Více času na podstatné
Příklad využití kompostu vyrobeného z BRO a BRKO
Používání statkových hnojiv má nezastupitelnou roli v přívodu organických látek a živin do půdy a tím i v udržování a zvyšování půdní úrodnosti. K statkovým hnojivům patří zelené hnojení, stájová hnojiva různých druhů (hnůj, kejda) a komposty.
Brambory patří mezi důležité plodiny ekologického zemědělství, tvoří základ osevních postupů, regulují a snižují zaplevelenost pozemků, příznivě působí na půdu, jsou dobrou realizační plodinou a podílejí se na ekonomice podniku /1/.
Pro porovnání rozdílů výnosů při pěstování brambor po aplikací kompostu a bez přihnojení /2/ byly založeny maloparcelní pokusy s cílem ověřit vliv různých druhů kompostů jako zdroje organické hmoty pro pěstování brambor. U všech variant byla aplikována stejná dávka různých variant kompostu 60 t.ha-1 a tyto varianty byly srovnávány s variantou bez přihnojení.
Na podzim byla provedena aplikace kompostu se současným zaoráním. Na jaře byla provedena příprava půdy, kypření a sázení. V průběhu vegetace byly na celé pokusné ploše uplatněny jednotné agrotechnické zásahy (pletí, proorávání atd.). Mimo aplikace různých druhů kompostu ve stejné dávce 60 t.ha-1 nebylo k jednotlivým variantám aplikováno žádné jiné hnojivo. U všech variant byla použita stejná odrůda brambor.
Přehled variant aplikovaných kompostů (jejich surovinového složení) při tomto pokusu ukazuje druhý sloupec tabulky. V třetím sloupci jsou pak uvedeny dosažené průměrné hodnoty výnosu hlíz u jednotlivých variant pokusů.
Tam, kde byl aplikován kompost, činil průměrný výnos 37,31 t.ha-1, u varianty bez hnojení kompostem byl dosažený výnos 28,50 t.ha-1, což činí 76,38 % průměrného výnosu u variant s přihnojením kompostem.
Z uvedeného je patrné, že komposty vyrobené z běžných BRO, případně BRKO, mohou úspěšně nahradit jiná hnojiva, která je nutno většinou nakupovat. Nejvyšší výnos byl zaznamenán u kompostu vyrobeného z travní hmoty, pilin a zeminy, ale i ostatní vyrobené komposty z běžně dostupných odpadů jsou vhodným organickým hnojivem pro doplnění humusu na zahradách obyvatel.
Přes zmíněný pozitivní vliv aplikace kompostu na výnos hlíz, překvapivě neměla aplikace kompostu v dávce 60 t.ha-1 statisticky významný vliv na změnu vzorků půdy. Protože však nebyly prováděny rozbory hlíz, nebyl zjištěn vliv aplikace kompostu na jejich složení. Jak bylo upozorněno /3/, aplikace průmyslových kompostů obecně zvyšuje půdní úrodnost, ale vyžaduje velkou opatrnost, protože mohou obsahovat významná množství kontaminantů, z nichž za nejzávažnější jsou považovány těžké kovy.
Hlavní přínos aplikace kompostu /4/ však lze spatřovat v tom, že vyzrálý kompost tvoří velmi stabilní hnojivo. Živiny v něm obsažené se uvolňují do půdy jen velmi pomalu a nehrozí tak jejich výluh do podzemních vod. Aplikace kompostů na půdu má řadu přínosů, například zabezpečuje rostlinám dostatek živin v takové formě, která jim vyhovuje; zlepšuje mechanicko-chemické vlastnosti půdy, hlavně schopnost zadržovat vodu; zvyšuje počet mikroorganismů a tím aktivizuje biologickou činnost v půdě; omezuje vodní a větrnou erozi v půdě.
Tento jednoduchý příklad využití BRO a BRKO ukazuje, že smysluplné nakládání s těmito druhy odpadů může vést k pozitivním výsledkům. Je proto nutné podporovat snahu o zavedení separovaného sběru biologicky rozložitelných odpadů co nejdříve, a to zejména v obcích a městech s vyšším podílem travnatých ploch, hřišť parků a zahrad obyvatelstva.
Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení projektu QH81200 „Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostů z biologicky rozložitelných odpadů na orné půdě i trvalých travních porostech“, který je podporovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum.
Tabulka: Varianty pokusů podle surovin na výrobu kompostu a výnosy brambor
| Varianta/Pořadí | Surovinová zakládka pro výrobu kompostu |
Výnos hlíz (t.ha-1) |
| A / 8 | kontrolní varianta – bez hnojení | 28,50 |
| B / 1 | kompost (tráva 75 %, piliny 15 %, zemina 10 %) | 39,06 |
| C / 2 | kompost (tráva 65 %, chlévský hnůj 20 %, zemina 5 %) | 38,22 |
| D / 3 | kompost (tráva 60 %, listí 10 %, štěpka 20 %, zemina 10 %) | 37,99 |
| E / 6 | kompost (tráva 40 %, stařina 20 %, listí, slepičí trus, piliny a zemina po 10 %) | 36,22 |
| F / 4 | kompost (tráva 50 %, odpad ze zahrady 30 %, stromová kůra drcená a zemina 10 %) | 37,12 |
| G / 7 | kompost (tráva 50 %, králičí hnůj 20 %, drcená kůra, piliny a zemina po 10 %) | 36,01 |
| H / 5 | kompost (tráva 60 %, koňský hnůj 20 %, piliny a zemina po 10 %) | 36,57 |
Literatura:
/1/ Diviš, J.: Brambory v ekologickém zemědělství. Bramborářství, 3, 1995, s. 17 – 18
/2/ Mimra, M., Altmann, V., Tomanová, D.: Vliv aplikace různých druhů kompostu na výnos brambor. In: Sborník z mezinárodní konference Technika v zemědělství a potravinářství ve třetím tisíciletí, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 2007, ISBN 978-80-7375-054-1
/3/ Muhlbachová, G., Mondini, C., Leita, L.: Vliv aplikace průmyslových kompostů na biologické vlastnosti a na pohyb těžkých kovů v půdě. Dostupný z URL
Ing. Vlastimil Altman, Ph.D., Ing. Miroslav Mimra, MBA, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta, katedra využití strojů
E-mail: altv@tf.czu.cz