Více času na podstatné
Novela zákona o PHM a čerpacích stanicích prošla prvním čtením
SCHŮZE UKONČENA Dne 6. září byla zahájena další schůze dolní komory Parlamentu ČR. Poslanci mají opět na programu několik environmentálních zákonů. A to především novelu zákona o ochraně ovzduší, novelu zákona o obalech a vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech.
Poslanci se budou také zabývat ochranou přírody a krajiny, geneticky modifikovanými organizmy nebo několika mezinárodními smlouvami. Lze předpokládat, že na program schůze bude zařazena i novela zákona o biocidech, kterou vrací poslancům s pozměňovacími návrhy senát.
Schůzi budeme tradičně sledovat a přinášet aktuální informace.
Aktuality z jednání:
16.9.
- Novela zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot prošla dnes prvním čtením. Návrh zákona zavádí příslušné definice a povinnosti, které souvisejí s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva. Jedná se konkrétně o definice těchto pojmů: alternativní palivo, veřejně přístupná čerpací stanice, dobíjecí stanice včetně dobíjecího bodu, běžná dobíjecí stanice, vysoce výkonná dobíjecí stanice, veřejně přístupná dobíjecí stanice, elektrické vozidlo.
14.9.
- Pozemní komunikace: Opětovnou možnost pokládat vodovody, kanalizace a další podobnou infrastrukturu podélně pod krajskými i státními silnicemi schválili již v prvním čtení obcím poslanci. Nynější úprava zákona o pozemních komunikacích podle předkladatelů přináší obcím potíže, když umožňuje pokládat technickou infrastrukturu jen do místních komunikací. Účinnost zákona se navrhuje stanovit 30. dnem po dni jeho vyhlášení. Podklad - ST 838
9.9.
- Ochrana přírody: Novela zákona o ochraně přírody a krajiny prošla ve sněmovně druhým čtením. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 739/4
8.9.
- Ratifikace změny Přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Ženevě dne 15. května 2015: Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci
- Ratifikace změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015: Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci
7.9.
- Ozonová vrstva: novela zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech prošla druhým čtení. Výbor pro životní prostředí doporučuje novelu schválit a to bez pozměňovacích návrhů v následném třetím čtení. Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.
- Ochrana ovzduší: poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o ochraně ovzduší ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Poslanci schálili pozměňovací návrhy uvedené pod písmeny: A1 - A7, A8 (var1), A9, A10. Ty se týkají například pachů - ministerstvo životního prostředí bude stanovovat specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem, záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti), přílohy č. 10 (nadpisy) a biopalivům. Vypuštění přímé kontroly domácích topenišť poslanci nechválili. TOP 09 a ODS vzápětí oznámily, že normu napadnou u Ústavního soudu. Předpis prosazený vládní koalicí podle nich protiústavně narušuje domovní svobodu. Návrh novely zákona o ochraně ovzduší počítal s účinností již od 1. června 2016 s výjimkami. Dle schváleného pozměňovacího návrhu se účinnost posouvá na 1. ledna 2017 s výjimkou pro ponížený imisní limit pro částice PM2,5 s účinností od 1. ledna 2020. Novelu zákona ještě musí schválit senát a následně podepsat prezident.
- GMO: Stát pravděpodobně dostane od příštího roku možnost zakázat v Česku pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které jsou jinak v Evropské unii povolené. Tuto možnost členským státům dala evropská směrnice, Česká republika ji ale zatím nemohla využít. Změnit to má až novela, kterou dnes poslanci schválili ve třetím čtení. Novela také ruší povinnost oznamování každého nového geneticky modifikovaného organismu, který je hodnocen jako nejméně nebezpečný, na uzavřených pracovištích. Jde například o vysoké školy, nemocnice nebo biotechnologické firmy, tedy o použití v laboratořích pro výzkumné účely. Norma zjednodušuje postupy pro práci s GMO v nejnižší kategorii rizika, aby byla odstraněna nadbytečná administrativa při vědecké práci. Bude tak stačit jedno oznámení, pouze u první práce s GMO. V Česku se pěstuje pouze geneticky modifikovaná kukuřice, její plochy se ale stále snižují. Letos její výměra klesla skoro o polovinu na necelých 1000 hektarů.
6.9.:
- Biocidy: poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s novelou zákona o biocidech ve znění schváleném senátem. Senát návrh vrátil sněmovně koncem srpna s pozměňovacími návrhy (legislativně technické úpravy - usnesení č. 529). Novelu zákona musí ještě podepsat prezident. Novela, která bude platná patnáctým dnem po jeho vyhlášení, současně novelizuje zákon o chemických látkách a zákon o správních poplatcích. Podrobně se touto problematikou bude zabývat 6. října seminář "Biocidy a detergenty 2016: 6. 10. 2016" - další podrobnosti najdete ZDE. Doporučujeme také odborný článek "Podzimní aktuality v oblasti chemických a biocidních výrobků".
- Schůze bude zahájena ve 14 hodin, body z bloku 3. čtení jsou naplánovány na středu 7. září
Přehled programu:
- Návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů /sněmovní tisk 589/4/ - vrácený Senátem
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 678/ - třetí čtení
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 877/ - prvé čtení
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/ - druhé čtení
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 91/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 201/2012 Sb. /sněmovní tisk 861/ - prvé čtení
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - třetí čtení
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/ - druhé čtení
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 686/ - třetí čtení
- Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 698/ - druhé čtení
- Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 711/ - druhé čtení
- Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /sněmovní tisk 731/ - druhé čtení
- Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, sjednaná v Bonnu dne 23. června 1979, a změny příloh I a II této Úmluvy, přijaté v Quitu dne 9. listopadu 2014 /sněmovní tisk 733/ - druhé čtení
- Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Protokolu o perzistentních organických polutantech, Protokolu o omezování
- acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu a Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států /sněmovní tisk 734/ - druhé čtení
Anotace předpisů:
Biocidy
Biocidní přípravky jsou chemické směsi určené k hubení, omezení růstu nebo odpuzování škodlivých organismů za účelem ochrany zdraví člověka. Pro zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví člověka, zvířat a ochrany životního prostředí je dodávání a používání těchto výrobků nově regulováno evropskou legislativou, a to konkrétně přímo použitelným nařízením EU.
Cílem návrhu zákona je proto provedení implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 z května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání do právního řádu ČR. A to tak, aby pro výkon povinností vyplývající České republice z tohoto nařízení byly stanoveny příslušné orgány státní správy, sankce za porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení a v neposlední řadě i poplatková politika za hodnocení žádostí o povolení k dodávání biocidních přípravků na trh České republiky.
Předložený návrh zákona tak stanoví především postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle nařízení a sankce za porušení povinností stanovených nařízením. Pro účely přechodného období (pro některé typy přípravků platné až do roku 2024) byly stanoveny některé povinnosti pro podnikající fyzické a právnické osoby při uvádění těchto přípravků na trh.
Ochrana ovzduší
Návrh novely zákona o ochraně ovzduší počítal s účinností již od 1. června 2016 s výjimkami. Dle navrženého pozměňovacího návrhu se navrhuje účinnost mění od 1. ledna 2017 a výjimkou pro ponížený imisní limit pro částice PM2,5 z 25 μg.m-3 na 20 μg.m-3 s účinností od 1. ledna 2020.
Novela určitě vzbudí velkou diskuzi, protože navrhuje také zavést možnost přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech. Navrhuje se zavést povinnost provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji a jeho příslušenství a k používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je, že v průběhu 1 roku vznikne příslušnému orgánu ochrany ovzduší (obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností) opakovaně podezření, že stacionární zdroj je provozován v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření orgán ochrany ovzduší provozovatele pouze písemně upozorní a poučí o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje. V návaznosti na druhé podezření na porušování zákona bude obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn provést kontrolu zdroje.
V průběhu vypořádání připomínek uplatnil Magistrát hlavního města Prahy připomínky, na jejichž základě byla do návrhu doplněna změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Do přílohy zákona o správních poplatcích se navrhuje doplnit novou položku, která stanoví poplatky za úkony spojené s vydávání výjimek pro vjezd do nízkoemisní zóny.
Nový návrh také upravuje podmínky pro vyhlašování a odhlašování smogové situace a regulace. Cílem je jejich včasné vyhlašování a ukončování tak, aby byly brány v potaz lokální a krátkodobé nárůsty koncentrací. Pro částice PM10 bude vyhlašování smogových situací a regulací posuzováno na základě 12hodinových klouzavých průměrů, které mají zajistit co nejmenší prodlevu mezi vyhlášenou situací a naměřenou koncentrací.
Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav (úprava přílohy č. 2 vyjmenované stacionární zdroje a pravidel pro sčítání zdrojů...) zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s téměř tříletou aplikační praxí zákona o ochraně ovzduší. V návaznosti na vypořádání připomínkového řízení byly do návrhu doplněny změny přílohy č. 10 upravující požadavky na uvádění kotlů na trh. Na základě připomínky Ministerstva financí se návrhem vypouští možnost zohlednění čistých a vysokoprocentních biopaliv do minimálního podílu biopaliv podle § 19 odst. 2 zákona.
Navržená úprava má i umožnit, aby byly v nízkoemisních zónách v ČR uznávány i německé emisní plakety.
Garanční Výbor pro životní prostředí projednal návrh novely zákona o ochraně ovzduší (sněmovní tisk 678) a vydal dne 5. 5. 2016 usnesení pozměňovací návrhy. Ty se týkají například pachů, kde výbor navrhuje, aby ministerstvo životního prostředí stanovilo specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem. Dále se pozměňovací návrhy týkají například záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti). Výbor také připravil variantní pozměňovací návrh vztahující se biopalivům. Poslanecké pozměňovací návrhy se například týkají vypuštění přímé kontroly domácích topenišť nebo pachů.
Dokumenty:
- Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 678/4, který byl rozeslán 27. 5. 2016
- Výbor pro životní prostředí vydal usnesení (stanovisko) garančního výboru jako sněmovní tisk 678/5
Novela zákona o obalech:
Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. MŽP navrhuje zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.
Rovněž se zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky. Způsob bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise. Lhůta pro transpozici uvedené směrnice uplyne 27. listopadu 2016.
Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Nové cíle jsou stanoveny pro období počínaje rokem 2016 (cíle pro tento rok se nemění), a to v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, která byla vyhlášena v podobě nařízení vlády č. 352/2014 Sb.
Navrhovaným zákonem se dále také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva.
Navrhovaná úprava se týká též § 9 odst. 10, v němž je osobám, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. Namísto zrušení daného ustanovení, které původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se jako kompromisní řešení navrhuje zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.
Návrh zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.
Novela upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Tzv. nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona č. 73/2012 Sb.). Při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Navrhuje se proto stanovit povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, aby zajistili, že instalace bude provedena certifikovanými osobami. K zajištění kontroly této povinnosti musí prodejci současně vést evidenci prodaných nehermeticky uzavřených zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny spolu s uvedením čísla certifikátu certifikovaných osob, které provedly jejich instalaci.
V návaznosti na nové povinnosti stanovené přímo použitelným nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se doplňují nové skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností v tomto nařízení stanovených. V reakci na zkušenosti z praxe se navrhuje rozšířit pravomoci České obchodní inspekce tak, aby kromě provádění kontrol, měla kompetenci v návaznosti na provedené kontroly uložit nápravná opatření nebo vést řízení o správním deliktu.
Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s tříletou aplikační praxí zákona č. 73/2012 Sb. Cílem navrhovaných změn je odstranit výkladové pochybnosti, umožnit efektivnější kontrolu stanovených povinností, případně vypustit úpravu povinností, které představují neodůvodněnou administrativní a aplikační zátěž pro dotčené subjekty. Dalšími změnami dochází k adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, zejména se odstraňují ustanovení zákona, která jsou s tímto nařízením v rozporu.
Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2017.
Novela zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot
Návrh zákona zavádí příslušné definice a povinnosti, které souvisejí s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva. Jedná se konkrétně o definice těchto pojmů: alternativní palivo, veřejně přístupná čerpací stanice, dobíjecí stanice včetně dobíjecího bodu, běžná dobíjecí stanice, vysoce výkonná dobíjecí stanice, veřejně přístupná dobíjecí stanice, elektrické vozidlo.
Návrh zákona obsahuje novou právní úpravu - právní úpravu dalšího druhu alternativního paliva pro pohon vozidel, a to elektřiny, která dosud nebyla právně upravena, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jednotlivých druhů těchto stanic. Obchodování s elektřinou je v současné době upraveno v energetickém zákoně. Vzhledem k nově zavedenému druhu elektřiny pro pohon elektrických vozidel, bude proto i obchodování s tímto druhem elektřiny, řešeno při nejbližší novele energetického zákona. Návrh zákona dále stanovuje příslušné povinnosti pro provozovatele těchto dobíjecích stanic vyplývající ze směrnice 2014/94/EU a zavádí se směrnicí a v souladu s Národním akčním plánem „Čistá mobilita“ vyžadovanou příslušnou evidenci dobíjecích stanic.
V této souvislosti je zapotřebí uvést, že čerpací stanice, na kterých se prodává stlačený zemní plyn, zkapalněný zemní plyn a zkapalněný ropný plyn, jsou již nyní Ministerstvem průmyslu a obchodu zveřejňovány, a to na základě § 6 zákona o pohonných hmotách, který zavedl evidenci čerpacích stanic (bez rozlišení prodávané pohonné hmoty).
Návrhem zákona se rovněž rozšiřují povinnosti pro provozovatele čerpacích stanic, které vyplývají přímo ze směrnice 2014/94/EU, a které souvisejí se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva a doposud nebyly stávající legislativou řešeny. Tyto povinnosti vyplynuly z neustále narůstajícího množství různých druhů paliv pro pohon vozidel (povinnost provozovatele čerpacích stanic poskytovat informace o kompatibilitě jím prodávaných pohonných hmot s vozidlem spotřebitele) a dále z potřeby přiblížit spotřebiteli pohonných hmot výhody alternativních paliv se zřetelem na jejich cenu (povinnost informovat spotřebitele pohonných hmot o cenovém porovnání alternativních paliv s fosilními palivy).
Kromě povinností, které jsou implementací části směrnice 2014/94/EU, návrh zákona upravuje a zpřesňuje některá stávající ustanovení, která přináší v současné době problémy v praxi. Jedná se zejména o upřesnění těch ustanovení, jejichž nejednoznačnost pak v praxi může vést k obcházení zákona. Jedná se zejména o úpravu současné povinnosti distributora pohonných hmot nakupovat pohonné hmoty mj. na čerpací stanici zapsané v evidenci čerpacích stanic, což by mohlo mylně vést k tomu, že prodej se může uskutečnit v prostoru čerpací stanice kdekoliv, a nikoli, že prodej pohonných prodej musí být uskutečněn přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu. Nově je stanoveno, že distributor pohonných hmot a provozovatel čerpací stanice může nakupovat i od osoby, která je držitelem platné licence na obchod s plynem, pokud se jedná o nákup stlačeného zemního plynu. Dále se jedná o úpravu spočívající ve zpřesnění definice čerpací stanice, výdeje pohonných hmot a definice provozovatele čerpací stanice, který pohonné hmoty nejen prodává, ale prodává a vydává.
Nově je také navrhována změna povolování provozu u čerpacích stanic, které nejsou stavbou. Doposud byly čerpací stanice – stavby povolovány kolaudačním rozhodnutím dle stavebního zákona, avšak čerpacím stanicím, které nejsou stavbami, bylo stavebními úřady vydáváno povolení k jejich provozu, pokud tyto čerpací stanice splnily zákonem taxativně vymezené podmínky. V praxi se však projevily obtíže při aplikaci tohoto ustanovení. Danou povinnost nebyly stavební úřady prakticky schopny splnit. Nově je tedy povolování u obou druhů čerpacích stanice sladěno a oba druhy čerpacích stanic budou muset splňovat stejné požadavky a bude na správním uvážení příslušného stavebního úřadu, zda je konkrétní stavební záměr stavbou nebo zařízením (výrobkem plnícím funkci stavby) ve smyslu stavebního zákona. Je však třeba upozornit na skutečnost, že čerpací stanice musí splňovat i další požadavky vyplývající z jiných právních předpisů (např. podmínky stanovené zákonem o ochraně ovzduší aj.). Tyto jiné právní předpisy (např. zákon o ochraně ovzduší aj.) musí rovněž splňovat i ostatní subjekty, které nakládají s pohonnými hmotami, a na které se ustanovení § 5 odst. 1 nevztahuje.
Ochrana přírody a krajiny (ST501):
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje jednotnou právní úpravu pravidel pro všechny národní parky, při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů v této oblasti. Podle MŽP jde o řešení systémové, které zároveň zohledňuje vazby na související právní předpisy (zejm. lesní zákon, zákon o myslivosti, stavební zákon). Cílem má být zajištění maximální účelnosti při procesu vyhlašování národních parků, tj. předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony.
Ochrana přírody a krajiny (ST739):
Náhrada újmy nebude vyplácena za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu. Dojde tím k zamezení transferů finančních prostředků uvnitř státu, kdy jsou státní prostředky vypláceny zejména státním podnikům za újmu na státních pozemcích, na kterých stát deklaroval zájem na ochraně přírody. Novela zákoan by měla být účinná od 1. ledna 2017.