Prevence v oblasti odpadového hospodářství

Prevenční přístupy v oblasti odpadového hospodářství nejsou ničím zásadně novým. Některé členské státy Evropské unie ve svých zemích zavedly programy předcházení vzniku odpadů mnohem dříve, než přikazuje Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 98/2008 o odpadech. I Česká republika má ve svém Plánu odpadového hospodářství v kapitole 3.1 vhodná prevenční opatření.  Nyní se však začínají rýsovat problémy a nejednoznačné postoje k této problematice. Diskuse kolem prevenčních přístupů a celoevropské upřesňování pojmů a zásad pro programy předcházení vzniku odpadů jsou proto více než nutné. Pozornost je rovněž zapotřebí věnovat, jakým způsobem se v budoucnu bude vyhodnocovat hlavní cíl prevence – snižování množství produkovaných odpadů.

Co je a co není prevence?

Některé členské země Evropské unie začaly zavádět své programy předcházení vzniku odpadů již po roce 2000. Jako příklad lze uvést prevenční projekt na podporu domácího kompostování v italském regionu Piedmont, který započal v roce 2006. Stanovisko, že domácí kompostování je považováno za předcházení vzniku odpadů, potvrdil i průvodce na přípravu programů zpracovaný pro členské státy v roce 2009 /1/. Piedmontský projekt byl také zařazen mezi ukázkové prevenční přístupy na stránkách Evropské unie /2/.

Studie společnosti Arcadis z roku 2010 zpracovaná pro Evropskou komisi však doporučuje domácí kompostování neřadit mezi postupy prevenční, nýbrž pouze mezi postupy nakládání s odpadem /3/.

Situace se může zdát značně diskutabilní. Odpad totiž ve skutečnosti vznikl, čímž nedošlo k naplnění podstaty samotného pojmu předcházení vzniku odpadů. Z pohledu bilančního se však tento odpad neobjevil ve sběrném kontejneru na odpad a tudíž ani v evidenci a úředník může tvrdit, že tento odpad neexistuje.

Nedojde-li v budoucnu ke změně definice či pohledu orgánů EU na tuto problematiku, mělo by být domácí kompostování bráno jako nakládání s odpadem, nikoliv jako předcházení vzniku, neboť odpad vznikl a existuje.

Jednotlivec a prevence

O povědomí široké veřejnosti v oblasti problematiky odpadového hospodářství v České republice panují mezi odborníky různé názory. Z projektů v oblasti odpadového hospodářství z posledních let (např. Zatočte s elektroodpadem, Skládka před domem nebo sběrný dvůr) je však zřejmé, že je silně závislé na propagaci a medializaci. Využití velkého potenciálu občana a široké veřejnosti v programech předcházení vzniku odpadů je potřebné a mělo by být v budoucnu významně mediálně podporováno. Každodenní chování jednotlivce, ať už v práci, při nákupech nebo v domácnosti má na celkovou produkci odpadů významný vliv. Změnit naše návyky a zvyklosti (někdy hovoříme o tzv. vzorci spotřebního chování) však bude otázkou dlouhodobého a systematického působení na jednotlivce i společnost.

Vyhodnocování produkce odpadů

Směrnice nestanovuje pro programy předcházení vzniku odpadů žádné konkrétní množstevní či procentuelní cíle, které by musel členský stát splnit. Je však zřejmé, že účinné předcházení vzniku odpadů by se mělo promítnout ve sníženém množství produkovaných odpadů. Je proto zapotřebí mít k vyhodnocení jednotný a neměnící se bilanční systém produkce a nakládání s odpady po celou dobu průběhu programu.

Novela zákona o odpadech č. 154/2010 Sb. zavádí do české legislativy pojem vedlejší produkt a situaci, kdy odpad přestává být odpadem. V důsledku tento legislativní krok znamená, že určité nezanedbatelné množství odpadů nám z bilance vystoupí. V nebližších letech tak pravděpodobně dojde z hlediska produkce ke snížení evidovaného množství odpadů, poté se situace zřejmě opět stabilizuje. V současné době není zcela jasné, zdali se toto „ztracené“ množství odpadů bude evidovat a jakým způsobem. Nebude-li k dispozici bilance „ztraceného“ množství odpadů ze současné evidence, nelze jednoznačně tvrdit, zda k poklesu produkce odpadů došlo novelizací zákona o odpadech, účinností samotných programů předcházení vzniku odpadů či jinými vlivy. Problematice upřesňování kritérií, kdy se z odpadu stává neodpad, se v současné době věnují orgány Evropské unie i Ministerstvo životního prostředí ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má v paragrafovém znění připraven zákon o podporovaných zdrojích energie (zákon o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinace výroby elektřiny a tepla), který by měl nahradit zákon č. 180/2005 Sb., a část energetického zákona č. 458/2000 Sb. V tomto návrhu zákona je zcela nová a průlomová definice biomasy.

Biomasou se mj. podle směrnice rozumí i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu – ten by tedy měl být považován za obnovitelný zdroj energie. Biologicky nerozložitelný podíl je pak považován a podporován jako druhotný zdroj energie.

Podobně jako v předchozím odstavci, ani zde není zatím zcela jasné, jak přesně se tyto obnovitelné zdroje energie – odpady budou evidovat.

V souvislosti s přípravou nového zákona o odpadech, resp. dvou zcela nových zákonů – zákon o odpadech a zákon o zpětném odběru vybraných výrobků – se vedou diskuse nad změnou katalogu odpadů. Dojde-li ke změně katalogu odpadů a katalogových čísel odpadů, může to mít zcela zásadní vliv na vyhodnocování všech dlouhodobých bilancí, tzn. i na vyhodnocení případných konkrétních množstevních či procentuelních cílů programů.

V neposlední řadě je také důležitý fakt, že odpady a zejména pak obalové odpady neustále mění své materiálové i hmotnostní složení, což se promítá i ve změnách složení komunálního odpadu a v jeho bilanci.

Závěr

Předcházení vzniku odpadů je pojem, který si je možno vyložit různými způsoby. Z rozboru situace je zřejmé, že shoda a jednotnost zatím nejsou dosaženy ani na nadnárodní úrovni. Vyhodnocovat účinnost programů v závislosti na změnách v množství produkovaných odpadů (nárůst, stabilita, pokles) je jednoznačně vhodné, musí však být bilanční systém stabilní a neměnný, což nelze v současné chvíli s jistotou zaručit. Je zapotřebí hledat cesty, kterými bude možno efektivně působit na jednotlivce s cílem uvědomění si pocitu vlastní zodpovědnosti a zároveň nabídnutí možnosti volby. Nepostradatelná je pak pokračující odborná diskuse této problematiky.

Literatura

1. Guidelines on waste prevention programmes, European Commission, 2009.
2. Waste prevention – Best practices, dostupné na https://ec.europa.eu.
3. Analysis of the evolution of waste reduction and the scope of waste prevention, studie pro European Commission DG Environment, Arcadis, Durne, Belgie, 2010.

Zdroj: Odpadové fórum 9/2011

Autor: Robert Kořínek (Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v. v. i., pobočka Ostrava, robert_korinek@vuv.cz)

Klíčová slova: prevence odpadů, předcházení vzniku odpadů, směrnice 98/2008 ES, plán odpadového hospodářství, katalog odpadů