Více času na podstatné
Pravdy a mýty o automobilech na CNG: Hrozí otrava plynem nebo dokonce jejich exploze?
Při nákupu nového vozu už zákazník nevybírá jen mezi benzínem a naftou. Po českých silnicích v současnosti jezdí více než 7 000 vozů na stlačený zemní plyn CNG a také stovky elektromobilů. Je ale již dnes CNG rozumnou alternativou běžných automobilů? Přinášíme přehled pravd a mýtů o tomto pohonu.
Alternativní dopravní prostředky už dávno nejsou jen vozy na fotografii, které v běžném provozu nepotkáte. V českých podmínkách jsou dnes běžně dostupné a široká je i nabídka modelů, které si můžete zakoupit v autosalonech. Přesto se o vozech na CNG stále šíří řada mýtů. Podívali jsme se na ně a zjistili, zda jsou pravdivé.
Mýtus 1: CNG je nebezpečné
Automobil na stlačený zemní plyn je zcela bezpečným dopravním prostředkem. Zatímco s vozy na LPG si spojujeme určité riziko a nepohodlí (časté revize, problematické parkování, čekání na obsluhu pro tankování), u CNG žádná tato omezení neplatí. Zemní plyn je tvořen z 98 % metanem (CH4), který je díky svým vlastnostem vysoce stabilní a bezpečný pro běžný provoz. Zároveň produkuje méně emisí a je ekologicky šetrnější než běžná paliva.
Bezpečnost byla při vývoji CNG vozů jednou z priorit. Tlakové nádrže uchovávající stlačený plyn nejenže procházejí přísnými kontrolami, ale celý palivový systém je vybaven řadou pojistných mechanismů. „Automobily na CNG mají dnes sofistikované řešení pro případ úniku plynu. Ten se vždy chytře rozvolní do okolí a eliminuje jakékoliv riziko otravy. Díky tomu můžete svůj vůz s klidem parkovat v garáži nebo si sami pohodlně natankovat,“ vysvětluje Radek Patera, odborník na CNG ze společnosti E.ON Energie, a.s.
Mýtus 2: Se zemním plynem neušetříte
Rozdíly v ceně zemního plynu a klasických paliv (benzín, nafta) jsou dnes významné. Náklady na běžný provoz vozu jsou proto u CNG o 30 až 50 % nižší než u stejného automobilu poháněného benzínem nebo naftou. Například u vozu Škoda Octavia ujedete na CNG za investovaných 1 000 Kč nejdelší vzdálenost – konkrétně přes 1 100 km. V případě benzínového motoru je to jen něco přes 500 kilometrů.
Mýtus 3: Chybí tankovací místa
K dnešnímu dni je v České republice v provozu celkem 50 plniček CNG vozů a dojezdová vzdálenost mezi jednotlivými tankovacími místy klesla na pouhých několik desítek kilometrů. Plniček navíc rapidně přibývá. Společnost E.ON plánuje jen v letošním roce otevřít celkem 14 nových tankovacích míst, podobně činné jsou také další firmy. Základním požadavkem při výstavbě je nabídnout řidiči komfort, který zná z běžné čerpací stanice, tedy například občerstvení nebo možnost zakoupit si příslušenství. Do roku 2020 by mělo v České republice vzniknout kolem 200 takových plniček, což je počet totožný se sousedním Rakouskem.
Mýtus 4: Automobily na CNG jsou drahé
Kupní cena nového vozu na zemní plyn je dnes o zhruba 15–20 % vyšší než u automobilu se spalovacím nebo zážehovým motorem. Návratnost investice se však díky levnému provozu zkrátila na dobu několika let. U automobilu Škoda Citigo s pořizovací cenou CNG vozu 257 900 Kč a kombinovanou spotřebou 3,2 kg se při ročním dojezdu 30 000 km vrátí vyšší nákupní cena již za zhruba 2,5 roku. „Vcelku logicky platí, že čím větší počet kilometrů, tím rychlejší návratnost. Zejména u firem jsou často úspory na nákupu paliva CNG tak výrazné, že úspora pokryje vyšší leasingovou splátku za vůz a firma navíc zaplatí za provoz svého vozového parku méně než dříve,“ dodává Radek Patera.
Mýtus 5: Zásoby zemního plynu jsou malé
Zemní plyn sice není obnovitelným zdrojem, jeho zásoby jsou však i do budoucna více než dostačující. Prokázané (prověřené) zásoby, které jsou považovány za vytěžitelné současnou technologií, vydrží minimálně do roku 2060. Mezinárodní plynárenské unie pak dokonce uvádí, že lze počítat s životností zemního plynu pro příštích 150, podle některých údajů až 200 let.
Mýtus 6: Nekoupím si pěkné auto
CNG podporuje řada předních světových značek, mezi něž patří například Fiat, Škoda, Mercedes nebo Volkswagen. Ve verzi CNG si může řidič v České republice pořídit některé z nejprodávanějších vozů svých kategorií – k dispozici je například Škoda Citigo nebo Volkswagen Golf a Passat. Myšleno je také na vozy do firemního provozu. CNG je díky svým vlastnostem vhodné pro užitkový nebo nákladní provoz, proto jej dlouhodobě podporují výrobci jako Iveco, Fiat, Opel či Mercedes-Benz.
Mýtus 7: CNG zdraží kvůli silniční dani
Pohled na zdanění zemního plynu je optimistický. Spotřební daň na CNG je pevně stanovena až do roku 2020, kdy bude tvořit 3,40 Kč za kilogram paliva. U benzínu se již dnes spotřební daň podílí na ceně částkou 12,84 Kč za každý litr, v případě nafty pak 10,95 Kč. U obou těchto paliv je navíc možnost dalšího růstu daňového zatížení. Pro vozy na zemní plyn platí ještě jedna zajímavost: do váhy 12 tun jsou v České republice osvobozeny od silniční daně.
Statistika: CNG a ČR
- V ČR je jezdí dnes již více než 7 tisíc CNG vozidel.
- Poslední meziroční nárůst CNG byl více než 2 tisíce vozidel.
- Na trhu je dnes výběr nejméně 60 druhů sériově vyráběných CNG vozidel (osobní, dodávky, nákladní aj.).
- K dispozici je v ČR více než 50 veřejných CNG plnicích stanic, do konce roku 2014 by jich mělo být asi dvakrát tolik. Stanice vznikají už nejen samostatně, ale i přímo na stanicích společnosti Benzina, ta celkově vidí potenciál v ČR pro zhruba 40 CNG plnicích stanic.
- Motoristé využívají i 116 domácích vlastních CNG plnicích stanic.
- Spotřeba CNG v ČR za rok 2013 vzrostla o 44 procent. Největší vozové parky organizací v ČR, tzv. fleety, mají už 500-700 CNG vozidel.
- Na světě jezdí již 20 milionů CNG vozidel.
Novinka: legislativa EU a alternativní paliva
Evropský parlament tento týden plénu schválil výraznou většinou Směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva. Jde o zásadní krok směrem k dalšímu rozvoji alternativních paliv. Směrnice, kromě rozsáhlého seznamu opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy v Evropě, nařizuje konkrétní počty plnicích stanic na CNG, LNG, vodík a další paliva.
Určuje například nezbytnou průměrnou vzdálenost mezi CNG stanicemi na 150 km a 400 km mezi stanicemi LNG na hlavních evropských komunikacích. Země EU, tedy i Česká republika, nyní musí do 2 let připravit příslušné plány, a to včetně stanovení konkrétních cílů ohledně počtu plnicích stanic a znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou.
Každé tři roky pak musí členské státy EU předložit Evropské komisi zprávu o provádění vnitrostátního rámce politiky, jako například přímé pobídky k nákupu dopravních prostředků využívajících alternativní paliva, předpisy ohledně parkování, daňové pobídky, vyhrazené dopravní pruhy atd. Směrnice nabývá platnosti 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku EU. Více ZDE