Plyn je energetickým zdrojem 21. století

Praha (26. listopadu 2009) – Žádný zdroj energie dnes není natolik jedinečný, aby jeho výhradním využíváním bylo možné vyřešit krytí všech našich energetických potřeb, nezbytný je palivoenergetický mix. Je potřeba kvalifikovaně odhadovat, kolik energie je potřeba teď, kolik za deset nebo dvacet let, a odkud palivo dovezeme. Podle odhadů IEA bude při pokračování stávajícího trendu globální energetická spotřeba v roce 2030 až o 50 procent vyšší než v roce 2007. Přitom je nutné brát v úvahu i znečišťování ovzduší spalováním fosilních paliv a biomasy. Vědci ze sítě Global Carbon Project zjistili, že mezi lety 2000 až 2008 emise vzrostly o 29 procent. Na některé další otázky dává odpověď v listopadu vydaná příručka World Energy Outlook 2009 Mezinárodní energetické agentury IEA.

Ve světové energetické politice dochází k zásadním změnám. Spojené státy se svými 5 procenty světové populace dnes spotřebují 30 procent světových zdrojů ropy (z toho skoro tři čtvrtiny jen pro provoz automobilů). Ropa postupně dochází a pokud se objektivně podíváme, jaké zdroje jsou dosažitelné a dostupné pro Evropu, je zemní plyn energetickým zdrojem 21. století. Tradiční domácí energetické zdroje  EU ubývají, ložiska fosilních paliv jsou sice mimo území, ale v dosahu EU, hodně ropy či plynu je nejblíže v Rusku. Britský deník Guardian upozornil po vydání World Energy Outlook 2009, že konec první dekády 21. století dokonce budoucí historikové uvidí jako "začátek konce unikátního, neopakovatelného období vývoje lidské civilizace". Giganti jako Shell, BP, ExxonMobil, Chevron, Total a ConocoPhillips se proto už dnes začínají připravovat na konec jedné éry.

Nasmlouvaná množství zemního plynu u nás dostačují jak pro konverzi teplárenského sektoru, tak pro plánované plynové elektrárny. Jednu takovou připravuje RWE Transgas u Mochova ve Středočeském kraji. Měla mít kapacitu 1000 megawattů a celý areál by se měl vejít na pozemek o velikosti 300 krát 120 metrů. O dalších dvou plynových zdrojích uvažuje ČEZ a existují i další investoři pro jejich výstavbu.

Bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu z Ruska není nutné zpochybňovat. Je stále více posilována diverzifikací zdrojů a přepravních cest plynu, dohodnutými dlouhodobými kontrakty na jeho dodávku a uskladňováním stále větších objemů plynu v podzemních zásobnících. V dosahu EU je celá řada zdrojů plynu.

Obejít ukrajinskou přepravní trasu, kterou přichází do Evropy 80 procent zemního plynu, má plynovod Nord Stream, který se již staví a měl by na dně Baltu přímo propojit Rusko s Německem. Na Nord Stream naváže ze severu Německa k našim hranicím plynovod Opal a od něj na území ČR z Hory Svaté Kateřiny do Rozvadova (do hraniční předávací stanice Waidhaus) plynovod Gazela. Gazela by měla být hotová do roku 2011, stejně jako Nord Stream.

Další zvýšení spolehlivosti dodávek a zapojení nových zdrojů plynu může přinést plynovod Nabucco, kterým by měl přes Turecko, Bulharsko a Rumunsko do střední Evropy proudit plyn z oblasti Kaspického moře, například z Ázerbájdžánu a případně i z dalších zemí Středního východu už kolem roku 2015. Jeho alternativou je ruský projekt South Stream.

Ceny energií
Cena elektřiny bude růst až do okamžiku, než se v Evropě, jak u nás, tak i v našem nejbližším okolí, začnou stavět nové zdroje jako např. plynové elektrárny. Od roku 2013 se má u nás snížit těžba hnědého uhlí na lomu ČSA na dva a půl milionu tun. Celkově tak z trhu zmizí přibližně jedenáct milionů tun. Pokud k tomu skutečně dojde, bude cena uhlí na aukcích stoupat tak dlouho, dokud se výrobcům elektřiny vyplatí uhlí kupovat. Potom se budou snažit přejít na jiné zdroje. Výsledkem zpomalování ekonomiky USA bylo snížení ceny ropy a tím i plynu. Srovnáme-li navíc např. cenu plynu stejně jako benzinu u nás v 80. letech s průměrnou mzdou tenkrát a dnes, je dnes plyn i benzin dokonce levnější. Barel ropy stál v 80. letech 37 dolarů, což je přibližně 50 procent dnešní ceny, ale nominální mzdy stouply téměř desetkrát. Plyn tedy bude zcela konkurenceschopným palivem i pro výrobu elektřiny.

V říjnu letošního ruku se v Buenos Aires konala tradiční Mezinárodní plynárenská konference pořádaná Mezinárodní plynárenskou unií IGU. Na ní se konstatovalo, že fosilní paliva včetně zemního plynu budou i nadále do roku 2030 hrát ve světě dominantní roli. Příspěvek obnovitelných zdrojů je stále relativně nízký a ani IGU ani IEA neočekávají, že se to v budoucnosti výrazným způsobem změní.

K diskutované otázce dostatečnosti zásob zemního plynu bylo uvedeno, že prokázané zásoby zemního plynu (2008) dosahují 185 bilionů metrů krychlových. Zhruba 53 procent těchto světových zásob se nachází na území Ruské federace, Íránu a Kataru. Následují Turkmenistán, Saúdská Arábie a Spojené státy s množstvími řádově nižšími. Množství prokázaných zásob zemního plynu i přes jeho stále rostoucí oblibu plně dostačuje na krytí energetických potřeb světa minimálně na 60 let. Přitom dále pokračuje vyhledávání a připojování nových ložisek.

Zemní plyn jako primární zdroj energie má vzhledem k faktu, že je nejčistším fosilním palivem vynikající potenciál ve vztahu ke kjotským závazkům na snížení emisí skleníkových plynů. Dá se očekávat, že také nadcházející shromáždění v Kodani (7. – 18. prosinec 2009) dá zemnímu plynu ještě vyšší význam a konstatuje, že zemní plyn bude preferovaným palivem „nízkouhlíkového“ světa.
 

Zdroj: Zdroj: tisková zpráva Česká plynárenská unie (ČPU)