Potenciál obnovitelných zdrojů energie není neomezený

Obnovitelné zdroje energie hrají významnou roli pro všechny účastníky trhu s elektřinou, včetně zákazníků, kteří na obnovitelné zdroje přispívají. U některých druhů OZE je stále velký potenciál pro rozvoj, ale něco to bude stát. Nejen o tom, jak Česká republika naplní cíle v OZE do roku 2030, debatovali účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) v pražském hotelu Marriott.

Obnovitelné zdroje dostávají v Evropě i v České republice stále větší podporu, což podle ředitele odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Ladislava Havla ukazuje, že Česká republika jde správnou cestou. I po roce 2020 bude platit, že tato podpora musí být slučitelná se systémem podpory v celé Evropské unii. „Stát by měl stanovit transparentní, jednoduchá a realizovatelná pravidla pro podporu obnovitelných zdrojů energie. Neočekáváme, že by se tato pravidla po roce 2020 výrazně měnila,“ uvedl Ladislav Havel. Jedním z cílů pracovní skupiny Ministerstva průmyslu a obchodu, která se zabývá novelou zákona o podporovaných zdrojích energie, je zajištění přiměřenosti podpory. V novele bude také zakotven princip aukcí na výši státní podpory pro obnovitelné zdroje, přičemž se jako transparentní a aplikovatelný jeví německý vzor.

Místopředseda představenstva energetické skupiny Tomáš Pleskač zdůraznil potřebu přiměřenosti podpory obnovitelných zdrojů a legislativní připravenosti. Odhadl, že vývoj po roce 2020 nebude zcela kontinuální. „Nikdo dnes nepracuje na rozsáhlém developmentu a nic nenasvědčuje tomu, že by po roce 2020 měly vzniknout nějaké velké projekty. Bude to spíše než kontinuální proces zřejmě otázkou poslední pětiletky 2025-2030,“ prohlásil Tomáš Pleskač. Zároveň upozornil na přetrvávající negativní povědomí o obnovitelných zdrojích, přičemž je potřeba toto vnímání široké veřejnosti změnit.

Obnovitelné zdroje jsou dnes zároveň obrovskou investiční příležitostí, v rámci Evropské unie vzniká zhruba 100 projektů ročně. V současnosti jsou atraktivními trhy především Maďarsko a Polsko. „Je to velmi atraktivní nástroj, kam je možné investovat. Výnosy se v rámci Evropské unie liší, především v důsledku zásahů do regulatoriky. Průměrně se nicméně jedná o výnosnost 6 až 9 %, přičemž je od roku 2010 víceméně pořád na stejné úrovni,“ vysvětlil Jan Brázda, partner v oddělení Poradenských služeb společnosti PwC Česká republika.

Celkový vývoj možností fungování energetiky ve střednědobém horizontu zhodnotil energetický expert EGÚ Brno Michal Macenauer, podle kterého obnovitelné zdroje energie nemají potenciál plně nahradit klasické zdroje. To se podle jeho slov při postupném odstavování klasických zdrojů nevyhnutelně projeví. „Česká republika bude potřebovat nové zdroje. Obnovitelné zdroje energie vítáme a doporučujeme, je to určitě lepší cesta než leckdy nesmyslné úsporné strategie, ale OZE nebude nikdy představovat v České republice více než padesát procent spotřebované energie,“ řekl Michal Macenauer. Podle jeho analýzy bude nejpozději do roku 2031 česká energetická soustava nedostatečná.

Na zvyšující se spotřebu elektrické energie v souvislosti se silnou robotizací, tedy s věcí, s níž příliš analýz nepočítá, upozornil František Hrdlička z energetické sekce Hospodářské komory ČR. „Hospodářská komora určitě podporuje obnovitelné zdroje, ale zároveň zdůrazňuje bezpečnost a přijatelnou cenu energie pro hospodářství,“ doplnil v panelové diskusi František Hrdlička. Základním parametrem, na základě kterého by se měla vytvářet koncepce obnovitelných zdrojů energie, by mělo být porovnání denního diagramu spotřeby energie v létě a v zimě.

Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory OZE, by již měla konečně skončit diskuse o tom, jestli je Česká republika schopna docílit energetické soběstačnosti z vlastních zdrojů a soustředit se na to, aby byla energeticky soběstačná Evropa jako celek. Podporovat obnovitelné zdroje energie je podle něj potřeba v první řadě z těch nejvyšších politických míst. „Je třeba začít na nejvyšší úrovni, vláda, premiér, ministr, ti by měli OZE podporovat, uvádět, že šetří zdraví a pomáhá plnit závazky v otázce ochrany klimatu. Je třeba, aby k tématu vláda přistoupila pozitivně,“ doplnil Štěpán Chalupa.