Přehled legislativy EU za listopad 2013 (plastové tašky, emise z aut, podpora OZE)

Komise přijala 4. 11 2013 návrh směrnice, který členským státům ukládá, aby omezily používání lehkých plastových nákupních tašek. Cílem návrhu je redukovat nepříznivé dopady na životní prostředí. Instituce uzavřely 26. 11. 2013 novou neformální dohodu o parametrech, které snižují původně dohodnuté nároky na snížení emisí CO2 z osobních aut do roku 2020. Došlo tak k revizi dohody uzavřené v červnu 2013. Dále Komise zveřejnila 5. 11. 2013 formou sdělení právně nezávazné obecné zásady (guidelines) k veřejné podpoře trhu s elektřinou. Podle nich by členské státy měly postupně ukončit veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a v odvětví více upřednostňovat tržní principy.

Méně plastových tašek, navrhuje Komise

Komise přijala 4. 11 2013 návrh směrnice, který členským státům ukládá, aby omezily používání lehkých plastových nákupních tašek. Cílem návrhu je redukovat nepříznivé dopady na životní prostředí, zejm. pokud jde o zahazování tašek mimo odpad, podpořit předcházení vzniku odpadu a účinnější využívání zdrojů a zároveň omezit negativní sociálně-ekonomické dopady.

Pozadí

Návrh navazuje na opatření přijatá členskými státy a na výzvu ministrů EU pro životní prostředí z března 2011, aby Komise vyhodnotila možnosti opatření ohledně spotřeby tašek na úrovni EU. Předcházela mu veřejná konzultace. V roce 2011 byla provedena studie zaměřená na schémata výroby a spotřeby plastových nákupních tašek, na dopady těchto schémat a na to, jaké dopady by měly na omezení spotřeby plastových nákupních tašek různé politiky. V roce 2012 pak byla vypracována dodatečná studie. Výsledkem je, že Komise vnímá vysokou míru spotřeby plastových nákupních tašek jako společný, přeshraniční problém a celounijní iniciativa je podle ní nutná k tomu, aby se tato záležitost řešila soustavněji a účinněji.

V roce 2010 se na evropském trhu pohybovalo přibližně 98,6 mld. plastových nákupních tašek (na každého občana EU připadlo 198 tašek za rok), přičemž téměř 90 % z nich tvořily lehké tašky. V témže roce se odhadem 8 mld. tašek ocitlo mimo odpad a nahromadilo se v životním prostředí. A to zejména v moři, kde se dostávají mj. z řek vnitrozemských států (nejedná se tedy jen o problém přímořských států). Je např. dokázáno, že žaludky až 94 % všech ptáků v Severním moři obsahovaly plast.

Klíčové a sporné body

Do stávající platné směrnice o obalech a obalových odpadech (č. 94/62), pod kterou plastové nákupní tašky spadají (nejsou tedy upraveny separátně), chce EK zapracovat povinnost, aby všechny členské státy omezily spotřebu lehkých plastových nákupních tašek o tloušťce do 50 mikronů (0,05 mm). Země si budou moci stanovit své vlastní vnitrostátní cíle a zvolit si opatření k jejich dosažení, které pro ně budou nejvhodnější s ohledem na osvědčené postupy uplatňované v daném státě. Tato opatření mohou zahrnovat využití ekonomických nástrojů, jako jsou poplatky, vnitrostátní cíle pro snížení spotřeby a omezení při uvádění na trh (samozřejmě v souladu s pravidly jednotného trhu).

Komise uznává, že v pozdější fázi by mohlo dojít k vytyčení celounijního cíle, pokud jde o snížení spotřeby. Návrh také dává možnost státům zavést přísnější vnitrostátní opatření (v souladu s články 34 a 36 Smlouvy o fungování EU), musí však být nezbytné k dosažení cíle ochrany životního prostředí a nediskriminační.

Návrh je doprovozen případovou studií, která vyhodnocuje hlavní environmentální, sociální a ekonomické dopady různých politických možností, jak snížit spotřebu plastových nákupních tašek ve všech členských státech.

V některých členských státech již došlo k omezení využívání plastových tašek ve formě poplatků, osvětových kampaní, dokonce se objevil i pokus o úplný zákaz. Poplatky za igelitové tašky zavedlo Irsko nebo Dánsko a lze zde vysledovat pozitivní výsledky. Míra spotřeby plastových nákupních tašek se napříč EU výrazně liší vlivem různých spotřebitelských návyků, různé obeznámenosti s problematikou životního prostředí a různě účinných politických opatření přijímaných ze strany členských států.

Obchodníci plán Komise odmítají, jde podle nich o neodůvodnitelný zásah do podnikání. Případné zdanění či zavedení poplatků by prý museli promítnout do ceny tašek. Upozorňují také na to, že v případě zákazu igelitových pytlíků by v praxi nebylo možné zachovat stávající úroveň hygieny prodeje čerstvých potravin. Podle českého Svazu obchodu je na výrobu papírových tašek (substitutu igelitových) třeba více energie než na ty plastové, což zatíží životní prostředí.

Předpokládaný další vývoj

Návrh na změnu stávající legislativní úpravy je vzhledem k jeho zvláštní povaze a souvislostem předkládán jako samostatná iniciativa. Obecný přezkum odpadové politiky EU Komise představí na jaře 2014.

Zdroje

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (KOM(2013) 761)
• Životní prostředí: Komise navrhuje omezit používání plastových tašek
• Measures Concerning the Use of Plastic Carrier Bags - Information by the Austrian delegation
• Komise se zajímá o vaše názory na omezení používání plastových tašek
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech
• Commission staff working document - executive summary of the impact assessment (SWD(2013)443)

Rada a EP se shodly na zmírnění kompromisu ohledně snížení emisí CO2 z osobních aut

Instituce uzavřely 26. 11. 2013 novou neformální dohodu o parametrech, které snižují původně dohodnuté nároky na snížení emisí CO2 z osobních aut do roku 2020. Došlo tak k revizi dohody uzavřené v červnu 2013.

Pozadí

Komise návrh (spolu s návrhem na další snížení CO2 z lehkých užitkových vozidel) předložila v červenci 2012 (více v příspěvku „Komise chce další snížení emisí CO2 z osobních aut a dodávek“, Životní prostředí v červenci 2012). V současnosti platí 2 relevantní normy: nařízení č. 443/2009 (jež se týká snižování emisí CO2 z osobních automobilů) a nařízení č. 510/2011 (týkající se lehkých užitkových vozidel, tzv. dodávek). Pro osobní automobily dnes platí závazný cíl průměrných emisí z nových automobilů (vyráběných jedním výrobcem) 130 g/CO2/km. Dosaženo by jej mělo být v roce 2015 (v roce 2011 průměrné emise z nových automobilů činily 135,7 g/CO2/km).

Výbor ENVI návrh projednal v dubnu 2013. Příslušnou zprávu Thomase Ulmera přijal poměrem 47:17:1 a současně zpravodaje pověřil dojednáním kompromisu s Radou již v prvním čtení (více v příspěvku „ENVI podporuje další snížení emisí CO2 z osobních aut“, Životní prostředí v dubnu 2013). Zástupci Rady a EP v červnu 2013 dosáhli kompromisu stran návrhu Komise, jenž by měl do roku 2020 zajistit další výrazné snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů (více v příspěvku „Další snížení emisí CO2 z osobních aut do roku 2020: Rada a EP dosáhly kompromisu“, Životní prostředí v červnu 2013).

Klíčové a sporné body

Nová dohoda stanovuje, že 95 % vyráběných aut musí splňovat normu 95 g/CO2/km (místo původních 100 %) do roku 2020. Zbývajících 5 % získá další rok pro splnění tohoto kritéria. Výrobci tzv. čistých aut s emisemi do 50 g/CO2/km, tedy např. elektromobily, rovněž získají delší časový úsek pro čerpání tzv. superkreditů.

Systém superkreditů, jež by neměly být přenosné mezi jednotlivými lety, aby si jimi výrobci nemohli zlepšovat „skóre“ podle vlastního uvážení, by měl de facto skončit o tři roky později (už by se neměly činit rozdíly mezi „čistými“ a běžnými auty). Rovněž došlo ke zvýšení hranice pro zisk těchto bonusů (z 5 g/CO2/km na 7,5 g/CO2/km na jednoho výrobce).

Původní dohoda selhala kvůli zpoždění schvalovacího procesu v Radě. Členské státy si tak vymohly ústupky ze strany EP.

Environmentalistické organizace (např. Greenpeace a T&E), ale i někteří poslanci EP po uzavření původního kompromisu prohlásili, že dohodnuté cíle jsou stále velmi „měkké“ a poplatné zájmům německého au­tomobilového průmyslu. Greenpeace např. dlouho­době tvrdí, že průměrné emise z nových osobních automobilů by mohly v roce 2025 činit pouhých 60 g/CO2/km. Nová dohoda tak ještě více konvenuje s německými zájmy.

Předpokládaný další vývoj

Dosaženým kompromisem se nyní bude zabývat Coreper.

Zdroje

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 443/2009 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů do roku 2020 (KOM(2012)393)
• Car CO2 emissions: MEPs reach a deal with Lithuanian Presidency of the Council
• Informal agreement on car CO2 emissions reduction
• Nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23.  dubna 2009,kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v  rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z  lehkých užitkových vozidel
• Nařízení Evropského parlamentu a  Rady (EU)  č. 510/2011 ze dne 11. května 2011,kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel
• Komise: Veřejná konzultace
• Návrh zprávy k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 443/2009 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů do roku 2020
• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 510/2011 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových lehkých užitkových vozidel do roku 2020
• MEPs strike 95g/km deal with Irish Presidency for car CO2 emissions

Komise: Veřejná podpora obnovitelných zdrojů by měla postupně skončit

Komise zveřejnila 5. 11. 2013 formou sdělení právně nezávazné obecné zásady (guidelines) k veřejné podpoře trhu s elektřinou. Podle nich by členské státy měly postupně ukončit veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a v odvětví více upřednostňovat tržní principy.

Pozadí

Podle Komise jsou technologie obnovitelných zdrojů již natolik vyspělé a jejich produkční náklady poklesly do té míry, že je na čase vystavit je tržním principům. Věnuje se přitom zejména solární a větrné energii s cílem poskytnout státům na základě nejlepší praxe návod reformy stávajících parametrů státní podpory v energetice. Druhým bodem sdělení je doporučení pro efektivní budování zálohových kapacit pro případ výpadků obnovitelných zdrojů energie. Navazuje tak na sdělení z listopadu 2012 věnující se dokončení jednotného trhu s energiemi (více v příspěvku „EK vydala sdělení hodnotící dosavadní pokrok v budování jednotného energetického trhu“, Energie v listopadu 2012).

Klíčové a sporné body

Státní podpora by měla být poskytována v co nejmenším možném rozsahu na základě porovnání výše kompenzací a technologických nákladů. Místo garantované výkupní ceny za kWh elektrické energie by měly členské státy zvolit jiné nástroje jako například prémiové bonusy k tržním cenám. Kvůli zajištění stability odvětví a investic je však nutné zavádět tržní principy postupně. Zároveň varuje členské státy před retroaktivními kroky v otázce veřejné podpory.

Komise rovněž vyzývá členské státy k intenzivnější vzájemné spolupráci při řešení nestability dodávek energie z obnovitelných zdrojů v oblasti budování kapacit zálohových energetických zdrojů. Veřejná podpora by však měla pokračovat v otázce snižování uhlíkových emisí.

Předpokládaný další vývoj

Přestože jde o právně nezávazná doporučení, dokument se stane předlohou pro budoucí legislativní návrhy k veřejné podpoře v oblasti energetiky a životního prostředí v roce 2014. Po zveřejnění sdělení Komise následuje veřejná konzultace.

Odkazy

• Sdělení Komise Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů
• Questions and Answers: EU Commission: Guidance for state intervention in electricity
• EU Commission: Guidance for state intervention in elektricity

Zdroj: Euroskop