Posouzení používání drtičů kuchyňského odpadu

Používání drtičů kuchyňského odpadu je široce diskutované téma a z různých důvodů – zanášení kanalizace, látkové přetížení ČOV, vznik velkého množství organických kalů na ČOV, které je nutno zneškodňovat – je jejich používání odmítáno provozovateli kanalizací a ČOV.

V rámci řešení výzkumného záměru „Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)“ probíhalo ve VÚV T.G.M., v. v. i., dlouhodobé sledování provozu malé domovní ČOV. Úkolem bylo ověření vlivu drtiče kuchyňského odpadu na funkci a provoz ČOV. Byla sledována kvalita a množství odpadních vod, kvalita a množství vzniklých kalů a provozní parametry ČOV. Cílem řešení bylo získat dostatek informací pro objektivní posouzení vlivu používání drtičů kuchyňského odpadu na sledované parametry.

Právní předpisy
Odpad z kuchyní a stravoven je podle vyhlášky MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazen pod katalogové číslo 20 01 08. Povinností je s ním nakládat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. Tento pevný odpad není běžnou součástí komunálních odpadních vod a způsobuje vážné problémy nejen s odváděním odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Kanalizace slouží výhradně pro odvádění odpadních vod. Není proto možné, aby do tohoto systému byly odváděny odpady, např. rozmělněný kuchyňský odpad.
Podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, se fyzická/právnická osoba dopouští přestupku tím, že vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami [(§ 32 odst. 6 písm. e) a § 33 odst. 8 písm. e)]. Za takový přestupek jsou stanoveny sankce.
Konkrétní předpis, který by omezoval nebo zakazoval používání drtičů kuchyňského odpadu, neexistuje. Provozovatel kanalizace pouze může v kanalizačním řádu pro danou obec zakázat nebo omezit používání drtičů kuchyňského odpadu. Problém v tomto případě nastává u kontroly dodržování kanalizačního řádu.

Situace v EU
Některé státy EU (Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Velká Británie) poskytly informace týkající se stavu používání drtičů kuchyňského odpadu v dané zemi.
V těchto státech mají legislativně zakázáno vypouštění zbytků (odpadů) z kuchyní a stravoven do kanalizace, kde se pak stávají součástí odpadních vod. Neexistuje žádná specifická legislativa, která by ale používání drtičů kuchyňského odpadu zakazovala. Stejné podmínky jsou i ČR.
Pouze Slovinsko má zákaz prodeje zařízení a přístrojů potřebných pro řezání, drcení nebo mletí kuchyňského odpadu (drtičů kuchyňského odpadu) pro účely ředění a odstraňování spolu s odpadními vodami do stokové sítě, žump nebo přímo do vodního toku.

Vliv používání drtičů kuchyňského odpadu
Od srpna 2005 do ledna 2007 probíhaly, ve zkušební laboratoři technologie vody ve VÚV T.G.M. Praha, zkoušky vlivu použití drtiče kuchyňského odpadu z domácností na technologii čištění a kvalitu kalu z malé domovní ČOV.
K provoznímu pokusu byla použita malá domovní ČOV BIO AKTIV Běla – 8. Tato čistírna je určena pro čištění odpadních vod z bytových jednotek pro 8 EO. Zdrojem odpadní vody byla voda ze splaškové kanalizace VÚV T.G.M. v Praze, přičemž množství odpadní vody přitékající na čistírnu bylo řízeno programovatelnou počítačovou jednotkou.

Závěr provozního pokusu
Funkce ČOV se celkově při dávkování rozdrceného kuchyňského odpadu nijak významně nezhoršila podle základních chemických ukazatelů znečištění vody. Došlo ale k nespornému zhoršení kvality odtoku z ČOV z hlediska mikrobiálního znečištění. Snížila se odolnost zařízení vůči vnějším vlivů a zhoršily se senzorické vlastnosti ČOV. Především šlo o tvorbu zápachu a zhoršení vzhledu hladiny usazovací a později také i dosazovací nádrže. Na usazovací nádrži se objevovaly plovoucí nečistoty (především odpadní tuky) a na dosazovací nádrži se objevoval plovoucí vyflotovaný kal.
Množství naakumulovaného kalu v nádržích ČOV bylo, po proběhnutí provozního pokusu s dávkováním kuchyňského odpadu ve srovnání s naakumulovaným množstvím za srovnávací období, zhruba dvojnásobné, a to podle objemu kalu i jeho celkového množství. Srovnávací období přitom bylo zhruba stejně dlouhé a zdvojnásobení množství kalu bylo tedy prokazatelné. Kal vznikající na ČOV, po aplikaci rozdrceného kuchyňského odpadu, měl méně dobré sedimentační vlastnosti a docházelo k horší manipulaci s ním. Naakumulovaný kal v ČOV byl méně biologicky stabilizován.
Koncentrace kalu v takto vzniklých odpadních vodách byla řádově cca 1000krát vyšší než koncentrace kalu v běžné odpadní vodě. Odpadní vody nevyhovovaly stávajícím předpisům (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb.) a jejich vypouštění do kanalizace bez povolení provozovatele není tedy možné nebo by mělo být vázáno na souhlas provozovatele kanalizace, případně garanci výrobce domovní ČOV, pokud ji provozuje sám majitel nemovitosti. V případě dohody s provozovatelem by bylo pak nutné počítat s vyššími náklady na provoz čistírny a s její nižší provozní stabilitou v extrémních situacích.
Další možné vlivy na provoz ČOV, tzn. možnost ucpávání kanalizace a změna kvality kalů, se vzhledem k uspořádání pokusu nepodařilo ani prokázat, ani vyvrátit. Pokus se netýkal provozu kanalizačních sítí a ani čistíren odpadních vod na ně napojených. Šlo pouze o malou domovní čistírnu do velikosti 8 EO.

Ing. Eva Pospíšilová
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v. v. i.
Centrum pro hospodaření s odpady
E-mail: eva_pospisilova@vuv.cz

Zdroj: odpadové fórum 2/2008