Více času na podstatné
Rekapitulace 55. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Dne 15. března v 19 hodin byla ukončena 55. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanci schválili ve třetím čtení novelu zákona o obalech. Ta zavádí zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových tašek. Výjimku budou mít tašky do 15 mikronů jako jsou například sáčky na pečivo. Poslanci také schválili novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Dále dolní komora parlamentu setrvala na svém znění novely zákona o ochraně přírody a krajiny (jednotná pravidla pro národní parky), kterou následně vetoval prezident Zeman. Poslanci neschválili další novelu téhož zákona podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích. Poslancům se znovu nepodařilo ratifikovat Pařížskou dohodu, jak novela vodního zákona tak i novela o ochraně ovzduší (PHM) stále čeká na své první projednávání. Do závěrečného čtení postoupila novela stavebního zákona.
Aktuality:
15.3.: schůze byla ukončena
2.3.:
- Pařížšká dohoda: první čtení - přerušeno. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi. K dnešku dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko. Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj. Další podrobnosti k dohodě čtěte ZDE
1.3.:
- vodní zákon + ochrana ovzduší: body zatím nebyly projednány (první čtení), schůze byla přerušena v 19 hodin
- Ochrana přírody - národní parky: Poslanci se přiklonili k původní poslanecké verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny, odmítli tak pozměňovací návrhy Senátu. Novelu dále posoudí prezident. Ten dnes potvrdil, že novelu bude vetovat. Tématu se bude dnes věnovat pořad Interview ČT24. Hostem v 18:28 bude bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.
28.2.:
-
Stavební zákon: dnes bylo ukončené druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 927/5
Plán na týden 27.2. - 3.3.:
- Stavební zákon: Út 28. 2., 4. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení
- Ochrana přírody - národní parky: St 1. 3., 1. bod, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem
- Ochrana ovzduší: St 1. 3., 8. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení
- Vodní zákon: St 1. 3., 9. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení 1.3. jako 9. bod
- Pařížšká dohoda: Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení
24.2.:
- Obaly: Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu zákona o obalech ve znění pozměňovacích návrhů. Původně novela počítala s tím, že nebude možné bezplatně poskytovat lehké plastové tašky do 50 mikronů. Podle schváleného pozměňovacího návrhu se tento zákaz rozšíří na všechny plastové tašky. Výjimka pro tašky do 15 mikronů (například sáčky na pečivo) zůstala zachována. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy garančního výboru pro životní prostředí, který například snižuje procentuální využití obalového odpadu na 75% z původních 80%. Dále dochází k zúžení povinnosti pro prodejce nápojů s prodejní plochou nad 200 m2. Nově budou muset nabízet ve vratných zálohovaných obalech jen stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky, pokud nabízí tyto nápoje v nevratných zálohovaných obalech. Novelu dále projedná senát. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2 (ANO: A1, A2, A3, D)
- Ochrana přírody - národní parky: pokračování projednávání bylo zařazeno na 1.3. jako první bod programu
22.2.:
-
Obaly: třetí čtení novely zákona o obalech bylo z důvodu absence ministra životního prostředí přerušeno. Třetí čtení novely by mělo proběhnout v pátek 24.2.2017. Garanční výbor (VZP) ve svém stanovisku doporučuje přijmout pozměňovací návrhy jak samotného výboru pro životní prostředí tak poslance Robina Böhnishe, který rozšiřuje zákaz poskytování plastových tašek zdarma na všechny plastové tašky mimo tašek do 15 mikronů (například sáčky na pečivo...). Dokumenty: Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2.
- Zákon o pohonných hmotách: novela (sněmovní tisk 861) schválena ve 3. čtení, novela upravuje povinnosti provozovatelů dobíjecích stanic - více ZDE
21.2.:
- schůze přerušena do středy 22. února do 9 hodin
- Ochrana přírody - národní parky: přerušeno
- Ozonová vrstva: poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Anotaci předpisu a informaci o pozměňujících návrzích senátu najdete níže.
- Ochrana přírody - finanční náhrady: poslanci neschválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích
Přehled vybraných bodů programu:
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem (Út 21. 2., 1. bod)
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/5/ - zamítnutý Senátem (Út 21. 2., 2. bod)
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/2/ - vrácený Senátem (Út 21. 2., 3. bod)
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení (Út 28. 2., 3. bod)
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení (St 1. 3., 8. bod po bloku 3. čt.)
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení (St 1. 3., 7. bod po bloku 3. čt.)
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 877/ - třetí čtení
- Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin)
Anotace předpisů:
Vodní zákon
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.
Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.
Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.
Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.
Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.
Nejzásadnější body a cíle novely:
- Převod poplatkové agendy ve vodním zákoně a úprava povinností zpoplatněných subjektů
- Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se:
- geologických prací spojených se zásahem do pozemku;
- zavedení možnosti posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů;
- odpadních vod a závadných a nebezpečných látek;
- speciálních servisních zařízení jako součásti vodní cesty;
- ochrany před povodněmi a záplavových území;
- Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.
Ochrana ovzduší
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Hlavní navržené změny:
- Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513 (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva).
- Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, s kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.
- Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20a, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí zprávy (hlášení) o ušetřených emisích z těžby.
- Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kgCO2, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 15 Kč.
Novela zákona o obalech:
Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. MŽP navrhuje zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.
Rovněž se zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky. Způsob bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise. Lhůta pro transpozici uvedené směrnice uplyne 27. listopadu 2016.
Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Nové cíle jsou stanoveny pro období počínaje rokem 2016 (cíle pro tento rok se nemění), a to v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, která byla vyhlášena v podobě nařízení vlády č. 352/2014 Sb.
Navrhovaným zákonem se dále také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva.
Navrhovaná úprava se týká též § 9 odst. 10, v němž je osobám, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. Namísto zrušení daného ustanovení, které původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se jako kompromisní řešení navrhuje zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.
Stavební zákon
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) mění kromě zákona o územním plánování a stavebním řádu i dalších 43 souvisejících právních předpisů. Novela stavebního zákona má podle předkladatele - ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přinést zefektivnění povolovacích řízení, jejich zkrácení a současně i zavádí možnost pouze jednoho povolovacího řízení - tzv. koordinované řízení. Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté i do dalších souvisejících zákonů. Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.
Na úseku územního plánování dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:
- zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace,
- cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění,
- bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování),
- ve vztahu k správnímu řádu a soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu,
- v navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu,
- podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace,
- územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území,
- dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.
Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:
- zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho společného řízení (v dosavadním legislativním procesu nazývaným koordinované řízení) s vydáváním jednoho rozhodnutí, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných); příslušným k vedení tohoto řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu,
- integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení nebo do samostatného územního řízení,
- navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas.
Návrh zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (více o projednávání v Senátu - ZDE)
Novela zákona upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Upravuje dále ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty. A v neposlední řadě doplňuje sankční ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.
Novela upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Tzv. nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona č. 73/2012 Sb.). Při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Navrhuje se proto stanovit povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, aby zajistili, že instalace bude provedena certifikovanými osobami. K zajištění kontroly této povinnosti musí prodejci současně vést evidenci prodaných nehermeticky uzavřených zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny spolu s uvedením čísla certifikátu certifikovaných osob, které provedly jejich instalaci.
V návaznosti na nové povinnosti stanovené přímo použitelným nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se doplňují nové skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností v tomto nařízení stanovených. V reakci na zkušenosti z praxe se navrhuje rozšířit pravomoci České obchodní inspekce tak, aby kromě provádění kontrol, měla kompetenci v návaznosti na provedené kontroly uložit nápravná opatření nebo vést řízení o správním deliktu.
Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s tříletou aplikační praxí zákona č. 73/2012 Sb. Cílem navrhovaných změn je odstranit výkladové pochybnosti, umožnit efektivnější kontrolu stanovených povinností, případně vypustit úpravu povinností, které představují neodůvodněnou administrativní a aplikační zátěž pro dotčené subjekty. Dalšími změnami dochází k adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, zejména se odstraňují ustanovení zákona, která jsou s tímto nařízením v rozporu.