsou proto následující:

• Pohonná hmota B30 (směs motorové nafty s metylestery řepkového oleje, který splňuje kritéria udržitelnosti biopaliv, kde podíl metylesteru ve směsi musí činit nejméně 30 % objemu) bude zdaněna sníženou sazbou spotřební daně ve výši 8 415 Kč/1 000 litrů (standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč/1 000 litrů). Snížená sazba spotřební daně ve stejné výši je u této pohonné hmoty platná již podle stávající právní úpravy.

• Pohonná hmota B100 (čisté metylestery mastných kyselin, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv) bude zdaněna sníženou sazbou daně 1 800 Kč/1 000 litrů. Podle stávající právní úpravy je tato pohonná hmota zcela osvobozena od spotřební daně. Daňové zvýhodnění etylesterů mastných kyselin je v souladu s Programem zrušeno.

• Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny sníženou sazbou daně ve výši 1 180 Kč/1 000 litrů.

• Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) učený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně, resp. od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů.

• Biopaliva druhé generace bude i nadále možné zcela osvobodit od spotřební daně na základě tzv. pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivých paliv.

• Pohonnou hmotu E 95 bude i nadále možné zcela osvobodit od spotřební daně na základě tzv. pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších palivových směsí obsahujících líh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný splňující kritéria udržitelnosti biopaliv.

• U pohonné hmoty E 85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně ve výši 12 600 Kč/1 000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok na vrácení daně ve výši 11 310 Kč/1 000 litrů.

Další podrobnosti ke změmě zákona o ochraně ovzduší (povinné přimýchávání) - ZDE (str. 4 a 28)

Přehled navržených bodu programu: