Přístup ČR k hliníkovým plechovkám je neudržitelný!

Prodeje nápojů v hliníkových plechovkách v ČR rostou, za posledních 10 let o 203 %. Na tento růst prodejů stávající systém naprosto nestíhá reagovat. Proto jen v roce 2018 skončilo 6582 tun použitých hliníkových plechovek na skládkách, ve spalovnách a v přírodě, ačkoli výroba „panenského“ hliníku představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí zatím nepředložilo žádnou promyšlenou a transparentně propočítanou koncepci, jak tento stav zlepšit, a neplnění blížících se recyklačních cílů na hliník bude zřejmě opět řešit výjimkou. Navíc stále ignoruje možnost zavedení zálohového systému na tyto obaly, ideálně spolu s PET lahvemi.

Podle Global Data za posledních 10 let vzrostly prodeje nápojů v plechovkách v ČR z 95 mil. litrů v roce 2009 na 287,7 mil. litrů v roce 2018, tedy o 203 %. Klíčový a prakticky stabilní cca 60-70% podíl na prodejích nápojů v plechovkách v ČR si po celou dobu drží produkce pivovarů (pivo a cidery). Pivovary budují nové linky na stáčení do plechovek, navyšují se i kapacity výroby samotných plechovek – k dosavadnímu závodu v Dýšině s roční kapacitou 500 milionů plechovek přibyde obří továrna ve Stříbře, která zvládne vyrobit za rok miliardu plechovek.

Roste produkce všech hliníkových obalů, roste i jejich vysbíraný objem1). Sběrná síť ale hrubě zaostává za nárůstem spotřeby (z údajů EKO-KOMu vyplývá, že poměr žlutých kontejnerů na plasty a šedých kontejnerů na kovy na konci roku 2018 byl 176.300 : 7.105). V některých obcích je sice povoleno vhazovat kovy i do dalších 10.000 žlutých kontejnerů, ale to je ve srovnání s celkovým množstvím kontejnerů na plast nepatrný počet a nic ani nedokládá účinnost této cesty. Není divu, že celková míra recyklace v posledních letech stagnuje. Za rok 2018 se sice konečně podařilo recyklaci zvýšit, ale necelých 29 %
je zrovna u hliníku i tak extrémně málo. Výroba „panenského“ hliníku totiž představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí (extrémně velká spotřeba energie, vznikající nebezpečné odpady).

I proto je velmi důležité, aby byl veškerý hliníkový odpad recyklován. Také Evropská unie ukládá členským státům dosažení 50% míry recyklace hliníku od roku 2025.

Jak v ČR recyklujeme hliníkové plechovky, jejichž prodeje tak významně rostou?

Nápojové plechovky se na celkovém množství hliníkových obalů uvedených na trh podílí cca 60 %, v roce 2018 tedy tvořily cca 10.127 tun. Třídění hliníkových plechovek, coby samostatné komodity, EKO-KOM nesleduje, ale podle jeho kvalifikovaného odhadu je „dosahováno recyklace mezi 25-35 % kovových obalů na nápoje2)“. I když pomineme skutečnost, že vzhledem ke způsobu, kterým se v ČR v současnosti počítá míra recyklace, udávají reálně tato čísla jen míru třídění; pořád to znamená, že nejméně 65 % nápojových plechovek v ČR skončí ve směsném odpadu nebo v přírodě! „Ztráta“ materiálu z nevytříděných nápojových plechovek v ČR tak v roce 2018 dosáhla 6582 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 263 milionů nových plechovek.

Nedostatky současného systému jsou jasně viditelné: podle výzkumu STEM Mark3) z listopadu 2019 více než polovina lidí netuší, kam má plechovky odnášet. Pokud konzument nápojů v plechu netřídí obaly, je to především kvůli absenci kontejnerů na kovový odpad v okolí bydliště (68 %). A 18 % konzumentů vůbec neví, že by plechovky třídit mohlo.

Výrobci samotných plechovek sice říkají, že je vyrábějí s určitým podílem recyklátu, ale ten pochází z hliníku vytříděného v zahraničí. „V ČR tedy jdou na trh hliníkové plechovky s recyklátem, který pochází mimo jiné z plechovek ze zahraničí. Ale potom jen 35 % "našich" plechovek vytřídíme a zrecyklujeme, zatímco 65 % jich vyhodíme na skládku, spálíme, v nejhorším případě skončí jako odpadky v přírodě. ČR je černou dírou pro část hliníku z plechovek pečlivě vytříděných jinde v Evropě. Přitom ztrácející se hliník logicky někde na trhu chybí a musí se vyrobit z bauxitu, se všemi důsledky,“ říká Vojtěch Vosecký, nezávislý expert na cirkulární ekonomiku.

Přitom se nabízí velmi efektivní cesta cirkularity. K tomu je nutné zvýšit podíl vytříděného hliníku, v případě plechovek nejlépe separovaně, protože tenkostěnné hliníkové plechovky není možné tavit s mohutnějšími hliníkovými kusy. Jak ale plechovky vysbírat, když v ČR zatím chybí jak sběrná síť, tak pořádná motivace?

Efektivní cestou ke zvýšení míry třídění nápojových obalů je zálohový systém. Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98% míry zpětného odběru PET lahví a plechovek. MŽP ČR zálohový systém stále odmítá, ačkoli nikdo neví, jaké náklady si vyžádá cesta intenzifikace sběrné sítě a dodatečného dotřiďování a kdo tyto náklady uhradí. Bohužel až dosud se v diskusi o zálohování mluví hlavně o PET lahvích a plechovky zůstávají stranou pozornosti, ačkoli už v roce 2010 studie LCA nápojových obalů zpracovaná pro MŽP ukázala, že životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává ve srovnání s ostatními skupinami obalů nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu.

1) Produkce hliníkových obalů a jejich recyklace v ČR, v letech 2010 - 2018 (Zdroj: MŽP, 2019)

2) „Hliník je horší dvojče plastu. Třídění plechovek mají podpořit zálohy“, iDNES.cz, 28.12.2018

3) Průzkum veřejného mínění pro iniciativu Zálohujme. Sběr dat proběhl 21.-28. 11. 2019 prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI) na internetovém panelu agentury STEM/MARK v rámci pravidelného omnibusu. Velikost vzorku byla 700 respondentů
a vzorek byl plně reprezentativní pro populaci ČR ve věku 18 – 75 let.

O iniciativě Zálohujme.cz:

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

Členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT); Členové: Sdružení místních samospráv ČR, Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., AGS Trade, s.r.o. (Secco+), WINE lN A CAN ASSOCIATION, z. s., Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství.