Předcházení vzniku odpadů je stěžejní záležitostí – zpráva z konference

Druhý ročník konference Předcházení vzniku odpadů se setkal, podobně jako ten první, s velikým zájmem. Je moudré si uvědomit, že odpadům je lepší předcházet, než pak s nimi nakládat, a ti, kdo se konference účastnili, si to zjevně uvědomují.

Po slavnostním zahájení ředitelem CEMC, Vladimírem Študentem, a zástupcem generálního partnera konference, kterým byl Ahold Czech Republc, a. s, Pavel Mikoškou následovalo obecné zamyšlení Oldřicha Syrovátky z VŠE, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci nad společenskými aspekty plýtvání.

Současná a budoucí legislativa

Jakým způsobem Česká republika plní schválený program PVO a jak současná legislativa napomáhá předcházení a co nového se připravuje, odhalil účastníkům zástupce ředitele odboru odpadů Jan Maršák z MŽP. Zmínil se o přípravách paragrafového znění nových zákonů a odhalil množství odpadů vyprodukovaných v předešlých letech. V roce 2014 ČR zaznamenala oproti předchozímu roku nárůst o 156 tis. tun KO. To je důvod k zamyšlení.

Paní Marie Vorlíčková z MŽP seznámila plénum s metodikou pro sledování a hodnocení realizace Programu PVO. Tato metodika byla výstupem projektu zadaný společnosti Green Solution, s. r. o., Technologickou agenturou ČR. Jan Pavlíček z Green Solution, s.r.o. pak objasnil, jak k projektu přistupovali a co je jeho hlavními výstupy. Vypíchnul především oblast kvalifikovaného a kvantifikovaného hodnocení toku odpadů z potravin, bilanci kompostovaných materiálů v rámci domácího a komunitního kompostování a hodnocení produkce textilu a toku obnošených a znovu použitých oděvů a odpadů z textilu.

Prioritní osa 3

Petr Stejskal ze Státního fondu pro životní prostředí promluvil o státní finanční podpoře v oblasti předcházení vzniku odpadu. Jedná se o nový operační program, podporovanou oblast 3.1 – Předcházení vzniku odpadů. V prioritní ose 3 je alokováno 11,7 mld. korun, z toho na PVO je vyčleněno 14 % z této částky. Další peníze půjdou na zvýšení podílu materiálového a energetického využití, na výstavbu a modernizaci zařízení na nakládání s nebezpečnými O a v neposlední řadě také na rekultivaci skládek.

PVO a oběhové hospodářství

Politiku nakládání s druhotnými surovinami a jejich roli v oběhovém hospodářství přiblížila hostům Pavlína Kulhánková z MPO. Zdůraznila, že těžba primárních surovin neustále roste a jejich zásoby se tenčí. Proto roste i důležitost druhotných surovin. Na přednášku Pavlíny Kulhánkové volně navázal Vladimír Dobeš z Empress, který posluchače seznámil s plasformou VIZE 2024. Zdůraznil několik bodů, bez kterých oběhové hospodářství nebude funkční. Kladl důraz na chování jak firem, tak spotřebitelů a nezapomněl na podmínku vhodně nastavené legislativy, bez které to nepůjde.

Milan Havel z Arniky poodhalil, jak se předchází vzniku odpadů jinde v Evropě. Vypíchnul zkušenosti s motivačními platbami v Bavorsku a také výsledky, kterých v této spolkové zemi dosáhli prostřednictvím tohoto pro nás nezvyklého nástroje.

Co je dobré a co zlé

Následná panelová diskuze odhalila překážky, které stojí v cestě oběhovému hospodářství. Je toho mnoho. Zazněly hlasy, které jako překážku označují úředníky státní správy a samospráv, legislativní složitost a těžkopádnost, nedůslednost, finanční náročnost i nesmyslnost některých opatření, která legislativa, třeba i v dobré víře, zavádí.

Mluvilo se také naopak o tom, co je nezbytné, aby legislativa obsahovala a i po letech marného snažení (např. pojem druhotné suroviny) neobsahuje. Problém s dvojí evidencí, postesk nad nesmyslně tvrdými emisními limity a dalšími překážkami, které v praxi znemožňují přechod na oběhové hospodářství.

Komunální a podnikové odpady

Druhý den konference byly na programu dvě samostatné, paralelně probíhající sekce: Předcházení vzniku podnikových odpadů a Předcházení vzniku komunálních odpadů. 

V sekci komunálních odpadů byla se zájem očekávána přednáška Ladislava Trylče z MŽP, který se rozmluvil o problému omezování spotřeby plastových tašek v ČR v návaznosti na evropskou legislativu.

Velkou zvědavost vyvolaly přednášky Svatavy Šantové z MPSV a Pavla Hříbka z Evropského institutu. Svatava Škantová hovořila o konceptu a možnostech podpory sociálního podnikání, které je nyní v Evropě často skloňovaným tématem, pan Hříbek promluvil konkrétně o možné roli chráněných dílen při předcházení vzniku a opětovném využití odpadů. Kdo si na tyto dvě přednášky počkal, rozhodě udělal dobře.

Snížit nadspotřebu

Předcházení podnikových odpadů odstartovaly dobrovolné nástroje. Daniel Hájek z MŽP seznámil posluchače s nástroji vhodnými k využití v komerční sféře, Josef Šlesinger promluvil o konkrétních projektech čistší produkce realizovaných v podnicích a připojil i ekonomickou stránku věci.

Polemiku vyvolaly přednášky zástupců podniků. Pavel Huml a Jaroslav Musil z Aholdu a Jana Blecherová z Nestlé Česko, s.r.o., jako zástupci partnerských společností, promluvili, jak se předchází odpadu v jejich společnostech. Diskuze se následně stočila k tlaku výrobců a obchodníků na nadspotřebu obyvatel na jedné straně a na snahy těchto společností o předcházení vzniku odpadů. Finální verdikt zazněl v duchu, že by se měl najít zdravý kompromis mezi výrobou, spotřebou a tím i přístupu k PVO.

Konference byla okořeněna společenským rautem a koncertem skupiny The Tap Tap,kterou zajistil další partner konference společnost TextilEco, a. s. a která zvedla účastníky ze židlí.

Za organizátory je třeba říci, že už nyní se připravuje ročník třetí. Závěry z konference včetně přednášek a videozáznamu najdete na www.predchazeniodpadu.cz.

Pavel Mohrmann

Generálním partnerem konference byla společnost Ahold Czech Republic, a. s., provozovatel obchodního řetězce Albert, pro kterou je předcházení vzniku odpadů součástí její politiky společenské odpovědnosti.

Dalšími partnery konference byly společnosti Nestlé, a. s. a TextilEco, a. s.