Více času na podstatné

Pozemkové úpravy a územní plány aneb klíčové nástroje pro rozvoj venkova

16.09.2011 11:42

Úvod:

Pozemkové úpravy (PÚ) lze považovat mezi klíčové nástroje pro rozvoj venkova. PÚ se podílejí na udržitelném rozvoji daného území (katastru) a co je důležité, že napomáhají rozvoji podnikání.

Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. V neposlední řadě dochází k reálnému vytyčení pozemků v terénu.

Pozemkové úpravy upravuje zákon č. 139/2002 Sb. v platném znění a dále prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb. (Vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav). Pro úplnost dále uvádím Metodický návod k provádění pozemkových úprav a Technický standard plánu společných zařízení. Oba dokumenty jsou dostupné na webu MZe (www.eagri.cz).

Do procesu provádění PÚ je velmi vhodné zapojit i sousední katastry, protože pak dochází  k efektivnímu propojení katastrů. Vznikají tak například propojující polní cesty osázené stromořadím, které zlepší život obyvatelům venkova.

 

Formy pozemkových úprav:

Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) – představují řešení zpravidla jen části jednoho katastrálního území respektive pouze v něm vybraného problému, případně jejich prostřednictvím bývá provedena rekonstrukce nebo upřesnění přídělů.

Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) – představují komplexní řešení zpravidla celého katastrálního území (mimo zastavěné území) včetně zpřístupnění pozemků, protierozní ochrany, vodohospodářských opatření a ekologické stability území.

 

Cíle pozemkových úprav:

  • obnovení osobního vztahu lidí k zemědělské půdě a krajině
  • vytvoření podmínek pro racionální hospodaření na zemědělských pozemcích
  • rozvoj trhu s půdou především směrem k zemědělství
  • důsledná ochrana zemědělské půdy jako výrobního prostředku
  • ochrana kvality vody, zvýšení její retence v krajině a min. povodňových škod
  • obnovení struktury krajiny, zvýšení její biodiverzity a celkové ekologické stability

 

Výsledkem pozemkových úprav je:

  • obnovený digitalizovaný katastr nemovitostí s optimalizovaným uspořádáním půdní
  • držby a jasně definovanými právy k jednotlivým pozemkům
  • schválený plán společných zařízení zahrnující opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků,
  • k protierozní ochraně, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně
  • a tvorbě životního prostředí
  • nezbytný podklad pro územní plánování a veškeré rozvojové programy území

 

Plán společných zařízení:

Nedílnou součástí PÚ je tzv. plán společných zařízení (PSZ), který tvoří budoucí kostru uspořádání zemědělské krajiny a je tedy jakousi formou krajinného plánu uvnitř obvodu pozemkové úpravy. Jde zejména o zpřístupnění pozemků, tedy účelové komunikace se všemi doprovodnými stavbami jako jsou mostky, propustky, brody, železniční přejezdy apod.

Součástí PSZ je plán tvořící protierozní opatření (např. větrolamy), vodohospodářská opatření, která slouží k odvedení povrchových vod. Důležitou součástí plánu jsou opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability území. Jde především o místní systémy ekologické stability doplněné dalšími prvky např. rozptýlené a doprovodné zeleně.

Opatření v plánu společných zařízení mají zpravidla polyfunkční charakter a je rovněž významným prvkem estetickým a krajinotvorným.

Na společná zařízení se nejprve použijí pozemky ve vlastnictví státu a potom obce. Případně se na vyčlenění potřebné výměry půdy podílejí i ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků.

 

Význam pozemkových úprav pro vlastníky pozemků a jejich uživatele-nájemce:

  • upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry i polohy
  • možnost scelení pozemků a jejich bezplatné vytyčení v terénu
  • úprava tvaru pozemků
  • možnost reálného rozdělení spoluvlastnictví
  • zpřístupnění pozemků vytvořením sítě polních cest
  • zvýšení tržní ceny pozemků
  • možnost zahájení užívaní svých pozemků (před pozemkovou úpravou nepřístupných)
  • ukončení zatímního užívání cizích pozemků
  • uzavření nových nájemních smluv na již zcela přesnou výměru jednotlivých parcel
  • lustrování pozemků
  • vyšší efektivita využití pozemků včetně stabilizace jejich užívání
  • vytyčení lesních pozemků (v případě jejich řešení v pozemkových úpravách)

 

Význam pozemkových úprav pro obce:

  • zprůhlednění vlastnických vztahů k pozemkům
  • vymezení původního církevního majetku ze státní půdy
  • dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a jeho optimální rozmístění v kontextu s veřejně prospěšnými záměry v krajině
  • převedení většiny pozemků pod navrženými společnými zařízeními do vlastnictví obce, což vede ke zjednodušení jejich budoucí realizace
  • realizace prvků společných zařízení pozemkovým úřadem ze státních prostředků nebo zdrojů EU přecházejí do majetku obce, pokud není stanoveno jinak
  • snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce v důsledku realizace polních cest kolem obcí v rámci schválených pozemkových úprav
  • všestranné využití vybudovaných polních cest např. jako cyklotras a tím zatraktivnění oblastí pro turistiku
  • vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochrany území před záplavami pomocí realizace protierozních a vodohospodářských opatření
  • zvýšení ekologické stability a pestrosti okolní krajiny v důsledku výsadby místních prvků ÚSES
  • zjednodušení a zlevnění zpracování územního plánu obce
  • konkretizace některých prvků dle platného územního plánu až na úroveň jednotlivých parcel
  • nové uspořádání pozemků tak, aby byly přístupné a zemědělský využitelné i po realizaci výstavby obchvatů obcí, silničních a železničních koridorů

 

Význam pozemkových úprav pro katastr nemovitostí:

  • obnova katastrálního operátu
  • vznik digitální katastrální mapy
  • promítnutí skutečného stavu do katastru nemovitosti a odstranění nesouladů
  • přesné výměry jednotlivých parcel
  • odstranění parcel zjednodušené evidence (tzv. PK parcel)
  • zahuštění polohového bodového pole
  • odstranění bezprizorních parcel
  • dořešení doposud nedokončeného scelovacího řízení a přídělového řízení
  • vyřešení duplicitních vlastnictví
  • dohledání dosud neznámých vlastníků, případně dědiců zemřelých vlastníků
  • oprava případných nesprávných údajů o vlastnících nemovitostí

 

Pozemkové úřady:

Koordinátorem pozemkových úprav resp. procesu jako takového jsou pozemkové úřady. V rámci procesu působí řada zainteresovaných partnerů, jako jsou obec, Agentura ochrany přírody a krajiny, Povodí jako správci toků, katastrální úřady, Pozemkový fond ČR atd.

Soustavu pozemkových úřadů tvoří 77 okresních pracovišť řízených Ústředním pozemkovým úřadem, který tvoří sekci Ministerstva zemědělství.

Kontakty na jednotlivé pozemkové úřady včetně Ústředního pozemkového úřadu lze najít na www.eagri.cz.

 

Nejdůležitější otázky a odpovědi:

Kdo rozhoduje o pozemkových úpravách? O pozemkových úpravách rozhodují pozemkové úřady, které organizují jejich realizaci v rozsahu stanoveném zákonem.

Jsem vlastníkem pozemků v území určeném, dle platného územního plánu, k zastavění. V případě řízení o pozemkové úpravy v tomto území může dojít ke směně těchto pozemků bez mého souhlasu? V tomto případě je nutný souhlas vlastníka se zahrnutím těchto pozemků mezi řešené (směňované). Pokud vlastník neudělí souhlas, pozemkový úřad zařadí tyto pozemky mezi neřešené (nesměňované), tzn., že pozemky budou jen zaměřené pro účely obnovy katastrálního operátu v celém území a jejich hranice nebudou nijak měněny.

Nemůže dojít v rámci pozemkových úpravách k poškození mých vlastnických práv? Zákon o pozemkových úpravách jasně stanovil kriteria přiměřenosti při provádění směn pozemků. Bez souhlasu vlastníka nelze navrhnout nové pozemky, které by se lišily oproti původním ve výměře o více jak 10%, v ceně o 4% a ve vzdálenosti o 20%. Zpracovatel pozemkové úpravy je povinen ze zákona projednat návrh nového uspořádání pozemků s každým dotčeným vlastníkem. Podmínkou schválení návrhu pozemkové úpravy je souhlas vlastníků minimálně 75% výměry pozemků, které jsou řešeny v pozemkové úpravě. V praxi je maximální snaha projektantů a pracovníků pozemkových úřadů dosáhnout 100% souhlasu.

Mám na zemědělské pozemky uzavřenou nájemní smlouvu. Bude tato nájemní smlouva platná i po ukončení řízení o pozemkových úpravách? Rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, kterým končí správní řízení o pozemkových úpravách zanikají dosavadní nájemní vztahy. Z tohoto důvodu je nutné následně uzavřít novou nájemní smlouvu.

Jak jsou zpoplatněny pozemkové úpravy? Náklady spojené s pozemkovou úpravou hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace. V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.

 

Průběh procesu pozemkové úpravy:

Zahájení řízení (§ 6) – Řízení zahajuje vždy pozemkový úřad. Zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou. Pozemkový úřad vyrozumí o zahájení řízení dotčené správní úřady s tím, aby stanovily podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů.

Formulace návrhu zadání pozemkové úpravy – Pozemkový úřad zformuluje zadání a vybere, dle zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, zpracovatele návrhu PÚ.

Úvodní jednání (§ 7) – Svolává je pozemkový úřad. Slouží k seznámení účastníků řízení s účelem, formou a předpokládaným obvodem pozemkové úpravy a způsobem ocenění pozemků. Na úvodním jednání se volí sbor zástupců vlastníků. Pozemkový úřad obvykle nezve zástupce dotčených správních úřadů.

Soupis a ocenění nároků vlastníků (§ 8) – Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků.

Návrh pozemkových úprav (§ 9) – Pozemkový úřad zajišťuje odborné zpracování návrhu pozemkových úprav. Návrhu nového uspořádání pozemků předchází zpracování Plánu společných zařízení (PSZ). Návrh PSZ je projednán a schvalován na veřejném zasedání zastupitelstva obce po předchozím posouzení ve sboru zástupců vlastníků. Předkládá dotčeným orgánům státní správy zpracovaný plán společných zařízení.

Rozhodování o pozemkové úpravě (§ 11) – Předpokladem pro vydání rozhodnutí o schválení návrhu PÚ je souhlas s návrhem a to vlastníků tří čtvrtin výměry půdy řešené v PÚ. Po vystavení návrhu k veřejnému nahlédnutí z hlediska vznesení případných námitek a připomínek a následném závěrečném jednání vydá pozemkový úřad rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy. Rozhodnutí se oznamuje veřejnou vyhláškou a doručuje všem známým účastníkům řízení. Po nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí vydá pozemkový úřad rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Rozhodnutí se oznamuje veřejnou vyhláškou a doručuje všem známým účastníkům řízení. Pravomocné rozhodnutí se zapisuje do katastru nemovitostí.

Provádění pozemkových úprav tj. realizace (§ 12) – Po projednání se sborem zástupců vlastníků stanoví pozemkový úřad postup realizace pozemkových úprav. Pro změny druhu pozemků, výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu, protipovodňová opatření a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav se upouští od vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území. Společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu pozemkové úpravy vlastní (obvykle) obec.

Péče o uskutečněná opatření – Provádí vlastník společného zařízení.

 

Koordinace územních plánů a pozemkových úprav

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje daného území, ochrany jeho hodnot, plošného a prostorového uspořádání, koncepci uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury, zajistí pro tyto funkce ochranu nezbytných ploch. Úroveň podrobnosti zpracování a projednání územního plánu nepředpokládá bezprostřední realizaci záměrů v něm obsažených – územní plán je tedy koncepčním, nikoli realizačním dokumentem.

Pozemkové úpravy tyto plochy v nezastavěném území prostorově a funkčně scelují nebo dělí na parcely, zajišťují přístup na pozemky a řeší vlastnické vztahy. Současně navrhují a realizují zařízení (PSZ) pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodohospodářská opatření a opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny. Mluvíme-li o pozemkových úpravách, myslíme tím nejen návrh, ale i realizaci navržených opatření a zařízení.

Styčnými body obou procesů jsou zejména návrh plánů společných zařízení pozemkových úprav a vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v návrzích územních plánů. V těchto bodech jsou vyjádřeny veřejné zájmy pro další rozvoj území.

 

Hlavní problémy koordinace ÚP a PÚ:

Časový horizont

 životnost územního plánu cca deset až dvacet let, změny územního plánu jsou možné a akceptovatelné,

 životnost pozemkových úprav se předpokládá na desítky let, změny hranic pozemkové držby jsou velmi obtížné a finančně nákladné, dochází k nové organizaci pozemků a základních krajinných struktur.

Obsah zpracování

 územní plán je koncepčním dokumentem rozvoje a využití území,

 plán společných zařízení, který je součástí pozemkových úprav, je zpracováván na úrovni dokumentace stavby pro územní řízení.

Podrobnost zpracování

 územní plán pracuje s plochami a koridory,

 pozemková úprava je řešena v podrobnosti parcel, popř. břemen k jednotlivým pozemkům.

Forma projednání (odsouhlasení)

 oba dokumenty se projednávají s dotčenými orgány, samosprávou a veřejností, rozdílné jsou možnosti vypořádání námitek a připomínek ze strany vlastníků pozemků,

 v procesu pozemkových úprav je pozice vlastníka pozemku klíčová a bez souhlasu vlastníka nelze pozemkovou úpravu zdárně dokončit.

 

Do zpracování územních plánů i pozemkových úprav vstupuje řada oborových dokumentů, které výrazným způsobem ovlivňují proces zpracování, projednání a schválení díla. Jedná se zejména o dokumenty typu generelů (doprava, protipovodňová ochrana, územní systém ekologické stability ÚSES apod.), které lze do územního plánu snadněji zapracovat než do pozemkových úprav.

Většina územních plánů, zvláště zpracovaných ještě dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, příliš nezohledňovala skutečnost, že se budou následně pořizovat pozemkové úpravy. Do konce roku 2015 je třeba, aby byly ÚP upraveny a vydány, neboť dle § 188 stavebního zákona "územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2015 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti". Pokud by se měla zahajovat pozemková úprava v obci, která sice ÚP platný do roku 2015 má, je s ohledem na pozdější snadnější koordinaci obou dokumentů žádoucí ve smyslu § 188 stavebního zákona pořídit požadovanou úpravu územního plánu v součinnosti s pozemkovou úpravou dle následující metodiky:

 

POŘÍZENÍ A ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Partneři: obec, pozemkový úřad, projektant pozemkové úpravy, pořizovatel ÚP, projektant ÚP.

 

Podklady a místo jejich uložení

 územně analytické podklady (uloženy u ÚÚP),

 pracovní návrhy společných zařízení, zpracované projektantem PÚ, (u projektanta PÚ).

 

Postup pořízení územního plánu

A) Doplňující průzkumy a rozbory

Na základě vzájemné dohody úřadu územního plánování a pozemkového úřadu je sjednán a schválen systém vzájemné spolupráce při souběžné práci na obou dokumentacích. Podnět k jednání dá úřad, který zjistil, že již bylo zahájeno pořizování druhého dokumentu (PÚ nebo ÚP).

 Doplňující průzkumy a rozbory nezastavěného území slouží k upřesnění stávajících územně analytických podkladů (ÚAP) s potřebnými dotazy na místní znalce, konzultace s odborníky – specialisty a doplnění zjištění nezbytných pro stanovení dosavadního funkčního využití nezastavěného území, stanovení hlavních problémů k řešení a ke zpracování koncepce uspořádání krajiny.

 Projektanti ÚP a PÚ (poté, kdy jsou prostřednictvím pořizovatele ÚP a pozemkového úřadu navzájem zkontaktováni) provádí průzkum koordinovaně a zjištěné jevy a problémy vzájemně konzultují na pravidelných společných pracovních jednáních. Požadavek pravidelných společných jednání a vzájemné koordinace bude pokud možno obsažen již ve výzvě na výběr projektantů ÚP a PÚ.

 Úřad územního plánování, pozemkový úřad i obec poskytuje projektantům k doplňujícím průzkumům vše potřebné.

 

B) Zadání ÚP

 Pořizovatel ÚP ve spolupráci s pozemkovým úřadem a obcí zpracuje návrh zadání ÚP včetně požadavků na uspořádání krajiny, všech záměrů a problémů nezastavěného území obce (dle přílohy č. 6 k vyhl. č. 500/2006 Sb.). Je účelné, aby pořizovatel ÚP sjednal konzultace projektantů PÚ a ÚP při tvorbě zadání. Pozemkový úřad vyjádří své požadavky na zadání z hlediska připravované pozemkové úpravy. V zadání se uvede, bude-li žádoucí zpracovat varianty konceptu a jejich zaměření.

 Pořizovatel ÚP zašle zpracované zadání všem dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu a vyvěsí na úřední desce.

 

C) Koncept ÚP

 Projektant zpracuje koncept ÚP včetně koncepce uspořádání krajiny, kterou zpracuje v koordinaci se zpracovávaným Plánem společných zařízení, ve variantách.

Varianty návrhu zhodnotí projektant PÚ vzhledem k přírodním podmínkám a složitosti vlastnických vztahů. Pořizovatel při výběru varianty zohlední řešení navržené projektantem PÚ s ohledem na znalost vlastnických vztahů a na podrobnější terénní průzkum v PÚ.

 Pořizovatel dohodne koncepci uspořádání krajiny s pozemkovým úřadem. Ke společnému jednání a veřejnému projednání zve zástupce pozemkového úřadu.

Pořizovatel ÚP v součinnosti s pozemkovým úřadem i s projektanty ÚP i PÚ na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání zpracuje návrh rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení v nezastavěném území, která se pak stane i součástí Plánu společných zařízení. Tento návrh je součástí návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.

 

Z dosavadní praxe vyplývá, ţe ke zpracování konceptu dochází zcela výjimečně.

 

D) Návrh ÚP

 Projektant zpracuje návrh územního plánu v koordinaci s projektantem PÚ (plánu společných zařízení). Pokud byl zpracován koncept, vychází při zpracování návrhu ze společně projednané varianty. Koncepci uspořádání krajiny, zpracované pokud možno formou samostatného výkresu, navrhne v koordinaci s projektantem PÚ tak, aby jej projektant PÚ mohl s ohledem na přírodní podmínky dále rozpracovat jako návrh Plánu společných zařízení. Návrh bude obsahovat vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO), navržených v koordinaci s projektantem PÚ a zástupci obce.

 Územním plánem může být uloženo pořízení regulačního plánu (RP) nebo územní studie pro plochy v nezastavěném území, které je třeba řešit detailněji a stanoví hlavní podmínky pro něj. Zpracování zadání pro tento regulační plán nebo územní studii bude konzultováno s projektantem PÚ, zasahuje-li do obvodu PÚ.

 

Takový RP (nebo jeho část zasahující do obvodu PÚ) může být projednán jako Plán společných zařízení.

 Pořizovatel zorganizuje společné jednání s dotčenými orgány včetně pozemkového úřadu, sousedními obcemi a krajským úřadem.

 Proces zpracování a projednání návrhu PÚ bude zpravidla časově a procedurálně náročnější. ÚP by neměl být, je-li to možné, vydán dříve, než bude schválen Plán společných zařízení.

 Projektant dle potřeby upraví návrh ÚP a takto upravený návrh je předkládán veřejnosti.

 

E) Řízení o územním plánu

 Pořizovatel zorganizuje veřejné projednání ÚP, účast projektanta PÚ a zástupce pozemkového úřadu je nezbytná.

 V případě podstatné úpravy návrhu ÚP, zejména v nezastavěném území, zorganizuje pořizovatel opakované veřejné projednání za přítomnosti pozemkového úřadu a obou projektantů.

V případě problému v nezastavěném území je třeba jej řešit v koordinaci s projektantem PÚ a s příslušnými odborníky.

 

POSTUP V RÁMCI PROVÁDĚNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY

 

Partneři: obec, úřad územního plánování, pořizovatel územního plánu, projektant územního plánu, stavební úřad, pozemkový úřad, projektant pozemkových úprav, zástupci sboru vlastníků,

 katastrální úřad, veřejnost.

 

Podklady a místo jejich uložení:

 územně analytické podklady (uloženy u Úřadu územního plánování - ÚÚP),

 doplňující průzkumy a rozbory provedené projektantem ÚP (jsou-li, má je obec),

 rozpracovaný územní plán (projektant, příp. pořizovatel),

 aktuální oborové dokumenty, (krajinné) studie a koncepce, (uloženy na úřadech ORP, některé mohou být na obci),

 územní studie (jsou-li, má je obec).

 

Vlastní postup provádění pozemkové úpravy

 Pozemkový úřad vyrozumí katastrální úřad, pořizovatele územního plánu, stavební úřad, orgán ochrany ZPF, orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů a vodoprávní úřad o skutečnosti, že v katastrálním území bude zpracována pozemková úprava a požádá o stanovení podmínek k ochraně zájmů.

 

 Pozemkový úřad oznámí obci zahájení řízení o PÚ, obec (popř. obec s rozšířenou působností) oznámí řízení o PÚ projektantovi územního plánu a zprostředkuje projektantovi PÚ kontakt na projektanta ÚP.

 

 Pozemkový úřad svolá jednání, na němž bude, za přítomnosti projektantů PÚ a ÚP, upřesněn obvod pozemkové úpravy a rovněž bude dohodnut systém následné spolupráce.

 Projektant pozemkové úpravy provede podrobný terénní průzkum a analýzu nezastavěného území, problémy v území zejména z oblasti vodohospodářských a erozních jevů konzultuje s místními znalci, jakož i s odborníky specialisty. Vhodná je průběžná konzultace, případně souběžné terénní průzkumy s projektantem územního plánu. Setkání a konzultace se sborem zástupců vlastníků, místními znalci, se zástupci obce. Projektant pozemkové úpravy spolu s projektantem územního plánu zpracují návrh optimálního řešení nezastavěného území tak, aby mohl být návrh plánu společných zařízení PÚ následně schválen. Veřejně prospěšné stavby a opatření ÚP, které byly zařazeny do PSZ, projektant ÚP zapracuje, ale nebude se jimi dále zabývat.

 Pozemkový úřad zabezpečí projednání a schválení plánu společných zařízení na veřejném zasedání zastupitelstva, a to za účasti projektanta ÚP.

 

Závěr:

Pozemkové úpravy a zejména pak ve spojení s pořízením územních plánů tvoří zdravý a rozumný základ pro rozvoj dané oblasti. Všem zainteresovaným stranám doporučuji navštívit konferenci, která má pozemkové úpravy v popisu práce.

 

Zdroje:

Publikace: Pozemkové úpravy – nástroj pro udržitelný rozvoj venkovského prostoru

Příručka: KOORDINACE ÚZEMNÍCH PLÁNŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Metodický návod k provádění pozemkových úprav a Technický standard plánu společných zařízení

Konference: XVI. Konference pozemkové úpravy

web MZe k tématu PÚ

Soutěž společné zařízení roku