Prezident vetoval novelu zákona o ochraně ovzduší

Prezident republiky Václav Klaus zaslal ve středu dne 12. května 2010 dopis úřadující předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Miroslavě Němcové, v němž odůvodnil vrácení novely zákona o ochraně ovzduší:

Vážená paní předsedkyně,

využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 28. dubna 2010.

Zákon požaduje od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové nafty z 4,5 % na 6 %.

Tímto krokem se má snížit objem emisí skleníkových plynů z paliv, oslabit závislost na dovozech fosilních paliv a také zvýšit odbyt domácí zemědělské produkce.

Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice.

Po mnoha skandálech s falšováním dat vůbec není jasné, zda k nějakému jednoznačnému trendu vývoje globální teploty dochází, není jasné, zda se takové pohyby teplot odchylují od přirozeného kolísání teplot, není přesvědčivě prokázán vliv CO2 na vývoj globálních teplot a vliv CO2 produkovaného člověkem už vůbec ne. Chybí seriózní bilance případných negativních a pozitivních dopadů případných klimatických změn i zhodnocení efektivity nákladů opatření směřujících k omezení produkce tohoto plynu člověkem. Navzdory tomu jsou vynakládány ohromné prostředky na jeho omezování a jsou přijímána další opatření, jejichž sekundární negativní efekty jsou čím dál zjevnější. A v tuto chvíli, namísto přehodnocení dosavadního nepromyšleného postupu, který vyhovuje jen  některým zainteresovaným zájmovým skupinám, máme činit další krok směrem, o jehož správnosti existují stále sílící pochyby.

Pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzín. Vysoký cíl Evropské unie zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách až na 10 % může znamenat ve svém důsledku například i likvidaci lesů a jejich přeměnu na plantáže, zvýšení cen potravin kvůli vytlačování potravinových plodin plodinami průmyslovými, škody na zvěři a nezvladatelné zásahy do volné přírody v okolí průmyslových plantáží. Plošné pěstování průmyslových monokultur povede k nezanedbatelnému navýšení produkce skleníkových plynů, k erozi půdy, k vyššímu používání hnojiv, ke znečištění dosud nepoužívaných pozemků, ke značným nárokům na vodní zdroje a dopravu, což opět znamená negativní vliv na přírodu.

Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus. Testy neškodnosti pro lidské zdraví, jako je dlouhodobá inhalace produktů rostlinných olejů, v Evropě nebyly publikovány.

Příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu na fosilních palivech je sporný. Jde o příměs v palivu, nikoliv o jeho náhradu. Vzhledem k  malému množství přimíchávaného lihu do paliv je v současné době skoro nemožná kontrola dosud stanoveného procenta přimíchávání. Zákon také nedokáže zajistit, aby byli podpořeni čeští zemědělci, protože budou podporováni i dovozci (a zemědělci v cizině). Opatření přinese zvýšení ceny pohonných hmot a snížení životnosti motorových vozidel. Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel.

Ze všech těchto důvodů jsem se rozhodl vrátit zákon Poslanecké sněmovně.  

Václav Klaus

Zdroj: www.hrad.cz