Projev premiéra Sobotky na Evropském jaderném fóru

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka se zúčastnil 16. června 2014 Evropského jaderného fóra v Bratislavě. Na v pořadí devátém zasedání diskutoval společně s premiérem Slovenska Robertem Ficem a odborníky na jadernou energii o bezpečnostních otázkách, investicích do energetického sektoru a také o postupu při nakládání s vyhořelým palivem.
 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka v projevu uvedl:

„Vláda České republiky jasně deklarovala, že hodlá i nadále rozvíjet jadernou energetiku v České republice. Pro své kvalifikované rozhodnutí ale vláda potřebuje dodatečné informace. Především, jakým způsobem přistupovat k dalšímu rozvoji energetiky s ohledem na optimalizaci celkových nákladů i jiných strategicko-bezpečnostních zájmů země.“

„Jaderná energetika má pevné místo v energetickém mixu České republiky. Naše země bude jak na odborné, tak politické úrovni doma i v Evropě hledat řešení a způsoby, jak nahradit dosluhující uhelné zdroje základního zatížení nízkoemisními zdroji na základě principů minimalizace dopadů na životní prostředí, na základě principů nákladové efektivity a technologické neutrality.“

Projev premiéra Sobotky na Evropském jaderném fóru

Vážený pane premiére, vážený pane komisaři, vážené dámy, vážení pánové,

úvodem mi dovolte poděkovat Slovenské republice a Evropské komisi za organizaci nejen letošního ročníku, ale za celé úsilí o existenci Evropského jaderného fóra. Transparentní a odborná evropská diskuse o jaderné energetice je významnou součástí debaty o dekarbonizaci evropské ekonomiky a o zajištění energetické bezpečnosti. A to nejen pro země, které využívají jádro, ale podle mého názoru pro celou Evropskou unii.

Bez dalšího rozvoje jaderné energetiky se České republice a zřejmě i některým dalším státům nepodaří naplnit své závazky v oblasti snižováním emisí CO2, pokud chtějí i nadále rozvíjet svoji stávající průmyslovou základnu.

Devátý ENEF se bude věnovat nanejvýše aktuálním otázkám: investicím do energetického sektoru, managementu vyhořelého paliva a roli, jakou může hrát jaderná energetika v novém klimaticko-energetickém rámci do roku 2030.

Na červnové Evropské radě očekávám dvě zásadní energetická témata: klimaticko-energetický rámec 2030 a otázky dovozní závislosti spojené s energetickou bezpečností.

Pokud jde o klimaticko-energetickou politiku, Evropská unie je velice ambiciózní, a to bez ohledu na některé negativní zkušenosti, které nám aktuálně platný klimaticko-energetický rámec po roce 2008 přinesl.

Situace se nadto od roku 2008 významně změnila – Evropská unie se jen pomalu vzpamatovává z hluboké ekonomické krize a trpí komparativní nevýhodou, co se cen energie pro koncové uživatele týče. Navíc míra zapojení se ostatních významných světových producentů skleníkových plynů do úsilí o ochranu klimatu je nižší, než jsme v Evropě původně doufali.

Stále platí, že evropská debata a míra ambicióznosti možných klimaticko-energetických cílů nesmí být izolována bez zohlednění míry globálního úsilí. V opačném případě mohou být dopady na konkurenceschopnost Evropy, ale také České republiky a Slovenska nenapravitelné.

Ať již v evropské debatě o klimaticko-energetických cílech zvítězí vize jednoho či vícenásobného závazku, Česká republika považuje jadernou energetiku za vhodný prostředek pro naplnění cílů v oblastí snižování emisí CO2.

Druhým tématem červnové Evropské rady, a současně tématem, které bych rád v kontextu jaderné energetiky akcentoval, je právě energetická bezpečnost. Podobně jako v plnění našich klimaticko-energetických cílů, jaderná energetika hraje velmi významnou roli v zajištění bezpečnosti a plynulosti dodávek energie.

Cílem každého státu a odpovědné politické reprezentace je nejen okamžité zajištění dostatku energií pro všechny občany a pro průmyslovou základnu země posilující ekonomický růst, ale také střednědobý a dlouhodobý plán na zajištění zásobování energií.

Česká republika má silně proexportně orientovanou ekonomiku s vysokým podílem průmyslu, včetně energeticky náročného, a to i oproti zemím Evropské unie. Dále má Česká republika limitované podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů elektrické energie.

V tomto kontextu vítám tezi Evropské komise, že jaderná energetika představuje spolehlivý, nízkoemisní zdroj základního zatížení, který hraje významnou roli v zajištění právě energetické bezpečnosti. Vlastnictví výrobního a technologického know how v této oblasti považuji za jednu z konkurenčních výhod Evropské unie oproti jiným regionům, které o něj teprve pracně usilují.

Jaderná energetika je nejenom zdrojem stabilních a bezpečných dodávek elektrické energie, ale přispívá ke zvýšení naší energetické bezpečnosti také možností skladování dlouhodobých zásob primárního paliva, jehož podíl na celkových výrobních nákladech je ve srovnání s jinými konvenčními zdroji relativně nízký.

Jadernou energetiku tedy považuji v kontextu boje proti klimatickým změnám i snahy o posílení energetické bezpečnosti za zcela legitimní součást energetického mixu a je na každém členském státě, zda se přikloní k jejímu využití či nikoli.

Ponechání rozhodnutí o energetickém mixu každého členského státu v souladu s Lisabonskou smlouvou je nezbytné. Státy musejí mít i nadále možnost rozhodovat o energetických investicích na základě nákladově-efektivního využití svých specifických a objektivně daných národních podmínek.

Pokud jde o situaci v České republice, rozhodnutí české vlády neudělit v tomto okamžiku jakoukoliv státní garanci na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, které vedlo společnost ČEZ k zastavení tendru, je nutno chápat nikoli jako nedůvěru v budoucnost jaderné energetiky v České republice.

Právě naopak, vláda České republiky jasně deklarovala, že hodlá i nadále rozvíjet jadernou energetiku v České republice. Pro své kvalifikované rozhodnutí ale vláda potřebuje dodatečné informace. Především, jakým způsobem přistupovat k dalšímu rozvoji energetiky s ohledem na optimalizaci celkových nákladů i jiných strategicko-bezpečnostních zájmů země.

Uvědomuji si, že rozhodnutí o dalším směřování české energetiky včetně těch o výstavbě jaderného zdroje, který bude v provozu až 60 let, nelze činit pod dojmem momentálních tržních cen. Pravidla trhu se mění velmi dynamicky a nelze jimi zcela podmiňovat strategickou otázku zajištění spolehlivých dodávek elektřiny pro občany a průmysl naší země. Zároveň ale rozvoj jaderné energetiky není možný za každou cenu a na úkor spotřebitelů.

Chtěl bych při této příležitosti také zdůraznit, že významnou roli hraje také intenzivní účast českých expertů na světovém projektu vývoje perspektivních jaderných reaktorů tzv. čtvrté generace. A to ve výzkumu systému s tekutým palivem, v uranovém palivovém cyklu. Tohoto projektu se účastní další přední jaderné mocnosti, jako jsou Spojené státy, Rusko, Japonsko a Čína. Měl by výrazně přispět ke zvýšení bezpečnosti, jaderné energetiky, minimalizaci množství a nebezpečnosti jaderného odpadu a také ke zvýšení efektivnosti a dlouhodobé dostupnosti jaderného paliva.

Vážené dámy, vážení pánové, závěrem mi dovolte říci, že jaderná energetika má pevné místo v energetickém mixu České republiky. Naše země bude jak na odborné, tak politické úrovni doma i v Evropě hledat řešení a způsoby, jak nahradit dosluhující uhelné zdroje základního zatížení nízkoemisními zdroji na základě principů minimalizace dopadů na životní prostředí, na základě principů nákladové efektivity a technologické neutrality.

Děkuji za Vaši pozornost.