Politika EU snížila znečištění a výrazně zlepšila kvalitu ovzduší a vody v Evropě

ZPRÁVA EEA Evropská politika v oblasti životního prostředí a klimatu přináší významná pozitiva, zlepšuje kvalitu života a zároveň stimuluje inovace. Navzdory těmto přínosům se Evropa stále potýká s celou řadou problémů, jejichž řešení bude vyžadovat zásadní změny v systémech výroby a spotřeby. To je několik klíčových sdělení z dnes zveřejněné publikace Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015 (SOER 2015), prováděného každých pět let Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA).

SOER 2015 představuje komplexní hodnocení životního prostředí v Evropě. Obsahuje také hodnocení a data na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni i srovnání jednotlivých zemí.

Zpráva dochází k závěru, že ačkoliv bude nezbytné provádění stávajících politik v plném rozsahu, současné politiky v oblasti životního prostředí, ani růst efektivnosti z důvodu technologického vývoje, nebudou k dosažení vize Evropy pro rok 2050 dostačující.

Hodnocení Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015 tvoří dvě zprávy a 87 tematických studií dostupných on-line. Ty zahrnují Souhrnnou zprávu a zprávu Hodnocení globálních megatrendů, které doplňuje 11 tematických studií globálních megatrendů, 25 evropských tematických studií, 9 tematických studií ke srovnání jednotlivých zemí, 39 tematických studií jednotlivých zemí (založených na vnitrostátních zprávách o stavu životního prostředí) a 3 tematické studie vybraných oblastí.

Vybrané skutečnosti a trendy:

Přírodní bohatství

• Politika EU snížila znečištění a výrazně zlepšila kvalitu ovzduší a vody v Evropě. Pokračující degradace ekosystémů však ohrožuje hospodářskou produkci a kvalitu života v Evropě.

• Nadále dochází k úbytku biologické rozmanitosti. 60 % hodnocených chráněných druhů a 77 % hodnocených stanovišť se z hlediska ochrany nachází v nepříznivém stavu. Evropa tak nesměřuje ke splnění svého cíle týkajícího se zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020.

• V posledních letech se zlepšila kvalita sladké vody, avšak asi polovina sladkovodních ploch a toků v Evropě v roce 2015 pravděpodobně nebude „v dobrém ekologickém stavu“. 

• Velké znepokojení vzbuzuje biologická rozmanitost mořských a pobřežních oblastí. K tlakům, které jsou na ni vyvíjeny, patří poškozování mořského dna, znečištění, invazivní nepůvodní druhy a acidifikace. Klesl nadměrný odlov v Atlantiku a Baltu, ale Středozemí ukazuje méně příznivý obrázek, neboť v roce 2014 došlo k nadměrnému odlovu u 91 % hodnocených populací.

• V roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 % zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly.

• V dlouhodobém výhledu se očekává, že dopady změny klimatu budou sílit a hlavní příčiny snižující se biologické rozmanitosti budou přetrvávat.

Efektivita zdrojů

• V roce 2007 domácí spotřeba zdrojů činila 16,7 tuny na osobu a v roce 2012 poklesla na 13,7 tuny na osobu, částečně v důsledku propadu v odvětví stavebnictví v některých zemích. 

• V posledních letech se zlepšilo nakládání s odpady a byl zaznamenán pokles v celkové produkci odpadu i množství odpadu, který končí na skládkách. V letech 2004 až 2012 se v 21 zemích zvýšila míra recyklace a v 27 z 31 zemí (pro které jsou dostupná data) klesla míra skládkování. Země EHP dosáhly v roce 2012 průměrné míry recyklace 29 % v porovnání s 22 % v roce 2004. 

• Emise skleníkových plynů se od roku 1990, i přes 45% nárůst hospodářské produkce, snížily o 19 %. Využívání fosilních paliv pokleslo, stejně jako emise některých znečišťujících látek z dopravy a průmyslu.

• Finanční krize v roce 2008 a následné hospodářské problémy přispěly také ke snížení určitých druhů zátěží životního prostředí. Až budoucnost ukáže, zda budou tato zlepšení udržitelná.

• Aktuálně dohodnuté politiky nestačí k tomu, aby Evropa dosáhla svých dlouhodobých cílů v oblasti životního prostředí, jako je snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 %.

Zdraví a kvalita života

• Politiky v oblasti životního prostředí přinesly zlepšení kvality pitné vody a koupacích vod a snížení jejich znečištění hlavními nebezpečnými látkami. 

• Znečištění ovzduší a hluk mají nadále vážné dopady na lidské zdraví v městských oblastech. V roce 2011 bylo v EU okolo 430 000 předčasných úmrtí přisuzováno emisím jemných částic. Vystavení hlukové zátěži přispívá každoročně nejméně k 10 000 případů předčasných úmrtí z důvodu srdečních chorob.

• Rostoucí využívání chemických látek, zejména ve spotřebním zboží, souvisí s  nárůstem endokrinních onemocnění a poruch u lidí.

• Předpokládá se, že zlepšování kvality ovzduší nebude dostatečné k tomu, aby zabránilo pokračujícímu poškozování lidského zdraví, a zároveň je pravděpodobné, že dopady způsobené změnou klimatu se zhorší.

• Odvětví ekoprůmyslu vzrostlo v letech 2000 až 2011 o více než 50 % a je jedním z mála odvětví, kterému se od finanční krize v roce 2008 daří jak z hlediska příjmů, tak pracovních míst.

Zdroj: CENIA