Příznivci udržitelnosti, cirkularity a odpadů – pozor!

Již 10. října se v Praze uskuteční další ročník konference Předcházení vzniku odpadů. Hlavní pozornost bude tentokrát věnována žhavým tématům, jako jsou: povinné zálohování nápojových obalů, sběr textilu a potravinový odpad. Co očekávat, na co a jak se připravit? Tyto otázky zodpoví ti nejpovolanější řečníci. Registrace na www.predchazeniodpadu.cz byla spuštěna!

Textilní odpad

Zavedení povinného sběru textilu a obuvi od 1. ledna 2025 v České republice představuje jeden z dalších kroků při vykročení směrem k udržitelnějšímu nakládání s těmito odpady. I když po celé republice je rozmístěno okolo 10 000 kontejnerů na tuto specifickou komoditu, stále mnoho starého oblečení, bot nebo i bytové textilie však konči ve směsném odpadu. Tím se znemožní jakákoliv možnost recyklace nebo následného využití.

Novou povinnost odděleného soustřeďování textilního odpadu obcemi ukládá zákon o odpadech již od roku 2020, přesto pro mnoho měst a obcí je toto téma více než aktuální. Proto hned na začátku konference proběhne panelová diskuse, která by měla tuto změnu všem účastníkům ozřejmit po praktické stránce a pomoci městům a obcím se včas připravit. Pokud se vás téma přímo dotýká doporučujeme se seznámit s metodikou, kterou pro tyto účely vydal odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mají obce povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu mj. pro komodity jako je například papír, plast nebo sklo, jak to známe dnes. Od nového roku se tato povinnost rozšiřuje také na textil. V souladu s vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, lze zajistit oddělené soustřeďování textilu standardními postupy jako jsou například sběrné nádoby rozmístěné v obci, vytyčení místa na sběrném dvoru, pravidelné sběry do dočasně přistavených nádob, nebo prostřednictvím pytlového sběru (tzv. door-to-door). Výsledné řešení je na rozhodnutí obce, samotné MŽP doporučuje k separovanému sběru textilu přistupovat stejně jako v případě ostatních tříděných složek komunálního odpadu.

Samotné třídění je jedna věc, ale jak je to s financováním, separací a následnou recyklací? I tato témata budou předmětem panelové diskuse. Velkou novinkou je pak zavedení tzv. systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Ten by obdobně jako u jiných dnes zavedených systémů měl spočívat v tom, že výrobce nese odpovědnost za vyrobený produkt až do konce jeho životnosti a tím se bude podílet na financování za jeho další nakládání.

Textilní odvětví je označováno jako jedno z největších znečišťovatelů a levná produkce v kontextu trendu fast-fashion módy se významně projevuje v odpadových tocích. Zajímavostí pak je, že pro textil nejsou stanoveny žádné třídicí nebo recyklační cíle, a lze o něm hovořit jako o černém pasažéru odpadového hospodářství.

Ročně se dle odhadů v Česku vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu a tvoří tak 3-4 % odpadu ve směsném komunální odpadu. Nový systém by tak měl odklonit od skládek značnou část odpadů, ale otázkou je další využití a recyklace, která v současnosti není nijak oslňující. Zde bude nutný příspěvek i samotných výrobců, kdy možnost recyklace ovlivní kvalita použitého materiálu a zvolené materiálové složení, design výrobku, který se promítá i do možnosti.

Potravinové odpady

Plýtvání potravinami a potravinové odpady se ukazuje jako problematické i pro současnou generaci Z. Ta se sice o téma udržitelnosti aktivně zajímá, avšak paradoxně patří mezi jeho největší producenty. Z jakých vzorců toto chování vychází a jak je možné přimět tuto specifickou skupinu ke změně ukáží prvotní výsledky výzkumného projektu z dílny Mendlovy univerzity v Brně, kdy je cílem vytvořit i komplexní metodiku.

Činnost a přínos potravinových bank je všeobecně znám, avšak Potravinová banka v Praze a Středočeský kraj zašli ještě dál a zaměřili se na edukaci mladých lidí 16 – 18 let. V rámci mezinárodního hackathonu Wastedhack vytvořili mladí kreativci krátké multimediální spoty na téma Proč neplýtvat jídlem, a nejúspěšnější spoty budou představeny.

Třídění bioodpadu je pro většinu z nás pomalu už samozřejmostí. Dostupnost nádob na bioodpad je čím dál komfortnější a navíc se nově pomalu rozjíždí projekty na sběr kuchyňských zbytků. Pilotní projekt Magistrátu hl. m. Prahy představí první výsledky tohoto úsilí a představeny budou detailní technické aspekty, samotná technika, vybavení i systém svozu a údržby.

Ne méně zajímavou přednáškou bude ukázka inovativního řešení průmyslového zpracování biologicky rozložitelných zbytků z výroby potravin. Ty dokáží zpracovat larvy bráněnky až o 60 % původního objemu za pouhých 7 dní. Nutričně bohaté larvy pak mají všestranné použití, například v průmyslu pro domácí mazlíčky nebo hospodářská zvířata. Reploid představí i využití zbytků larev, které dobře slouží jako hnojivo a tedy zdroj živin.

I když obchodní řetězce dlouhodobě patří mezi nejmenší producenty potravinových odpadů, snaží se v této věci vyvíjet vlastní úsilí a být příkladem i pro ostatní. I letos se tak v rámci odborného programu podíváme na jeden z řetězců, konkrétně PENNY Market Česká republika, který představí řadu svých chytrých řešení.

Každý rodič si je dobře vědom problému plýtvání u svých potomků. Problém se pak týká i veřejného stravování, kdy svou roli hraje řada faktorů. Zachraň jídlo, z. s. se rozhodlo získat podrobná data o plýtvání ve školních jídelnách v rámci projektu Prague Food Waste a mimo to představí také způsob, jak lze nevydané pokrmy z příspěvkových organizací darovat pro dobročinné účely.

Pomyslný cirkulární kruh uzavře další možnost využití odpadů a to energetické. V souvislosti s dekarbonizací tak získává na významu využití odpadů například pro výrobu bioplynu až na úroveň zemního plynu. Aktuální úspěšný projekt a plány do budoucna představí Energy financial group a.s.

Povinné zálohování nápojových obalů

V odpadařině snad není aktuálně kontroverznější téma jako je příprava zavedení zálohového systému pro vybrané nápojové obaly. I když jsme se tématu věnovali minulý rok, zařadili jsme jej na program konference i letos. Za tímto účelem připravujeme panelovou diskusi, která by měla shrnou vše podstatné a podívat se na klíčové aspekty pragmaticky a realisticky, a to z pohledu nejčastější argumentace jak pro zavedení, tak i proti zavedení tohoto systému.

Připomeňme si, že zálohování by se mělo týkat PET lahví a plechovek o objemu 0,1 – 3 litry pro nealkoholické nápoje nebo nápoje s objemem alkoholu do 15 %. Česko by prostřednictvím tohoto systému mělo být schopno splnit stanovené evropské cíle požadující 90% do roku 2029 úroveň sběru těchto komodit. Chod by měl zajišťovat ministerstvem vybraný autorizovaný operátor fungující na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců. Členy se mají stát dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % těchto obalů.

Ministerstvo životního prostředí ušlo od tezí definovaných v minulém roce velký kus cesty. Po mnoha diskusí a prezentací připravilo návrh novely zákona o obalech, kterou vládě ČR doporučila ke schválení legislativní rada vlády s legislativně-technickými úpravami. Přičemž hlavní připomínky se týkají pak samotného operátora. Rozhodnutí o zavedení či nezavedení systému povinného zálohování bude následně na poslancích. Skutečnost je však taková, že zatím na stole není žádný alternativní návrh, který by garantoval aspoň na zahraničních zkušenostech dosažení stanovení úrovně sběru. Přičemž nejvíce kritický je sběr plechovek, jejichž stále rostoucí prodej Česko zaskočil a úroveň sběru této komodity lze označit za zoufalou, o to je naléhavější problém když uvážíme jak významné negativní dopady na životní prostředí má výroba hliníku.

Elektroodpad a digitalizace

Elektroodpad je jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu v Evropské unii. Do EU se dováží přibližně 98 % poptávky ze zahraničí, přičemž téměř polovina kritických surovin se pak dováží ze zemí jako je Čína a Rusko. Zlepšení recyklačního procesu a nezávislosti EU se tak stává téměř nutností.

Tato sekce je připravována ve spolupráci se společností PowerHUB z.ú. realizující projekt WEEE NET9, jehož cílem je vybudovat ekosystém recyklace elektroodpadů za využití moderních technologií v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Projekt plánuje zapojit aspoň 500 výrobců a vybudovat až 5 velkých recyklačních zařízení s efektivní recyklací 100 000 tun elektronického odpadu ročně.

V rámci odborného programu se podíváme na konkrétní elektrozařízení, které jsou velice aktuální nejen z pohledu recyklace. Řeč je například o mobilních telefonech, které dnes vlastní téměř každý z nás. Recyklaci těchto zařízení lze například získat nemalá množství mědi, stříbra, ale i zlata a paladia. O to bude zajímavější se společně s Remobil, z.s. podívat na tuto problematiku z pohledu materiálových toků v rámci ČR.

Vzhledem k současným cenám mobilních telefonů se jej snažíme chránit pořízením nějakého obalu či pouzdra. Napadlo vás ale někdy co se děje s milióny neprodaných pouzder, o které po vydání nového modelu není zájem? Společnost FIXED.zone a.s. se rozhodla současné trendy změnit a přichází s pouzdrem ReStory. To je vyrobené z recyklovaného termoplastického polyuretanu a prokazatelně snižuje uhlíkovou stopu (až o 30% )oproti novým produktům vyrobeným a dopraveným z Číny.

Další skupinou je recyklace Li-on baterií, které společně s plánovaným útlumem výroby aut se spalovacími motory a rozvojem udržitelnější dopravy získává na svém významu. Pro získávání cenných prvků je nutné vybudovat dostatečné recyklační kapacity, aby se snížily dopady na životní prostředí spojených především s těžbou lithia, niklu nebo kobaltu. Komplexní pohled nabídne společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., která spustila unikátní linku pro zpracování těchto odpadů.

Stranou pak nemůže zůstat ani recyklace fotovoltaických panelů, jejichž masivní nástup přichází společně s dekarbonizací. Solární energie na celkové světové energetické produkci neustále roste a týká se privátního i průmyslového sektoru. Největší dopad na životní prostředí zejména výroba, transport a následně recyklace. Na konferenci bude představena technologie společnosti Dekonta, a.s. umožňující zpracování panelů první generace (krystalických křemíkových panelů) u nichž lze předpokládat největší nárůst vzniku odpadních panelů v následujících letech vzhledem k neodvratitelnému procesu degradace některých částí.

Ruku v ruce s udržitelností jde i digitalizace. Jak lze pomocí analýzy a využití dat změnit odpadové hospodářství představí závěrečná přednáška, která na praktickém příkladu ukáže jak lze dosáhnout vyšší efektivity a automatizace. Společnost Waste Digital s.r.o. za své počínání obdržela mj. cenu Nakopni Prahu 2023.

Konference PVO 2023

Jubilejní 10. ročník konference Předcházení vzniku odpadů se uskuteční 10. 10. 2024 ve školících prostorech T-Mobile Magenta Experience Center. Akce se můžete zúčastnit prezenčně nebo online, postačí se zaregistrovat pomocí formuláře na stránkách www.predchazeniodpadu.cz. Zde naleznete také předběžný program a další související informace.

Díky podpoře od partnerů se vybrané skupiny jakou jsou zástupci měst a obcí, neziskových organizací či škol, mohou akce zúčastnit online zcela zdarma. Generálním partnerem akce je společnost ASEKOL. Akci dále podporují: Energy financial group a.s., FIXED Services s.r.o., Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., INISOFT s.r.o., Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., Mattoni 1873 a.s., Penny Market s.r.o., SAZKA a.s., PowerHUB z.ú., T-Mobile Czech Republic a.s., T-Mobile Magenta Experience Center, WASTen, z.s., Zachraň jídlo, z.s.

Program konference a registrace: www.predchazeniodpadu.cz

Pořadatel: České ekologické manažerské centrum, z.s., 28. pluku 524/25, 101 00 Praha 10

Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Študent, tel.: +420 608 819 699, studentv@cemc.cz