Právo: Podzemní vody hrozivě ubývají

Podzemní vody v České republice hrozivě ubývají. Jejich nedostatkem mohou být při několikaletém suchu ohroženy až dvě třetiny území Česka. Situaci navíc mohou výrazně zhoršit i nadměrné odběry vody, při kterých se podzemní zásoby nestačí doplňovat.

Vyplývá to ze souhrnných výsledků průzkumu, na kterém šest let pracovaly stovky odborníků. Výsledky má Právo k dispozici. Právě na dnešek přitom připadá Světový den vody.

Unikátní studie, kterou vedla Česká geologická služba (ČGS), stála více než půl miliardy korun, ukázala na problematické oblasti s nejhlubší podzemní vodou. Právě v nich se budou zmenšovat zásoby, pokud je člověk bude zatěžovat vysokými odběry. Jedná se zejména o Hornomoravský úval kolem řeky Moravy od Libiny po Otrokovice, povodí Liběchovky a Pšovky a oblast Svitav a Březové nad Svitavou, řekl Právu ředitel ČGS Zdeněk Venera.

Posledních šest let, která byla za poslední dekády ta nejsušší, ale hodnocení teprve čeká. Studie má být podle informací Práva podkladem takzvané koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR. Její návrh chce ministerstvo životního prostředí s ostatními resorty z pracovní skupiny Voda-sucho předložit do konce června vládě.

Nebezpečné přečerpávání

„Jde o to, že víme, že na dvou třetinách území České republiky hluboké zásoby podzemní vody nemáme, což je podmíněno geologickou stavbou podloží. Takže v těchto oblastech jsme odkázaní na takzvané mělké zvodně, které jsou velmi citlivé na doplňování podzemních vod třeba z dešťových srážek. Takže pokud bude pokračovat sucho tak, jak ho známe z posledních tří let, máme opravdu problém,“ řekl ke studii pro Právo ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

V budoucnu to může podle něj znamenat ohromné investice do nových zdrojů vody i do propojení vodárenských soustav mezi celými regiony, protože v jednom regionu třeba voda nebude. „Na zbytku území jsou pak určité zásoby a my teď víme kolik. Víme, kde přečerpávání jejich množství ohrožuje tyto zásoby a odkud naopak můžeme v budoucnu odvést vodu tam, kde nebude,“ doplnil.

Podzemní vodu pije každý druhý Čech a více než z poloviny se podílí na zdrojích pitné vody. Je tím nejkvalitnějším zdrojem, neboť na své cestě prošla půdním a horninovým filtrem.

Horninové prostředí, v němž se akumuluje, je teplotně stálé a částečně ji ochraňuje před přímým znečištěním. Málokdo si však podle geologů tuto jedinečnost uvědomuje, protože většina obyvatel je připojena na vodovod, kde má k dispozici kvalitní pitnou vodu.

Studie se zaměřovala na bilanci zásob podzemních vod ve vodohospodářsky významných oblastech ČR, kde podzemní vody jsou jediným zdrojem pro obecní a městské vodovody anebo kde odběry podzemních vod převyšují nad odběry povrchových vod.

V rámci studie odborníci hodnotili na 58 bilančních celků, území, která zaujímají svou plochou pouze jednu třetinu území republiky. Moderními metodami srovnávali zásoby a zdroje podzemní vody za referenční období 1981 až 2010. Zbytek republiky ale zatím chybí. Museli například vytvořit nové geologické modely hydrogeologických struktur a vyhloubili 210 průzkumných vrtů pro ověření geologicko-hydrogeologických poměrů. Zjistili tak, jaké jsou využitelné zásoby podzemních vod, v kterých oblastech tyto zdroje převyšují stávající odběry a kde naopak povolené odběry podzemních vod již dosahují kritické úrovně.

„Studie ukázala, že hydrogeologické struktury s rozsáhlým výskytem pískovců o mocnosti několika stovek metrů jsou schopné vyrovnat deficit v doplňování zásob podzemních vod trvající i několik let na rozdíl od malých struktur závislých na pravidelném doplňování zásob podzemní vody,“ uvedl Venera.

Náklady na průzkum šly ze Státního fondu životního prostředí a MŽP. Na projektu pracovaly také vědecké instituce i komerční firmy, např. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., Český ústav hydrometeorologický formou poskytnutí dat nebo Vysoká škola báňská v Ostravě.

V posledních 30 letech se klimatické podmínky mění. Stoupá teplota vzduchu, prší hlavně v létě, kdy vegetace odčerpává velkou část srážkové vody a ta se hůře dostává pod zem, nebo se odpařuje. „Aktuální sucho znamená, že se zásoby podzemních vod nedoplňují dostatečně v pravidelném ročním cyklu, a projevilo se především poklesem hladiny podzemních vod v mělkých zvodních. Pokud bude sucho nadále pokračovat, lze předpokládat klesající trend hladin a zásob podzemní vody i v hlubokých zvodních, kterými se naše studie zabývala,“ upozornil šéf geologů.

Studie upozorňuje i na fakt, že z oblastí s chráněnou přírodou musejí vodohospodáři odebírat podzemní vodu méně, aby nezatěžovali chráněné vodní ekosystémy. Šéf geologické služby zdůraznil, že se stát předchozích 20 let nevěnoval zásobám podzemní vody. Přitom stát jako vlastník vody uděluje povolení, kdo a jak s ní může nakládat. Jedním z opatření, jak zvýšit zásoby podzemní vody, by bylo i umělé zasakování vod, které například funguje v jímacím území Káraný, které je strategickým zdrojem pitné vody pro Prahu i střední Čechy.

Výsledky projektu jsou podle Brabce nesmírně cenné. Mohou posloužit státní správě při monitoringu objemu podzemních vod a sledování jejich stavu, tak už slouží vodoprávním úřadům.

Zdroj: Právo