Projev premiéra na Žofínském fóru "Zásobování plynem jako součást energetické bezpečnosti ČR"

Na Žofínském fóru se diskutovaly otázky souvisejí se zabezpečením dodávek plynu pro velkoodběratele i domácnosti a jejich bezpečnostními riziky, aktuální situací v evropském regionu a jejím výhledu, aktualizací Státní energetické koncepce, novely energetického zákona atd. Premiér Bohumil Sobotka se v projevu zastavil u situace v dodávkách plynu z Ruska, možností alternativních dodávek a u otázek evropské spolupráce. Na závěr se dotkl otázky energetických úspor. Premiér také uvedl, že platí závazek, který je součástí programového prohlášení vlády tedy, že Česká vláda nebude podnikat kroky, které by umožnily pokračování průzkumu nebo následnou těžbu břidlicových plynů na území České republiky.

Vítám všechny, kteří se sešli k debatě, která se týká otázky energetické bezpečnosti České republiky. Předpokládám, že účastníky tohoto fóra jsou z velké části zástupci soukromých firem, které využívají český, evropský i světový trh ke svému podnikání. Vláda je tady od toho, aby vytvářela a podporovala vytváření veřejné infrastruktury, přehledného právního prostředí a přehledného a stabilního daňového systému. Snažíme se i pro podnikatele v této oblasti vytvářet podmínky pro to, aby stát skutečně fungoval. Samozřejmě důležitým úkolem vlády je také přispívat k mezinárodní stabilitě a i tady se Česká republika snaží působit tak, aby v rámci mezinárodních krizí vytvářela tlak na diplomatické mírové řešení a na spolupráci. Bez stálých dodávek plynu si v dnešní době těžko dokážeme představit v České republice jakékoliv její ekonomické fungování. Po pár měsících, pokud bychom zaznamenali absolutní výpadek takovýchto dodávek, by se náš život zcela zásadně změnil a v dnešní stávající podobě de facto zastavil. Proto je tak důležitá otázka energetické bezpečnosti a otázka bezpečného zásobování České republiky plynem.

Vážené dámy, vážení pánové.
Rád bych se ve svém vystoupení zastavil u situace v dodávkách plynu z Ruska, možností alternativních dodávek a u otázek evropské spolupráce. Na závěr bych se také rád dotkl otázky energetických úspor.

Pokud jde o spotřebu zemního plynu v České republice, tak ji pokrýváme z převážné části, z 99 procent, dovozem. Dvě třetiny plynu dovážíme z Ruské federace, zejména přes území Ukrajiny a Slovenska. Zbylou část plynu nakupujeme v Norsku. Do této chvíle platí, že dodávky tohoto plynu jsou navzdory probíhajícímu rusko-ukrajinskému konfliktu realizovány podle uzavřených kontraktů. Zásobníky zemního plynu v České republice máme téměř stoprocentně naplněny a musím říct, že česká vláda po celou dobu ukrajinské krize velmi pozorně sleduje otázku dodávek plynu do České republiky a snaží se komunikovat se soukromým sektorem tak, abychom zajistili maximální energetickou bezpečnost České republiky v této složité situaci.

Chci uvítat zprostředkovatelskou aktivní roli Evropské unie, kterou sehrála při jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem o obnovení dodávek plynu. Jednání byla v posledku úspěšná a zdá se tedy, že by dodávky plynu z Ruska na Ukrajinu měly pokračovat minimálně do března příštího roku. Tím bylo zažehnáno nejhorší období letošní zimy, kde pokud by nedošlo k dohodě, tak by pravděpodobně na Ukrajině následovala humanitární krize a byly by výrazným způsobem ohroženy v takovéto situaci i tranzitní dodávky ruského plynu přes Ukrajinu dále do Evropy. Přesně tady se Evropská unie osvědčila na mezinárodním poli, tedy tam, kde by měla být silná a kde by měla hrát silnou a rozhodující roli. To znamená otázka vnějšího zajištění energetické bezpečnosti členských zemí Evropské unie. V době mezinárodní nestability, ať už je jakákoliv a odehrává se kdekoliv, platí, že bychom měli být připraveni se solidarizovat s dalšími členskými státy Evropské unie. Tady Česká republika jasně potvrdila svoji ochotu v případě krize nebo výpadku dodávek plynu podpořit zásobování těch zemí Evropské unie, které jsou v našem sousedství a které by byly výpadky nejvíce poškozeny. To se týká především Slovenska, pokud by došlo k přerušení dodávek přes ukrajinské území.

Vedle naší snahy projevit solidaritu v konkrétních krizových situacích je také důležité, abychom poté, kdy jak pevně věřím ukrajinská krize v čase odezní a situace se tam politicky a ekonomicky stabilizuje, neměli ani v budoucnu zapomínat na to, že je potřeba pracovat na posílení energetické bezpečnosti v Evropě. To znamená na vytváření cest pro dodávky zemního plynu z dalších zdrojů. V minulých letech se investovalo do tras, do plynovodů, které neřešily diverzifikaci zdrojů plynu pro Evropu, ale investovalo se do projektů, které řešily diverzifikaci transitních tras pro plyn do Evropy. Pokud zmíním projekt Nord Stream a připravovaný projekt South Stream, tak to byly projekty, které neřešily otázku diverzifikace plynu, vzhledem k tomu, že se jedná o plyn, který pochází z Ruska, ale pouze měly za cíl vyhnout se území Ukrajiny. To, z hlediska zajištění skutečně energetické bezpečnosti Evropy, není dlouhodobé řešení. Samozřejmě jako Česká republika jsme ve výhodnější situaci než je Slovensko, Maďarsko nebo některé jižní státy nebo státy na jihovýchodě Evropy, které jsou členy Evropské unie, ale i pro nás platí, že bychom měli hledat možnosti, jak podpořit projekty, které by do budoucna umožnily také dovážet do Evropy plyn z jiných částí světa, než jsou pouze ruské zdroje. Je tady otázka budoucích zdrojů z jižní části Evropy, zdrojů, které se týkají například Ázerbajdžánu, možná do budoucna, pokud se podaří nalézt mírové uspořádání dohody a upustit od sankcí, z Íránu. Otevřená otázka a debata se vede ve Spojených státech o možnostech vývozu plynu ze Spojených států. Měl jsem možnost minulý týden tlumočit stanovisko České republiky i viceprezidentu Bidenovi v tom smyslu, že Česká republika podporuje vývoz plynu ze Spojených států, protože se domníváme, že to může být jednak příspěvek k diverzifikaci zdrojů plynu pro Evropu, jednak samozřejmě příspěvek k větší konkurenci v rámci Evropy. Jsem přesvědčen o tom, že by se Česká republika měla podílet v rámci mezinárodní spolupráce na projektech, které by umožnily využít terminály pro dovoz zkapalněného plynu. Tady je také potřeba, aby Evropská unie poskytla nástroje na financování takovýchto projektů.

Pokud jde ještě o Českou republiku, tak platí závazek, který je vám myslím znám a který je součástí programového prohlášení vlády. Česká vláda nebude podnikat kroky, které by umožnily pokračování průzkumu nebo následnou těžbu břidlicových plynů na území České republiky. Samozřejmě že kromě mezinárodní situace je bezpečnost zásobování České republiky plynem závislá i na situaci na domácím trhu a na kvalitě našich vnitřních infrastruktur. Zásadní význam v tomto směru má příprava příštího regulačního období. Jde o to, aby se od roku 2016 regulace zaměřila jak na dlouhodobou stabilitu celého odvětví plynárenství, tedy především na zajištění ekonomických podmínek pro dostatečné investice do budování a obnovy plynárenské infrastruktury u nás, tak aby se zasadila o zajištění rovnosti podmínek ve všech hlavních sektorech energetiky a přijatelné ceny a přijatelné podmínky pro spotřebitele.

Poslední téma, které bych rád ještě velmi stručně zmínil na úvod diskuze, která nás bude za chvíli čekat, je otázka energetických úspor. Nedávno dosáhla Evropská rada shody na podobě energeticko-klimatického rámce v Evropské unii do roku 2030. Je to jeden z nezávazných cílů, který byl schválen na evropské úrovni ve výši 27 procent úspory energie do roku 2030. Podle analýzy dopadů, které k tomuto zpracovala Evropská komise, platí, že jedno procento energetických úspor povede také ke snížení dovozu zemního plynu do Evropské unie jako do celku o 2,6 procenta. Platí zde to, co je koneckonců už uvedeno v programovém prohlášení vlády – naším cílem je snižovat energetickou náročnost, ať už jde o veřejný nebo privátní sektor. Budeme také usilovat o to, aby se zlepšilo životní prostředí a zejména kvalita ovzduší v regionech tam, kde jsou největší problémy. To se týká zejména Moravskoslezského kraje. Strategickým cílem vlády je podporovat takové hospodářství a takovou podporu energetiky, která bude udržitelnější, šetrnější k životnímu prostředí, tudíž i ke zdraví obyvatel České republiky, a povede ke změnám ve struktuře energetického sektoru. To jsou všechno změny, na které bude důležité, aby se energetický sektor včas připravil. I proto byl součástí naší pozice, kterou se nakonec podařilo prosadit v rámci vyjednávání o budoucí klimatické a energetické politice Evropské unie, systém podpor, které by měly být realizovány v zemích s nižším hrubým domácím produktem na hlavu. Opět bude velmi důležité, abychom tento systém podpory byli schopni v České republice efektivně využít a využili jsme ho jako nástroj k modernizaci naší ekonomiky.

Tolik několik poznámek na okraj dnešního tématu Žofínského fóra. Děkuji.

Zdroj: Vláda ČR