Prevence vzniku odpadů nás prý nespasí. Co tedy?

Podle Anderse Wijkmana, švédského vědce a futurologa, s nímž Odpadové fórum mělo možnost hovořit během jeho pražské návštěvy týdne udržitelnosti na švédské ambasádě, jedním z velkých problémů švédského odpadového hospodářství je přebytečná kapacita zařízení na energetické využití. Švédská vláda podle něj už teď zvažuje zavedení spalovacího poplatku za účelem snížení výnosu energetického využití odpadu, způsobeného dvojím postavením švédských obcí: mají na starosti jak nakládání s odpadem, tak i vytápění.

Málokterá technologie na likvidaci komunálního odpadu vyvolává tolik rozporuplných debat jako zařízení pro energetické využití, proto právě ji jsme zvolili jako hlavní téma prvního letního čísla. Ve svém příspěvku věnovaném roli energetického využití odpadů po roce 2024 se Michal Stieber ze společnosti Veolia snaží rozptýlit 6 mýtů, které podle něj často doprovází téma spaloven. Mezi ně například patří přesvědčení o tom, že „spalovny odklání odpady od recyklace a ohrožují plnění recyklačních cílů“ nebo že se „recyklace vždy vyplatí více než energetické využití“. Podle pana Stiebra je neopodtstaněné doufat, že „naši občané si dobrovolně nebo z donucení sníží svou životní úroveň a firmy budou prodávat své zboží ideálně bez obalů, v horším případě z ekologických materiálů“. Prevence vzniku odpadů nás podle něj nespasí. Je tedy ZEVO naším spasením?

Pravděpodobně neexistuje žádná jednoznačná odpověď na tuto otázku, ovšem ve spoustě odvětví je ZEVO nepostradatelným prvkem oběhového hospodářství. Spalovna nemocničního odpadu, o níž pojednává článek od EVECO Brno, je unikátním projektem, který vznikl v průběhu pouhých 230 dnů a díky němuž dochází k uzavření cyklu: nemocniční odpad- energetické zhodnocení- ekologická likvidace.

• Česká inspekce životního prostředí v polovině dubna zveřejnila výroční zprávu za minulý rok. V rámci své činnosti konstatuje inspekce pozitivní trendy. V čem se projevují a co je nejčastější příčinou pochybení, jsme se zeptali ředitele ČIŽP Erika Geusse. Zjistilo se, že v oblasti nakládání s odpady je nedodržování zákona lukrativním byznysem.

• Odpady z textilního průmyslu jsou dlouhodobým problémem v oblasti ochrany životního prostředí, a to jak v zemích třetího světa, tak i u nás. Jedním z nevýznamnějších odpadních výstupů z výroby textilu jsou odpadní vody, nejde ovšem opominout ani nebezpečné odpady v podobě barviv nebo pigmentů a samotné textilní odpady. Příspěvek společnosti INOTEX informuje o povaze odpadů z textilního průmyslu a způsobech jejich likvidace.

• Takzvaná „udržitelná móda“ je jedním z trendů, který má napomoct minimalizaci odpadů, a právě touto cestou se vydal švédský obchodní řetězec H&M. Strategie udržitelnosti značky se uplatňují jak ve větším tlaku na recyklaci starého oblečení, tak i v důrazu na výrobu z udržitelných materiálů a ekologicky šetrnými postupy. Podrobněji se o kampani Garment collection dočtete v rozhovoru s PR manažerkou společnosti, Slavomírou Barnovou.

• Dát textilním materiálům druhou šanci se před dvaceti lety rozhodla Diakonie Broumov, od té doby množství sebraného textilu neustále stoupá. Jak to dělají, co provozu chybí a čeho naopak mají až až, zjišťovala během své reportáže šéfredaktorka Odpadového fóra Jana Drábková.

• Zahájili jsme přípravu na 4. ročník národní konference Předcházení vzniku odpadů. Tentokrát ji má na svých křehkých ramenou redakce Odpadového fóra. Konference omladla: změnila si vizuální styl a zaměřila se na nové trendy v oběhovém hospodářství s heslem „Předcházej, neplýtvej a sdílej!“ Čemu bude konference věnována, na koho cílena a jak toho chceme dosáhnout, se dozvíte v červnovém čísle.

• Co všechno se dá sdílet? „Vše, nebo téměř vše.“ Začátkem května v pražském Goethe-Institutu byla slavnostně otevřena Knihovna věcí, která má sloužit propagaci sdílení jako alternativy k běžné konzumaci. V článku věnovaném Knihovně se nejen dozvíte podmínky sdílení a získáte správný motivační náboj, ale i pobavíte se tím, jaké typy knihoven existují v zahraničí i u nás.

• Máte pocit, že slovo „udržitelnost“ je pouhou nálepkou? Britské kosmetické značce Lush se to rozhodně nezdá. Firmě se daří recyklovat a opětovně využívat 89 procent celkového vyprodukovaného odpadu. To jí ale nestačí, proto si pravidelně účtují uhlíkovou daň, vynalézají nespočet způsobů, jak se vyhnout obalům, a podporují místní pěstitele bavlny ve Fukušimě. A to je jen začátek dlouhého seznamu jejich aktivit. Udržitelnost jim prostě nestačí!
   

Příjemné čtení Vám přeje,

Redakce Odpadového fóra