Více času na podstatné
POD LUPOU: Technologické zkoušky
OTÁZKA: Jsme malá firma, která se mimo jiné věnuje nakládání s odpady, včetně obchodu s nimi. Konkurence je značná a proto se snažíme zajistit vlastní technologický výzkum, který by v případě úspěchu přerostl v novou moderní technologii zpracování odpadů se značným ekonomickým efektem. Pro ověření v literatuře popsané technologie zpracování odpadů potřebujeme metodu vyzkoušet na několika druzích reálných odpadů. Z praktických důvodů (důvodů je víc) nemáme zájem na tom, abychom na tuto výzkumnou činnost museli mít samostatné povolení k nakládání s odpady. Jak to vidíte?
Nakládání s odpady je definováno v ustanovení § 4, odstavec (1), písmeno e) zákona o odpadech. Je tam specifikováno jako: „obchodování s odpady, shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění“. Z logiky zákona plyne, že všechny zde jednoznačně uvedené činnosti, z nichž některé, spíše mnohé, na sebe v reálném světě logicky navazují, směřují k tomu, aby se s odpady nějak „definitivně naložilo“. Musím je shromáždit, případně vykoupit, dopravit, uskladnit, mohu je upravit a následně buď odstranit, nebo využít. To vše jsou činnosti známé, obvyklé, byť provozované nejrůznějšími způsoby. Nic z toho Vy ale dělat nechcete, alespoň ne s obvyklým cílem, tedy sprovodit reálné odpady zákonným způsobem ze světa.
Vy chcete najít či v praxi ověřit nebo modifikovat technologický postup, jak s odpady naložit optimálním způsobem, tedy postup, který ještě není jednoznačně. Přesněji, který je sice znám, ale jen z literatury a jen na některých materiálech, které se v odpadovém světě samostatně nevyskytují. Ale protože materiálů na výrobu výrobků, jež se po použití změní v odpady, není nekonečné množství, tak jste usoudili, že u některých odpadů by to mohlo jít. A odpady jsou materiálem (v nezbytném množství), na kterém své „pokusy“ budete realizovat.
S takovým, nebo podobným, postupem ovšem zákon počítá, a to v ustanovení § 12, odstavci (3). Tam se sice mluví v první větě o převzetí odpadů do vlastnictví, což je velký problém celého zákona, protože „převzetí“ není nikde definováno, přestože se s ním na několika místech, zde také, pracuje, a vlastnictví, čehokoli, je věcí občanského zákoníku. (Upozorňoval jsem na tento lapsus již více než jedenkrát a je s podivem v jak různorodých případech může tento nedostatek způsobovat v praxi potíže či minimálně nejistoty.)
Ale pro náš případ povinnost uvedenou v první větě citovaného odstavce hned zákon ve druhé větě neguje tím, že „to“ není potřeba, pokud jde o „rozbory, zkoušky, analýzy… pro účely vědy a výzkumu“. A vy skutečně chcete „zkoušet“ a přestože jistě nepůjde o „vědu“, tak stejně jistě půjde o „výzkum“. Výzkum silně aplikovaný, jehož výsledky v případě úspěchu budou okamžitě skutečně aplikovány. A sám závěr druhé věty explicitně říká, že nejde o nakládání s odpady. Takže odpad můžete podle mého soudu klidně přijmout, i když ho musíte vykoupit nebo minimálně shromáždit, uskladnit a dále s ním v laboratoři či poloprovozu nakládat – technologicky s ním pracovat.
Množství odpadů, které budete pro zkoušení technologie potřebovat, není v zákoně nikde stanoveno, tedy ani omezeno. Je jen třeba, abyste měli přiměřenou transparentní evidenci vaší činnosti, ze které bude zjevné, že jste pod zkoušení či výzkum neschovávali docela obyčejné odstraňování, že jste tedy toto ustanovení zákona nezneužili a základní principy zákona neobešli.
Jak čtenáři vědí, tak mám na zákon o odpadech, včetně navazujících předpisů, velmi kritický pohled, ale podle mne je tato pasáž udělána dobře. Což vůbec automaticky neznamená, že některý dozorový orgán, že tedy někteří z jeho pracovníků, si nevyloží uvedené ustanovení „k obrazu svému“, tedy dojdou k závěru právě opačnému, než jste se právě dočetli. Očkování proti takovému názoru neexistuje, ale správní, případně soudní řád mají mnohé nástroje, které lze na případnou obranu s úspěchem použít.
Odpověď:
Ze znění v článku uvedených ustanovení zákona o odpadech i z logiky věci plyne, že při technologických zkouškách směřujících k ověření či vylepšení technologických postupů pro odstranění či využití odpadů není nutné mít samostatné povolení k nakládání s odpady, odpady je možno získat (převzít do vlastnictví?) a přiměřeně s nimi pracovat. S ohledem na možné podezření z obcházení zákona je velmi účelné mít kvalitní evidenci takové činnosti.
Autor: Ing. Michael Barchánek
Zdroj: Odpadové fórum 3/2018