Projev premiéra Sobotky na Žofínském fóru zaměřeném na oblast energetiky

Předseda vlády Bohuslav Sobotka zahájil v úterý 21. února 2017 již 207. Žofínské fórum. Setkání v pražském paláci Žofín bylo zaměřeno na Státní energetickou koncepci, energetickou bezpečnost ČR, energetický systém EU v souvislosti se Zimním balíčkem Evropské komise a jeho ekonomické dopady.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky u příležitosti zahájení 207. Žofínského fóra

Vážené dámy, vážení pánové,
jsem rád, že mohu dnes vystoupit na Žofínském fóru. Jak už zde bylo řečeno, hlavním energetickým tématem posledních měsíců je nepochybně energetický balíček Evropské komise, který přirozeně významným způsobem ovlivní budoucnost energetiky v celé Evropské unii, a je tak logické, že to je téma dnešního Žofínského fóra.

Nepochybně podrobné hodnocení zimního balíčku přednese ministr průmyslu a přítomní experti. Nicméně bych se mu chtěl také věnovat, alespoň pokud jde o jeho podstatné aspekty. Tento balíček navrhuje změny v celém energetickém sektoru, klade důraz na snižování skleníkových plynů a je tedy jasnou reakcí na klimatickou Pařížskou dohodu.

Zimní balíček obsahuje tři hlavní pilíře:

• důraz na energetickou účinnost,
• zvyšování významu využití obnovitelných zdrojů,
• spravedlivý přístup k zákazníkům.

Cílem balíčku, který je deklarován, je, aby si Evropská unie udržela konkurenceschopnost v období, kdy dochází k zásadní proměně globálních energetických trhů. Konkrétním účelem balíčku pak má být, aby Evropská unie byla hnacím motorem přechodu na čistou energii. Balíček má ambici řešit nejen vnitřní záležitosti evropské energetiky, ale také posílit roli Evropské unie v rámci světové energetiky. Česká republika je připravena k tomuto návrhu přistupovat konstruktivně. Nepatříme mezi země, které by tento balíček odmítly, současně pokládáme za důležité, abychom k tomuto návrhu přistupovali realisticky. Musíme o balíčku aktivně vyjednávat a měli bychom uplatňovat naše návrhy na eliminaci jeho možných negativních dopadů. Zároveň musíme hledat možnosti, jak tento balíček vylepšit, zejména z pohledu udržení konkurenceschopnosti a nákladů, které naši energetiku čekají.

Vzhledem k tomu, že tento balíček skutečně může mít velký význam pro to, aby určil podobu evropské energetiky, vláda se podrobně zabývá mandáty, které směřují k tomu, jakým způsobem budeme postupovat a jakým způsobem jako Češi budeme ve vztahu k balíčku jednat.

Zimní balíček zahrnuje širokou problematiku od elektroenergetiky a nastavení nové podoby trhu s elektřinou, přes obnovitelné zdroje po energetickou účinnost. Právě oblast elektroenergetiky je velmi důležitá - legislativní návrhy v této oblasti mají reagovat na evropské problémy v oblasti trhu s elektřinou, kde existuje množství státních zásahů, a jsou problémy s investicemi do nových zdrojů.

ČR se tato diskuse velmi aktuálně týká mimo jiné s ohledem na připravované investice do nových jaderných zdrojů. Tyto investice by generovaly příjmy po desítky let, při aktuálním nastavení trhu jsou ale rizika těchto investic vysoká.

V rámci Evropské unie ČR i proto velmi konzistentně hájí důraz na obnovu efektivního trhu s elektřinou tak, aby bylo možné vyhodnotit návratnost investice do jaderné energetiky.

Rok 2017 tedy pro nás bude rokem jednání nad konkrétní podobou zimního energetického balíčku. ČR je na tato jednání připravena a bude na nich aktivně uplatňovat svá stanoviska a požadavky. Především doufáme, že projednávání zimního balíčku nebude uspěcháno, že vše podstatné bude detailně projednáno a bude dosaženo vyváženého řešení.

Považujeme za nutné, aby konečná podoba úprav evropské energetické legislativy řešila to, aby členské státy, které stále nesou odpovědnost za bezpečnost dodávek elektrické energie, měly současně plnou kontrolu nad potřebnými nástroji, a aby to byly členské státy, které i nadále budou mít právo volby energetického mixu. Určitě budeme nadále prosazovat, aby zimní balíček napomáhal zefektivnění fungování trhu s elektřinou.

Význam má, aby úpravy legislativy dle zimního balíčku respektovaly národní specifika a umožňovaly definovat rizika z pohledu národních podmínek, aby členské státy mohly bezpečně řídit své sítě a aby mohly garantovat bezpečnost dodávek elektrické energie.

Vláda 8. února schválila předběžnou pozici naší země k zimnímu balíčku. Tato pozice zahrnuje i výše uvedené požadavky, o kterých jsem vás chtěl informovat.

V současné době se připravují rámcové pozice k jednotlivým směrnicím a nařízením, které balíček obsahuje. I těmto pozicím chce vláda věnovat velmi vysokou míru pozornosti.

Tématem dnešní konference je Státní energetická politika, proto bych se chtěl kromě zimního balíčku zmínit také o dalších výzvách a o tom, co pro nás do budoucna znamenají. Domnívám se, že energetika se podobně jako průmysl nachází blízko bodu zlomu. Za tímto bodem převládnou nové technologie a energetika bude muset na změněné podmínky reagovat.

Trendy jako decentralizace, ukládání energie a další mohou velmi výrazně změnit celou podobu energetiky. Současná schémata by pak stále hůře stačila tomu, aby energetika pokrývala všechny naše potřeby, které v blízké budoucnosti budeme mít. Proto musíme už teď uvažovat o dalším rozvoji současného energetického konceptu a také přemýšlet o alternativním řešení. Pokud chceme přemýšlet o budoucnosti české energetiky v horizontu dalších 40 – 50 let a my musíme přemýšlet o takto dlouhodobém horizontu, nemůžeme zavírat oči před novými trendy, ale musíme se k nim umět realisticky postavit. Jinak se může stát, že promeškáme zásadní technologický moment a ocitneme se na periferii.

Vážené dámy, vážení pánové,
dalším mimořádně důležitým tématem je energetická bezpečnost. S tím úzce souvisí dvě témata, která bych chtěl ještě v rámci svého vystoupení zmínit. Těmi jsou jaderná energetika a zemní plyn. Jaderná energetika je v České republice jedním ze dvou hlavních zdrojů elektřiny a dlouhodobě se těší i podpoře veřejnosti. Podle platné energetické koncepce má být jádro jedním z hlavních pilířů naší energetiky i v dalším období, protože se jedná o stabilní a bezemisní zdroj. Klíčové pro tyto plány bude prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů na maximální možnou míru, samozřejmě s ohledem na plnou bezpečnost jejich provozu.

Naše vláda v květnu 2015 schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, který byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu. V tomto plánu jsou definovány kroky potřebné pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Akční plán také ukládá pokračovat v procesu přípravy. Jako první musí proběhnout povolovací a přípravné procesy. Myslím, že je zřejmé, že vláda výstavbu nových jaderných bloků podporuje.

Bohužel je potřeba si uvědomit, že i tady narážíme na chronickou bolest České republiky, a tou je neúměrná délka povolovacích a přípravných procesů. Hledáme možnosti, jak tento zdlouhavý a neefektivní systém změnit. Jednou z možností, kterou jsme identifikovali, je úprava stavebního zákona tak, aby bylo možné provést územní řízení pro nové jaderné bloky před výběrem jejich dodavatele. Tato změna stavebního zákona se v současné době připravuje a projednává na půdě Poslanecké sněmovny. Kromě změn ve stavebním zákoně je zde další možnost, zkrácení výběrového řízení.

Vláda rozhodla o tom, že budeme žádat Evropskou komisi o sektorovou výjimku ze zákona o veřejných zakázkách, která by umožnila transparentní proces výběru dodavatele, avšak bez nutnosti vyhovět všem požadavkům zákona, který je na takto významné investice jen velmi obtížně aplikovatelný. Realisticky můžeme uvažovat se spuštěním nových jaderných zdrojů do roku 2035. Z důvodu zachování dukovanské lokality je pak logickou variantou přípravy a spuštění prvního nového bloku právě v Dukovanech.

Pokud jde o sektor plynárenství, musíme podle mého názoru v následujících letech setrvale klást důraz na zajišťování bezpečnosti dodávek. Už dnes máme zajištěnu díky rozhodnutí našich předchůdců základní diverzifikaci tras i zdrojů. Krokem, který může tuto diverzifikaci prohloubit, je i výstavba nového plynovodu Stork II, který je předmětem dohody mezi českou a polskou vládou a je i možnou součástí takzvaného severojižního koridoru, který by do budoucna mohl propojit námořní terminály na zkapalněný zemní plyn v Chorvatsku a Polsku. Na Stork II má navázat také plynovod Moravia vedoucí přes území České republiky. Je také plánováno v rámci strategických výhledů přímé propojení s Rakouskem. To má však alternativu ve stávajících plynovodech, které spojují Českou republiku a Rakousko přes území Slovenska. Jak už jsem řekl, z hlediska vysoké dovozní závislosti je pro nás důležitá diverzifikace dodavatelů a cest zemního plynu, ale vždy s ohledem na zájmy spotřebitelů i na to, jaké náklady zajištění této diverzifikace zdrojů a cest vyžaduje.

Vážené dámy, vážení pánové,
popsal jsem zde některé důležité otázky a důležitá témata, kterými se vláda zabývá a ještě bude zabývat ve zbytku svého mandátu. Chtěl bych také zmínit fakt, že bylo dosaženo změny zákona, který definuje strukturu Energetického regulačního úřadu. Tato vláda ještě v rámci svého mandátu bude muset splnit jeden důležitý úkol, a to zajistit jmenování členů nové Rady Energetického regulačního úřadu tak, jak to vládě ukládá zákon. Nová Rada Energetického regulačního úřadu by měla být jmenována nejpozději k 1. 8. 2017.

Vážené dámy, vážení pánové,
děkuji za vaši pozornost.