Produkce odpadů v roce 2013 a nakládání s nimi

Tento článek si klade za cíl představit a zhodnotit údaje o produkci a nakládání s odpady v České republice za rok 2013. Na základě dat z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jsme zpracovali přehled produkce odpadů a nakládání s nimi v ČR v roce 2013. Sběr dat a jejich zpracování vychází z ohlašovacích povinností stanovených zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.

Sběr dat a ohlašování odpadů v roce 2014

Ohlašování a sběr dat jsou prováděny zcela v souladu s ohlašovacími povinnostmi stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Téměř všechny ohlašovací povinnosti jsou plněny prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), který již při přijetí hlášení provede základní kontroly a zabrání přijetí hlášení s validačními chybami. V případě využití tzv. „interaktivního“ PDF formuláře provádí ISPOP kontrolu již před samotným odesláním hlášení. Doručená hlášení ověřují a zpracovávají obecní úřady obce s rozšířenou působností (ORP) nebo správní obvody Prahy (SOP) v případě hlavního města.  V letošním roce bylo zpracováno cca 78 tisíc řádných hlášení o produkci a nakládání s odpady od 31 tisíc ohlašovatelů.

Produkce odpadů

V roce 2013 celková produkce odpadů vzrostla z 30 mil. tun na 30,6 mil. tun (tabulka 1). Jedná se o meziroční navýšení o 2 %. K výraznějšímu navýšení produkce, a to o 3,4 %, došlo u skupiny 17 (Stavební a demoliční odpady) následkem investicí do modernizace dopravní infrastruktury. Pokud se však zaměříme pouze na produkci ostatních skupin odpadů, tak je množství vyprodukovaných odpadů srovnatelné s rokem předešlým.

Obecně se dá říci, že produkce odpadů a její struktura (graf 1) závisí na aktuálním stavu průmyslu, stavební činnosti v jednotlivých regionech a zavádění ekologicky šetrnějších postupů. Struktura produkovaných odpadů je v jednotlivých krajích rozmanitá (tabulka 2, graf 2). Praha je kulturní a turistická aglomerace, což se odráží ve vyšší produkci komunálních odpadů a vyšší produkcí odpadů ze stavebnictví. Je pro ni však typická nízká produkce nebezpečných odpadů. V Moravskoslezském kraji, zaměřujícím se na těžký průmysl, jsou právě naopak produkovány více nebezpečné odpady z tepelných procesů.  

Produkce ostatních odpadů

Odpady kategorie ostatní se každoročně významnou měrou podílí na celkové produkci všech odpadů. V roce 2013 činil jejich podíl 95 %. V meziročním srovnání došlo k mírnému nárůstu těchto odpadů, a to z 28,4 mil. tun na 29,2 mil. t v roce 2013 (tabulka 1). Nárůst byl zaznamenán u skupiny 17, která tvoří 59 % z celkové produkce ostatních odpadů. Nejvíce se navýšila produkce u odpadu katalogového čísla 17 05 04 (Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03), a to ze 7 909,2 tis. tun v roce 2012 na 9 527,2 tis. tun v roce 2013, tedy o 21 %. Nárůst produkce tohoto odpadu souvisí především s činnostmi spojenými s obnovou dopravní infrastruktury.

Největší množství ostatních odpadů bylo v předchozím roce vyprodukováno v Jihočeském kraji, kde byla celková produkce ostatních odpadů na obyvatele 3 803,3 kg. Nejmenším producentem pak byl Královéhradecký kraj, kde bylo vyprodukováno 1 703,7 kg na obyvatele.

V meziročním srovnání se produkce ostatních odpadů ve většině krajů zvyšuje. Největší nárůst byl zaznamenán v Jihočeském kraji, kde se zvýšila produkce o 51 %. Tento nárůst byl spojen s výstavbou dálnice D3 u Soběslavi a Tábora.  K výraznějšímu poklesu došlo například v hlavním městě. Pokles souvisí s postupným dokončováním prací na tunelovém komplexu hlavního města. 

Produkce nebezpečných odpadů

Nebezpečné odpady tvoří pouze malou část ze všech produkovaných odpadů (4,7 %) a jsou produkovány zejména průmyslem a při sanacích starých ekologických zátěží.  Toto potvrzuje i fakt, že v roce 2013 byla nejvyšší produkce nebezpečných odpadů v přepočtu na obyvatele v Pardubickém kraji (tabulka 1), kde probíhala sanace areálu bývalého státního podniku na výrobu dopravní techniky v Chrudimi. Jedná se především o zeminu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky. Vyšší množství nebezpečných odpadů v této lokalitě se dá předpokládat i v roce 2014, neboť sanační práce zde stále probíhají. Naproti tomu v minulých letech byla produkce nebezpečných odpadů v tomto regionu jedna z nejnižších v ČR. K výraznějšímu zvýšení produkce nebezpečných odpadů došlo také v Karlovarském kraji.

Naproti tomu v Ústeckém kraji, kde byla produkce nebezpečných odpadů dlouhodobě jedna z nejvyšších, se díky dokončení sanace areálu zamořeného fenoly v Litvínově snížila jejich produkce o 44 %.  Nejenom následkem tohoto meziročně poklesla celková produkce nebezpečných odpadů téměř o 12 %.

Produkce komunálních odpadů

Do komunálních odpadů řadíme odpady skupiny 20, které pocházejí od občanů obce, od obcí a od podnikajících subjektů, a odpady podskupiny 15 01 (obalové odpady) z odděleného sběru od občanů a od obcí. Těchto odpadů je sice, co se týká množství pouze 5,2 mil. tun (tabulka 1), ale jsou jednou z nejzajímavějších skupin. Jsou jednak velice druhově a vlastnostmi rozmanité, ale také jsou to odpady, se kterými přicházejí občané do každodenního kontaktu.

Produkce komunálních odpadů se sice meziročně mírně snížila (o 0,5 %), ale již dlouhodobě stagnuje nad hodnotou 5. mil. tun. Nejvíce těchto odpadů, tak jako i v minulých letech, bylo vyprodukováno občany hlavního města, a to 564,5 kg na obyvatele. Nejméně pak vyprodukovali občané kraje Královéhradeckého (425 kg na obyvatele). V Praze je dlouhodobě nejvyšší produkce v důsledku několika faktorů. Do celkové produkce komunálních odpadů se započítávají nejen odpady z domácnosti, ale i odpady pocházející z kanceláří, hotelů, ubytoven, úřadů, škol atd., kterých je v hlavním městě více, než v jiných regionech.

Komunální odpady jsou z 55 % tvořeny pouze odpadem 20 03 01, který je v Katalogu odpadů definován jako Směsný komunální odpad (tabulka 1). Někdy bývá též označován jako „zbytkový“ odpad, který zůstává po oddělení vytříděných složek.  Jsou v něm započítány odpady jednak pocházející od občanů, ale také odpad podobný komunálnímu odpadu pocházející od podnikatelských subjektů, státních institucí, škol, úřadů atd.

Z celorepublikového pohledu je ročně produkováno na každého obyvatele 272 kg směsného komunálního odpadu. Co se týká krajského měřítka, tam je situace podobná jako u komunálních odpadů. Nejvíce odpadů je produkováno od občanů ve Středočeském kraji a v Praze a nejméně v kraji Zlínském. 

Dovoz a vývoz odpadů

V roce 2013 bylo do České republiky dovezeno 1,3 mil. tun odpadů, které pocházely z 98 % z EU (graf 3). Nejčastěji jsou k nám dováženy kovové, papírové a lepenkové odpady původem z Polska, Slovenska nebo Německa. Ze zemí nenáležejících do EU bylo dovezeno pouze asi 26,8 tis tun odpadů. V roce 2013 bylo například dováženo odpadní sklo ze Švýcarska nebo hliníkové odpady z Bosny a Hercegoviny.

 Z České republiky bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 3 mil. tun odpadů. Stejně jako je tomu u dovozu odpadů, probíhá většina vývozu do států zemí EU (96 %). Nejvíce jsou od nás do Evropy vyváženy železné, papírové, lepenkové a plastové odpady do Německa, Polska a Rakouska. Mimo EU to jsou například plastové odpady, které putují do Číny, nebo kovové odpady mířící do Korejské republiky.

Nakládání s odpady

Národní legislativa rozlišuje nakládání s odpady na využití odpadů (recyklace, regenerace, předúprava, energetické využití, atd.) a odstranění odpadů (skládkování nad nebo pod úrovní terénu, spalování, atd.). Platná hierarchie způsobů nakládání s odpady upřednostňuje využívání odpadů, nicméně struktura nakládání s odpady je v jednotlivých krajích ovlivněna druhy produkovaných odpadů a počty a typy zařízení k nakládání s odpady nacházejících se na území kraje (graf 4).

Materiálové využití odpadů

Celkově bylo v roce 2013 v České republice materiálově využito 76 % všech vyprodukovaných odpadů. Množství materiálově využitých odpadů se každoročně mírně navyšuje. Nejvíce jsou takto využívány odpady stavební a demoliční (72 %) viz graf 5. Do materiálového využití odpadů jsou zahrnuty tzv. „R“ kódy, kromě R1, a vybrané „N“ kódy.  

Energetické využití odpadů

Dle platné legislativy se do energetického využití odpadů započítává pouze kód nakládání R1 (využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie). V roce 2013 bylo energeticky využito 3,4 % všech vyprodukovaných odpadů. V meziročním porovnání se podíl energeticky využitých odpadů snížil, ale z hlediska hmotnostního je každoročně takto využito přes 1 mil. tun odpadů. Každoročně je nejvyšší míra energeticky využitých odpadů v kraji Jihomoravském, Libereckém a Hlavním městě Praha, kde se nacházejí zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů (ZEVO). V největší míře jsou energeticky využívány komunální odpady (graf 6).

Odstraňování odpadů

V roce 2013 bylo odstraněno 12 % všech produkovaných odpadů. Již dlouhodobě se množství odstraněných odpadů snižuje. Nejčastěji odstraňovanými odpady jsou komunální (skupina 20) viz graf 7. Množství odstraněných odpadů v jednotlivých regionech je přímo úměrné počtu a charakteru provozovaných zařízení. Příkladem může být Středočeský kraj, ve kterém bylo v roce 2013 odstraněno nejvíce odpadů, neboť na jeho území se nachází největší skládka komunálních odpadů v České republice.

Novinky pro ohlašování 2015

V reakci na požadavky ohlašovatelů byl interaktivní PDF formulář pro podání hlášení o produkci a nakládání s odpady upraven. Již v loňském roce bylo možné stáhnout si ze svého účtu v ISPOP předvyplněný formulář, ve kterém zůstaly údaje vyplněné z posledního autorizovaného hlášení. V příštím roce bude možné stáhnout předvyplněný formulář pro jakoukoliv provozovnu, za kterou bylo v loňském roce podáno hlášení. Ve formuláři budou předvyplněny kódy odpadů a způsoby nakládání s nimi tak, jak byly vyplněny v hlášení v roce 2013. U jednotlivých katalogových čísel odpadů nebude předvyplněn sloupec „Partner“, avšak všichni partneři zůstanou v hlášení uloženi v „Seznamu partnerů“. Tím se někdy zdlouhavé vyplňování partnerských subjektů zjednoduší na pouhé jedno kliknutí. Podrobnosti naleznete v „Manuálu pro vyplnění formuláře F_ODP_PROD“, který bude před začátkem ohlašovacího období dostupný na stránkách www.ispop.cz v sekci „Chci podat hlášení“ – Manuály.       

Avizovaná platnost elektronizace evidence přepravy nebezpečných odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností odpadů byla přijetím zákona  č. 184/2014 Sb., odsunuta až na 1.1.2016. Od 1.1.2015 se však můžeme těšit na platnost dlouho očekáváného Plánu odpadového hospodářství, který určí strategii nakládání s odpady v ČR na příštích 10 let. S tím úzce souvisí i přijetí povinného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů u obcí tak, aby byly splněny požadavky, které České republice ukládá Evropské unie.

Závěr

Celková produkce ostatních odpadů se v roce 2013 mírně zvýšila, ale bylo to pouze u skupiny odpadů 17. U ostatních skupin odpadů kategorie „O“ zůstala situace podobná jako v roce předešlém. Jinak tomu bylo u nebezpečných odpadů, kde se tak jako i v loňském roce produkce výrazně snížila. Mírný pokles byl zaznamenán i v produkci směsných a komunálních odpadů.

Data za rok 2013 a předchozí roky jsou v agregované formě dostupná ve Veřejném informačním systému odpadového hospodářství (VISOH) na stránkách https://isoh.cenia.cz/groupisoh/. Dalším zdrojem informací o odpadovém hospodářství a životním prostředí mohou být vydávané publikace, jako jsou Zpráva o životním prostředí České republiky 2013 nebo Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2014. Datové sady z jednotlivých publikací je možné získat v Informačním systému statistiky a reportingu https://issar.cenia.cz/issar/ a na stránkách oddělení odpadového hospodářství CENIA https://www1.cenia.cz/www/odpadove-hospodarstvi-menu. Všechny datové sady jsou vytvořeny na základě metodiky Zpracování matematického vyjádření výpočtu „soustavy indikátorů OH“, která je podkladem pro výpočet indikátorů Plánu odpadového hospodářství a je zveřejněna na internetových stránkách MŽP na adrese https://www.mzp.cz/cz/matematicke_vyjadreni.

Autoři:

Ing. Eva Trnková (eva.trnkova@cenia.cz)

Ing. Michaela Hovorková (michaela.hovorkova@cenia.cz)

CENIA, česká informační agentura životního prostředí