Parlament krom odpadového balíčku schválil i novelu vodního zákona

Stát díky ní bude moci lépe zvládat kritické stavy sucha. Schválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstev životního prostředí a zemědělství umožní úřadům lepší regulaci nakládání s vodou (např. omezení odběrů) v případě sucha. Systém operativního řízení během sucha nastavuje obdobně, jak je tomu během povodňových situací. Sucho spolu s povodněmi jsou důsledkem probíhající klimatické změny, na níž je třeba se adaptovat a z pozice státu operativně reagovat.

Nová část vodního zákona s názvem „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ vymezuje rámec monitoringu sucha, odpovědnosti kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha i nedostatku vody i pro kontrolní mechanismy. Umožní mj. vytvoření komisí v jednotlivých krajích, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a uplatnit určitá omezení pro užívání vody, např. pro zalévání nebo napouštění bazénů.

Boj se suchem podle plánu

Základním operativním dokumentem pro zvládání sucha a nedostatku vody budou tzv. plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, které na úrovni všech krajů zpracují krajské úřady a na úrovni celé České republiky společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Jejich základní část bude obsahovat především údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody. Operativní část plánů bude obsahovat seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody. Grafická část plánů pak bude znázorňovat zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody.

Jak to bude fungovat

V období nedostatku vody budou na úrovni krajů dle návrhu novely vodního zákona svolávány Komise pro zvládání sucha. Ty na základě plánů pro zvládání sucha zváží přijetí konkrétních opatření. Intenzita sucha se vyhodnotí pomocí indikátorů na základě měřených hodnot srážek, průtoků a zásob povrchové a podzemní vody. Indikátory jednou týdně počítá monitorovací a předpovědní systém HAMR (Hydrologie, Agronomie, Meteorologie, Retence), který vyvinuli experti z VÚV T.G.M., CzechGlobe, FŽP CZU a ČHMÚ speciálně pro podporu operativního řízení během sucha. Sucho začíná významným nedostatkem srážek, proto se za jeho hlavní indikátor považuje sucho meteorologické.

Indikátory se dělí dle intenzity do tří kategorií: sucho mírné, silné a mimořádné. V případě výskytu silného nebo mimořádného sucha i dle vyhodnocení předpovědního systému HAMR s výhledem vývoje na nejbližší období vydá Český hydrometeorologický ústav výstražnou informaci o stavu sucha v povrchových nebo podzemních vodách a zveřejní ji v systému výstražné služby. Výstražná informace slouží jako upozornění na pravděpodobný vznik nedostatku vody. Po vydání výstrahy ČHMÚ posoudí vodoprávní úřad na úrovni kraje situaci a vyhodnotí, zda hrozí na území kraje vznik nedostatku vody. Pro tento účel využívá i místní limity vypovídající o schopnosti systému plnit požadavky na vodu podle bilance reálného stavu dostupných vodních zdrojů a povolených odběrů vody.

Takovým limitem v jednoduchém systému zásobování může být např. stav konkrétního vodního zdroje (velikost průtoku vodního toku, stav hladiny podzemní vody, disponibilní objem vody ve vodní nádrži) nebo v komplexním systému zásobování pak např. schopnost soustavy vodních nádrží nebo více zdrojů podzemních vod plnit požadavky na zásobování vodou především kritické infrastruktury a prioritních sektorů např. energetického, potravinářského či zdravotnického. HAMR shromažďuje i dostupné informace o všech odběratelích (kteří odebírají nad 6 000 m3 vody za rok nebo 500 m3 vody za měsíc) ve vybraném území, vč. odběrů z podzemních vod, odběrů z povrchových vod či vypouštění. Komise tak bude mít k dispozici seznamy uživatelů vody významných pro dané území podle druhu odebírané vody (povrchová, podzemní) či užití vody (pitná, energetika, průmysl, zemědělství, rybářství) či podle hierarchizace uživatelů stanovené na základě významu způsobu užití vody.

Krajské komise rozhodnou

Krajská komise pro sucho bude dle novely vodního zákona oprávněna při nedostatečné kapacitě vodních zdrojů k oprávněným (povoleným) odběrům vody vyhlásit a při zlepšení situace odvolat „stav nedostatku vody“ a při jeho platnosti uložit na dobu nezbytně nutnou potřebná opatření např. zprovoznění záložního zdroje vody, mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu či mimořádné sledování množství a jakosti vod, případně odběry pitné vody regulovat.

Pro podporu rozhodování komisí systém HAMR bude umožňovat provádět i simulace dopadů plánovaných opatření na stav vodních zdrojů. A zároveň zmíněným významným odběratelům umožní během sucha upravit své požadavky na odběr (např. časové či množstevní). Díky tomu bude moci systém HAMR vypočítat optimalizaci odběrů z jednotlivých vodních zdrojů a najít tak úsporu vody pro další využití. Velcí odběratelé, kteří budou ochotni se do tohoto procesu efektivně zapojit, mohou být zvýhodněni při hierarchizaci uvedené v plánu.

HAMR: „kalkulačka“ na sucho

První část verze systému pro monitoring a predikci sucha HAMR běží již od prosince 2018 a je veřejně dostupná na stránkách hamr.chmi.cz. Slouží široké veřejnosti pro lepší informovanost o aktuálním stavu i vývoji sucha. Díky němu se obyvatelé dozvídají, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na možné dopady s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod.

Každý týden zveřejňuje HAMR aktualizovaný videokomentář s výkladem dat a předpokládaným vývojem na další týden. V systému HAMR na jednom místě lze jednoduše zjistit údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. V části pro odbornou veřejnost systém dále obsahuje podrobné hodnoty všech sledovaných indikátorů od roku 1981, a to ve formě mapy nebo grafu. Díky těmto výstupům lze porovnávat aktuální stav např. s velmi suchým rokem 2015, jehož dopady máme ještě v živé paměti.

Druhá část HAMRu,která je určena již přímo pro vodoprávní úřady a komise pro zvládání sucha, momentálně běží v testovacím režimu a její funkcionalita zajistí těmto subjektům nezbytnou podporu pro zvládání sucha, jak vyžaduje novela vodního zákona.

Novinky vodní novely, prosazené nebo podpořené MŽP:

Nové větší stavby musí počítat s dešťovkou
Stavebníci budou mít s účinností novely povinnost dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně také u větších renovací stávajících budov, jak vyplývá z § 5 novelizovaného vodního zákona. Ministr Brabec komentuje: “Zahrnuli jsme tam požadavek na efektivní využití srážkové vody při nové výstavbě, změnách stávajících staveb a při územním plánování tak, aby se v prvé řadě preferovala akumulace srážkové vody a její následné využití, popřípadě její vsakování na pozemku či výpar, např. prostřednictvím vegetační střechy. Teprve pokud stavebník prokáže, že to objektivně nelze realizovat, může být povolen regulovaný odtok “dešťovky” z pozemku.”. Díky tomuto kroku bude v budoucnosti při výstavbě nebo větších rekonstrukcích více zohledněno efektivní využívání dešťové vody, což je v současnosti jeden z velkých nedostatků zejména u intenzívní zástavby v městském prostředí.

Řeky zpět do původních koryt
MŽP se podílelo i na přípravě přijatého pozměňovacího návrhu, díky kterému bude v praxi usnadněna renaturace drobných vodních toků. Přijatá úprava napomůže adaptaci na změnu klimatu (zejm. proti dlouhodobým obdobím sucha i povodním) a snížení zranitelnosti naší krajiny.

Renaturace je pozvolný proces „zpřírodňování“ upravených koryt vodních toků. Koryto toku je mělké, členité a mendrující, komunikuje s nivou, ve které dochází k aktivní retenci vody - za povodní se voda do nivy postupně rozlévá, za sucha postupně uvolňuje, čímž vyrovnává klimatické extrémy. Na vodní tok a nivu je vázána řada živočichů a rostlin, které své přirozené biotopy znovu osidlují.

Novela vodního zákona umožní snazší ukončování právní existence starých nepotřebných technických úprav vodních toků. Již nepotřebná vodní díla bude díky novele možné odstranit pouze na základě ohlášení vodoprávnímu úřadu. Umožní to nejen náprava degradovaných stavů drobných vodních toků v krajině, dojde též k omezení často zbytečné povinnosti vlastníků starých dožilých a již neúčelných úprav toků k údržbě a opakované obnově.