Více času na podstatné
Průzkum: Chemická legislativa zásadně dopadne na malé a střední podniky
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu České republiky realizovalo dotazníkové šetření k nařízení REACH se zaměřením na malé a střední podniky (MSP) v souvislosti s registračním termínem v roce 2018. Cílem bylo identifikovat problémové oblasti v procesu registrace chemických látek v segmentu MSP a získat tak konkrétní podněty pro realizaci dalších podpůrných aktivit v období 2016 až 2017.
Nařízení REACH totiž ukládá výrobcům a dovozcům chemických látek povinnost registrovat chemické látky, pokud jsou vyráběny nebo dováženy v množství ≥ 1 t/rok. Registrační proces je rozdělen do tří časových fází a poslední fáze registrace pro množství od 1 do 100 t/rok je stanovena k 31. 5. 2018 a bude se týkat zejména malých a středních podniků (MSP).
Převážná část MSP (86 %) podniká i na zahraničních trzích. Většina MSP zná roli svého podniku v rámci nařízení REACH (92 %). Povinnost registrace chemických látek v roce 2018 se bude vztahovat na 40 % oslovených firem a v průměru bude každá registrovat 3 až 4 látky.
Naprostá většina respondentů (87 %) se obává výše nákladů spojených s registrací chemických látek, které 65 respondentuů z řad MSP odhadlo na 110 mil. Kč, tj. v průměru na jeden podnik MSP 1,7 mil Kč (odhady firem velmi kolísají od deseti tisíců do deseti miliónů). Registraci bude většina z nich zajišťovat s externí pomocí. Nejzávažnější problémy pro ně představují nejen náklady na registraci chemických látek, ale i celková vysoká finanční náročnost plnění povinností z nařízení REACH, složitost a nesrozumitelnost pokynů ECHA, které nejsou všechny přeloženy do českého jazyka a neustále se aktualizují.
Zrušení výroby nebo dovozu signalizuje 17 % MSP. U mikropodniků tuto možnost připouští dokonce 22 %.
Výsledky dotazníkového šetření budou poskytnuty MŽP i Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) a zároveň budou využity ke konkrétním podpůrným aktivitám organizovaným MPO v letech 2016 a 2017.
Na dotazníkové šetření odpovědělo 172 subjektů, které se řadí do kategorie MSP a vztahuje se na ně legislativa REACH.
Hlavní výstupy z dotazníkového šetření:
1) Na dotazníkové šetření odpovědělo 215 respondentů (z 1088 oslovených), z toho 172 subjektů spadajících do kategorie MSP.
2) Nejvíce respondentů, a to 43 %, uvedlo, že patří do odvětví chemického průmyslu. Další respondenti podnikají v různých průmyslových sektorech, jako např. v keramickém, elektrotechnickém, leteckém, kosmetickém, nábytkářském a obuvnickém, v potravinářství, slévárenství, stavebnictví, ocelářství, zdravotnictví, ve velmi specifických činnostech (např. výroba technických olejů, výroba dopravních pásů apod.) a dále se zabývají obchodem (např. prodej elektronických cigaret), poradenstvím nebo službami.
3) Naprostá většina respondentů působí na trzích mimo ČR, u MSP je tento podíl 86 %, na trzích mimo EU podniká 70 % MSP.
4) Pro MSP platí, že chemické látky/meziprodukty jsou především používány (nákup v rámci EU, zapracování do nových směsí nebo výrobků, prodej). U směsí lze konstatovat, že většina respondentů z MSP směsi vyrábí nebo dováží ze zemí mimo EU. S velikostí podniků roste podíl subjektů, které vyrábí, dováží a používají látky/meziprodukty a předměty. S předměty nakládá (vyrábí/dováží/používá) 18 % respondentů MSP ‐ požadavek povolování použití chemické látky pro výrobu předmětů by se vztahoval jen na část z těchto 18 % respondentů. Je to z důvodu, že povolování se vztahuje jen na výrobu předmětů, nikoliv na dovoz předmětů a jejich následný prodej.
5) Většina respondentů zná roli svého podniku v rámci nařízení REACH. U MSP je tento podíl 92 %. U mikropodniků je situace horší, svoji roli dosud nezná 13 %.
6) Povinnost registrace chemických látek v poslední registrační vlně se dotkne významné části podniků, u MSP je tento podíl 40 %.
7) Lze dále předpokládat, že podíl MSP bude vyšší než v předešlých registračních vlnách, zejména bude více registrantů z řad mikropodniků a malých podniků. MSP budou registrovat v průměru 3 až 4 látky.
8) Převážná část respondentů předpokládá, že bude zajištovat registraci s externí pomocí. U MSP je tento podíl 79 %. Velká část MSP již této možnosti využívá pro plnění souvisejících úkolů.
9) Celkové náklady spojené s registrací odhadlo 85 respondentů na cca 176 mil. Kč, z toho 65 respondentů z řad MSP odhadlo náklady na 110 mil. Kč, tj. v průměru na jeden podnik MSP 1,7 mil Kč (odhady firem velmi kolísají od deseti tisíců do deseti miliónů). Velké podniky odhadují vyšší náklady za registraci, což lze vysvětlit jejich lepší informovaností a zkušenostmi z předchozích registračních termínů. Lze dovodit, že většina MSP naopak nedokáže reálně odhadnout výši nákladů spojených s registrací a náklady spíše podhodnocuje.
10) Většina respondentů/společností (63 %) neuvažuje v souvislosti s registrací (vč. souvisejících nákladů) o omezení či dokonce o zrušení výroby/dovozu některých látek. U MSP o omezení nebo zrušení výroby neuvažuje 42 %. Zrušení výroby/dovozu signalizuje 17 % MSP. Registrace bude mít největší dopad na mikropodniky, z nich uvažuje o zrušení výroby/dovozu 22 %.
11) Naprostá většina respondentů se obává výše nákladů na registraci. U MSP je tento podíl 87 %. Více jak polovina respondentů MSP předpokládá rovněž problémy s komunikací (v rámci SIEF, s ECHA, s národní kompetentní autoritou).
12) Bezpečnostní listy v českém jazyce poskytuje aktivně svým odběratelům pouze 1/3 dodavatelů. Situace u MSP je mírně horší, bezpečnostní listy v českém jazyce jim poskytuje jen 28 % dodavatelů.
13) Následné použití látek svých odběratelů zahrnuje do registrační dokumentace více než 1/3 dodavatelů, což platí i pro MSP.
14) Mikropodniky v nejmenší míře projednávají zahrnutí způsobu použití látek do registrační dokumentace dodavatele.
15) Informacím o bezpečném používání látek/směsí/předmětů, které dostávají od svých dodavatelů, rozumí převážná část respondentů (vč. mikropodniků), u MSP je tento podíl 86 %.
16) Necelá pětina podniků vyrábí/dováží/používá SVHC látky (u MSP 16 %). Tento podíl se bude zvyšovat, protože jsou pravidelně identifikovány další SVHC látky, které jsou zařazovány do Kandidátského seznamu (KS).
17) Z MSP, které SVHC látky vyrábí/dováží/používají bude více než 1/3 z nich žádat o povolení.
18) MSP čerpají informace především z internetu a ECHA (88 %), dále z odborných školení, seminářů a využívají také služeb externích firem a poradců.
19) Seminářů a školení se alespoň občas zúčastňuje většina společností. U MSP je tento podíl 69 %. Zástupci malých a středních podniků se výrazně častěji zúčastňují seminářů a školení než zástupci mikropodniků, což lze vysvětlit skutečností, že mikropodniky často nemají určeného pracovníka, který tuto problematiku řeší.
20) Neúčast na seminářích a školeních zdůvodňují respondenti zejména tím, že za ně tyto povinnosti plní externí poradci, případně mateřská firma.
21) Ve většině firem je problematikou REACH pověřen 1 pracovník. U MSP platí obecný trend, že čím menší firma, tím méně pracovníků se zabývá problematikou REACH. Tento výsledek je navíc ovlivněn skutečností, že u MSP jednotliví pracovníci často vykonávají více činností najednou (problematika REACH, odpady, chemická bezpečnost, apod.).
22) K nejvýznamnějším problémům patří: vysoká finanční náročnost zavádění REACH, složitost a nesrozumitelnost pokynů ECHA, jejich neustálá aktualizace a nedostupnost některých pokynů v českém jazyce a zpracování registrační dokumentace. Ostatní problémy jsou v průměru považovány za středně významné a přibližně stejně důležité.