Více času na podstatné

Plastový odpad končí místo v Číně na skládce

11.11.2019 09:57

Evropa nemá dostatek zařízení, aby se o svůj plastový odpad postarala sama. Poté, co Čína zakázala jeho dovoz, končí stále častěji na skládkách a ve spalovnách.

Češi prázdné plastové lahve většinou hodí do žlutých popelnic, kam patří. V třídění odpadu jsme na evropské špici. To ale ještě neznamená, že se také zrecykluje. Důvodem je i to, že Čína, do níž se vyvážela většina použitých plastů z EU, loni zakázala odpad vykupovat. „Už teď zůstal plastový odpad, který nebyl exportován do Číny, v EU. Většinou na skládce nebo ve spalovně,“ řekl LN Lars Fogh Mortensen z Evropské agentury pro životní prostředí. Podíl plastů, které se spalují nebo skládkují, podle něj poroste. Na to, aby je Evropa zvládla zrecyklovat, nemá kapacitu.

„Můj tip je, že se export odpadu úplně zastaví, už teď o zákazu jeho dovážení uvažují další země. V blízké budoucnosti tak pravděpodobně budeme muset víc skládkovat a spalovat,“ řekl. Že přetrvávající čínský zákaz představuje pro Česko problém, potvrdilo LN i ministerstvo životního prostředí.

Čínský „stop“ dovozu plastového odpadu ovlivnil i jeho export z Česka, byť platí, že ho vyvážíme spíše do zemí EU – odkud se však vozil a vozí do Asie. „I když je přímý export z Česka do Číny malý, přetrvávající omezení dovozu vybraných druhů odpadu, zejména pak plastů, do Číny, stále představuje určitý problém,“ sdělila LN mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky je zcela normální, že se odpady, které se nevyplatí vyvážet za hranice, zpracují či odstraní v Česku. „Tak to vždy bylo a bude. Takže ano, některý odpad končí na skládkách nebo ve spalovnách. Míra takového zpracování kolísá v návaznosti na světové ceny druhotných surovin,“ uvedl Havelka s tím, že plastové odpady jsou vzhledem ke své pestrosti a různé míře recyklovatelnosti ve srovnání s dalšími druhotnými surovinami nejproblematičtější komoditou.

Přesná čísla, kolik odpadu se z tuzemska exportuje, ministerstvo neposkytlo. V evropském úhrnu se například jen v roce 2013 vyvezlo měsíčně přes dvě stě tisíc tun vyhozeného plastu. Loni to bylo méně, na čemž se podepsal zmíněný krok Číny – v roce 2018 Evropa exportovala 150 tisíc tun plastu měsíčně. Odbytiště se zvětšila v Indii, Indonésii, Malajsii, Tchaj-wanu, v Thajsku, Vietnamu a v Turecku.

 

Vše pro ještě větší recyklaci

Český odpad, který se nevyužije, a to nejen ten plastový, končí obecně spíše na skládkách než ve spalovnách. Jednoduše proto, že to vyjde levněji. Avšak z hlediska ochrany životního prostředí jde zároveň o to nejhorší řešení, jak s odpadem naložit. Životní prostředí zatěžují sice i spalovny, jejich výhodou je alespoň to, že odpad přemění v dál využitelné teplo.

I v Česku se počítá s variantou, že zde v budoucnu vyrostou finální recyklační zařízení. Resort životního prostředí podporuje jejich vznik poskytováním dotací. Zlepšení situace si ministerstvo slibuje také od nového odpadového zákona, který nyní míří k projednání ve vládě. Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství navíc upozornil, že v členských státech EU musejí být nejpozději v roce 2030 všechny plastové obaly plně recyklovatelné.

Podle Larse Fogha Mortensena z Evropské agentury pro životní prostředí je variantou řešení otázky, kam s plastovým odpadem, i to, že část je už nyní uložená někde v Evropě. Skladové kapacity mají odpadové a recyklační firmy povětšinou i ty působící v Česku. „Avšak to vše samo o sobě také stojí nějaké peníze, takže firmy budou uskladňovat odpad jen tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí,“ říká Havelka.

Mortensen vidí v celé situaci i pozitivní aspekty. „Je nelegální vyvážet plastový odpad do zemí, ve kterých s nimi nenaloží správně. A pravdou také je, že pořádně nevíme, co se s ním stane a ani nejsme schopní to zjistit. Přestaneme-li ho vyvážet, budeme se o něj muset postarat sami. Alespoň tak získáme informaci o tom, jak odpad skončí,“ řekl odborník na spotřebu, produkci a plast. Pro ilustraci problému devět z jedenácti řek, které dominantně kontaminují světové oceány plastovým odpadem, teče v Asii, většina z nich je právě v Číně.

Evropa vyprodukovala v roce 2015 třicet milionů tun plastového odpadu, více než polovinu z toho tvořily obaly. A pouhých 17 procent z celkového objemu se zrecyklovalo.

Čína zakázala dovoz plastového odpadu kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí na svém území. K významným dovozcům odpadu do Číny patřily kromě Evropy ještě USA a Japonsko. Dohromady se v roce 2016 vyvezlo do říše středu 7,4 milionu tun plastového odpadu.

 

 

 

Zdroj: LN