Při výstavbě skleníků i provozu se dbá především na trvalou udržitelnost

Pro pěstování se využívá energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla. K závlaze slouží dešťová voda a přebytečná zálivka se recykluje. Pěstuje se v organickém substrátu, který se po skončení pěstební sezóny kompostuje. Proti škůdcům se používá biologická ochrana a květy ve sklenících přirozeně opilují čmeláci.

Společnost Farma Bezdínek začala pěstovat rajčata a okurky ve svých nových sklenících v Dolní Lutyni na Karvinsku. První vypěstované okurky se na pulty obchodů dostanou na přelomu roku. Práci tam už našlo 70 lidí. S rozlohou více než 11 hektarů jde o největší produkční skleníky v Česku, jejich vybudování přijde zhruba na 600 milionů korun. Firma předpokládá roční objem sklizně ve sklenících 3000 tun.

Zatím byla dokončena první etapa skleníků o rozloze 5,2 hektaru. "Současně už probíhá výstavba druhé části, která by měla být dokončena někdy v létě příštího roku," řekla Zábojníková. V druhé etapě se budují skleníky na ploše 5,9 hektaru. "Zhruba do konce léta máme předpoklad až 150 pracovních míst," řekla Zábojníková.

První rajčata z nových skleníků by se v obchodech měla objevit v březnu. "Výsadba se podařila bez komplikací, ruku k dílu přiložilo na 70 místních lidí a společnými silami jsme tak během dvou dnů zasadili přes 77.000 rostlinek, prémiových odrůd rajčat a okurek," uvedl vedoucí provozu Farmy Bezdínek Jan Fučík.

Podle zástupců farmy je dlouhodobým problémem českého zelinářství, že v tuzemských klimatických podmínkách lze pod širým nebem vyprodukovat jen jednu, v ojedinělých případech dvě sklizně ročně. Zákazníci ale chtějí čerstvou zeleninu celoročně, a tak se většina plodin dováží ze zahraničí. Farma Bezdínek bude zeleninu na trh dodávat po celý rok.

Farma patří do zlínské skupiny NWT, která je největším stavitelem produkčních skleníků v Česku a zkušenosti s jejich výstavbou a provozem má i na Slovensku. "Naším posláním je přispívat k tomu, aby Češi a Slováci jedli 12 měsíců v roce více lokálně vypěstované zeleniny nejlepší možné chuti. Nejsme jen dodavateli staveb, sami také rajčata a okurky na našich dvou farmách pěstujeme," uvedl vedoucí divize NWT agro a duchovní otec projektů Jiří Stodůlka.

Farma bude jako doplněk ke slunečnímu světlu používat pěstební světla. "Skleníky jsou od počátku zastíněné proti světelnému znečištění. Každodenní život lidí v okolí tak nebude nijak narušen," uvedla Zábojníková.

Skleníky budou využívat energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla. Teplo ve formě horké vody jde novým horkovodem z Elektrárny Dětmarovice. "Využijeme teplo, které by jinak skončilo v chladicích věžích elektrárny. Tedy tu energii, kterou dneska elektrárna vyrábí. Nestavíme žádný nový zdroj," uvedl Stodůlka.

K závlaze skleníků slouží dešťová voda. "Přebytečná zálivka se recykluje. Pěstuje se v organickém substrátu, který se po skončení pěstební sezony kompostuje," uvedla Zábojníková. Proti škůdcům farma bude používat biologickou ochranu a květy ve sklenících budou přirozeně opylovat čmeláci.

"Součástí naší farmy bude i ukázkový skleník, kde rádi všem návštěvníkům ukážeme a podrobně vysvětlíme, jak pěstování rajčat a okurek na naší farmě funguje," uvedl Fučík.

Společnost NWT zaměstnává přes 400 lidí v oborech zemědělství, stavebnictví, informační technologie a energetické úspory. Skleníky už postavila ve slovenských Kameničanech, v Haňovicích u Litovle nebo ve Velkých Němčicích u Hustopečí.