Ověřovatelsko-ohlašovatelská anabáze aneb moje zkušenosti s ISPOP

V Odpadovém fóru číslo 4/2011 jsem si se zájmem přečetla příspěvek Ing. Jiřího Kvítka „Systém ISPOP – pomoc ohlašovatelům nebo Člověče nezlob se!?“, včetně reakcí na tento článek. A i když jsem dlouho zvažovala, zda mám reagovat či nikoliv, nakonec jsem se rozhodla přispět i svojí troškou do mlýna.

Pracuji jako referent na odboru životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností a moje zkušenosti se systémem ISPOP se týkají pouze plnění ohlašovací povinnosti dle § 39 odst.2 zákona č.185/2001Sb. – obecně řečeno – Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady (dále jen „hlášení“).

Celkem bylo na ORP Šumperk podáno 484 hlášení, z toho 114 prostřednictvím systému ISPOP, 15 datovou schránkou, 28 emailem a zbývajících 327 hlášení přes podatelnu úřadu (pošta, osobně). Do celkového počtu podaných hlášení bylo započítáno vždy jen jedno z podaných hlášení, ohlašovatelé totiž často využívali pro podání hlášení více cest.

 Při podávání a následném zpracovávání hlášení jsem se nejčastěji setkávala s problémy, které jsem, pro lepší přehlednost a pochopitelnost popisované problematiky, rozdělila do tří skupin. V první skupině jsou zahrnuty potíže a stesky ohlašovatelů, kteří dle hesla „tonoucí se stébla chytá“, hledali ono pomyslné záchranné stéblo i u nás na úřadě. Nutno podotknout, že často, bohužel, marně. Druhá skupina je věnována úskalím ISPOPu, které jsem měli s ohlašovatelem společné a třetí skupina pak popisuje problémy, se kterými jsem se potýkala, v roli ověřovatele, osobně.

I. Ohlašovatel versus ISPOP :

• Ohlašovatel si není jist, zda má, nebo nemá povinnost hlásit přes ISPOP a proto podává hlášení v papírové podobě přes podatelnu a současně přes ISPOP, tzv. „pro jistotu“. Někteří využívají možnost podat hlášení také prostřednictvím datové schránky a emailu. Od jednoho ohlašovatele se mi tak nashromáždily pro jedno a totéž podání 2 i 3 čísla jednací, a to u více jak 1/5 podaných hlášení.
• Některým klientům byly zaslány přihlašovací údaje do ISPOPu automaticky, někteří si o ně museli požádat. Mezi těmi, kteří obdrželi přihlašovací údaje automaticky, se vyskytli i ti, kteří je k ničemu nepotřebovali (nevztahovala se na ně žádná ohlašovací povinnost) – ovšem na jejich vystrašení a vystresování, zda na něco přece jenom nezapomněli, to bohatě stačilo.
• A pak zde byla druhá skupina klientů, kterým buď ohlašovací povinnost vznikla anebo nevznikla, ale pro jistotu ještě chtěli, sami a dobrovolně, využít nový systém pro splnění ohlašovací povinnosti. Tato skupina klientů si musela projít, dle mého názoru, poměrně obtížným a zdlouhavým procesem registrace. Pokud se ohlašovateli podařilo stáhnout a vyplnit registrační formulář (!!! ISPOP vyžaduje pouze vyplnění formuláře ve verzi Acrobat Reader 10 – nižší verzi neakceptuje!!!), odesílá jej s případnými přílohami a platným elektronickým podpisem k registraci. Ta proběhne cca za 2 – 3 dny a na ohlašovatelem zadaný email se doručí zpráva s přihlašovacími kódy do ISPOPu. Pokud ohlašovatel nemá elektronický podpis, musí formulář vytisknout a poštou (nejlépe doporučeně) do 5 pracovních dní zaslat na adresu CENIE, k autorizaci. Po provedení autorizace ohlašovatel obdržel rozhodnutí o jejím provedení a přihlašovací údaje do ISPOPu – celý proces trval, ve špičce pro podávání hlášení, cca 3 – 5 týdnů. Trochu dlouho, ne ?
• Co se týká přihlašovacích údajů, zejména pak hesla, si klienti často stýskali, že kombinace malých a velkých písmen s číslicemi je značně nešťastná. Pravidelně se opakovaly chyby při zadávání velkého písmene O a nuly, jedničky a malého písmene l. Vzpomínám si na jednoho ohlašovatele, s nímž jsem tento problém řešila. Klient měl na své straně u telefonního aparátu ku pomoci dva svoje kolegy, já jednoho a všichni jsme typovali správnost hesla – „více hlav, více smyslů, více děr, více syslů“. Dnes se nad touto příhodou usmívám, ale tenkrát mi moc do smíchu nebylo.
• Na ISPOPu v části CHCI PODAT HLÁŠENÍ, sekci Hlášení-odpady jsou uvedené pouze 4 PDF formuláře (F_ODPRZ_VOZ; F_ODPRZ_EL; F_ODPRZ_ZPETODB a F_ODP.PBC) z 10 formulářů v odpadovém hospodářství používaných pro plnění ohlašovacích povinností. Zbývajících 6 formulářů (F_ODP_PROD; F_ODP_PROD_AV; F_ODP_PROD_EL; F_ODP_ZAR; F_ODP_SKL; F_ODP_DO) v této sekci úplně chybí, včetně upozornění, že je ohlašovatel na stránkách ISPOP nenalezne a nevyplní a že pro jejich vyplnění je nutné přejít na stránky společnosti Inisoft, nebo přímo uvedení odkazu, kde je možné tyto formuláře vyplnit, tedy na https://hlaseni.inisoft.cz.         
• Mnoho ohlašovatelů nedokázalo pochopit, proč mají interaktivní formulář Hlášení vyplnit na stránce firmy Inisoft a pak jej, pokud se úspěšně dostali při jeho vyplňování až na konec, posílat do ISPOPu. Proč není formulář přímo k vyplnění na stránkách ISPOPu? Proč mezičlánky : ISPOP (zjistím, po dlouhém hledání nebo úspěšném dovolání se na HotLine či na úřad, že formulář na ISPOP není) a následuje kolotoč Inisoft – ISPOP – Úřad, případně zpět Úřad-ISPOP-Inisoft-ISPOP-Úřad? Není to už trochu překombinované a komplikované?

II. Společné zkušenosti s ISPOP (ohlašovatel, ověřovatel):

• Stránky www.ispop.cz nelze spustit a přihlásit se. Po celodenní práci kolegů z IT se mi konečně podařilo zadat přihlašovací údaje, ovšem přihlášení do systému v době pracovní špičky „7:00 – 15:00“ bylo obtížné. Čím více se blížil 15. únor, tím více bylo přihlášení takřka nemožné. Pokud se mi přece jen na tyto stránky podařilo v pracovní době přihlásit a provést zamýšlenou operaci, velmi často se mi na obrazovce objevil nápis ERROR a počítač tzv. zamrznul. Obdobnou situaci popisovali i klienti, nejprve problémy s funkčností stránky (nutnost instalace nového softwaru, případně nutnost objednání servisní návštěvy nebo někoho známého, kdo daný software nainstaloval), následně problémy s přihlášením, elektronickými podpisy, plnými mocemi, ověřováním hlášení a v neposlední řadě se mnohdy jejich několika hodinový přepis dat ztratil a oni mohli začít znovu. Řešení tohoto problému mělo dvě varianty: Buď jste nešli spát, udělali jste si hezký podvečer a cca kolem 21:00 hodiny zasedli k PC a ISPOPu a pracovali dlouho do noci. Anebo naopak jste spát šli, ale brzy ráno jste vstali, dle hesla dědy Lebedy z Večerníčku „Ranní ptáče, dál doskáče“ a potřebná data jste se do ISPOPu snažili zaslat dříve, než začne pracovní špička. Já, co by ověřovatel, jsem volila tu druhou variantu – byla pro mne přijatelnější.

• Dovolat se na linku pomoci ISPOPu – tzv. HotLine – nemožné. Když už se Vám v telefonu ozval vyzváněcí tón, zvedl hovor automat, který Vám milým hlasem oznámil, aby jste nezavěšovali, protože jste v pořadí. Pokud jste byli dostatečně trpěliví a měli štěstí, mušku tu jenom zlatou, hlas automatu vystřídal hlas operátora/rky a většinou jste se dozvěděli, že na Vaši otázku nezná odpověď a máte buď napsat svůj dotaz na HelpDesk nebo si přečíst příslušnou legislativu. Pokud jste svoji otázku napsali na HelpDesk, odpověď na ni jste obdrželi asi tak za jeden až dva týdny. Někteří ohlašovatelé, alespoň dle jejich sdělení, na svoji otázku nedostali odpověď vůbec, zřejmě patřila do skupiny často se opakujících a odpověď by se možná dala najít v ISPOPu v sekci „Často kladené otázky“. Kde ale vzít čas a chuť na čtení tolika otázek a odpovědí?!
• V době podávání hlášení chyběl jakýkoli návod, jak v systému ISPOP pracovat. Některé ikony byly a jsou i dnes nefunkční. Práce pokus x omyl. Vydaný „Manuál“ je pro mnohé z nás nepochopitelný. Možná by bylo dobré si uvědomit, že nejsme všichni tak počítačově gramotní, abychom rozluštili, co se nám autor/ři pokouší sdělit.

III. Ověřovatel versus ISPOP:

• Hlášení, která byla již zpracována a v ISPOP ověřena, se nijak neoznačí – třeba proloženě, případně by se mohla automaticky po ověření přesunout ze seznamu přijatá do seznamu zpracovaná ..…– ale to je jen otázka technického řešení. Každý týden jsem si proto v pondělí tiskla (po převodu přijatých hlášení do programu Excel) seznam, z něhož jsem škrtala ty ohlašovatele, jejichž hlášení jsem již zpracovala a ověřila. Hledání, rolování, klikání, čekání – stále dokola!
• Pro potřeby spisové a archivní služby, jako potvrzení o přijetí daného hlášení naším úřadem, jsem tiskla tzv. Detail hlášení, který obsahuje všechny identifikační údaje ohlašovatele (název, IČ, …), datum přijetí hlášení do ISPOPu, včetně evidenčního čísla, čísla dokumentu… V tomto „detailu“ však postrádám určitý prostor pro naše evidenční symboly (tj. čárový kód, podací razítko, č.j., pod kterým bylo podání na našem úřadě zaevidováno). Funkce „Stáhnout potvrzení“ mi nefungovala a nefunguje ani dnes, ale možná, že se situace změní.
• Ohlašovatel podal hlášení v písemné formě s poznámkou, že jej také poslal přes ISPOP. Telefonicky jsem si u něj tuto informaci ověřila, zda skutečně hlášení přes ISPOP podal a pokud byla jeho odpověď kladná (a většinou byla), sdělil mi i nějaké to číslo jednací, evidenční… Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že dané hlášení v seznamu přijatých hlášení není. Nebylo tam ani další týden, ani další týden a abych neztrácela drahocenný čas, tak jsem data z hlášení do programu EVI přepsala pěkně „ručo-fučo“. A ejhle, sotva bylo hlášení přepsáno, zpracováno ve spisové službě a založeno do příslušného šanonu, objevilo se i v seznamu přijatých hlášení v ISPOPu – BOMBA !!!. Tuto časovou prodlevu mezi přijetím do ISPOPu a přidělením ověřovateli ke zpracování nějak nechápu – že by nové úřednické motto: “Kdepak ty ověřovateli hlášení máš?“.
• A na stejné téma ještě jednou. Konec ale už tak úsměvný není.

Hlášení od původce jsem obdržela písemně s poznámkou, že bylo podáno také přes ISPOP – toho a toho dne, v tolik a tolik hodin, minut a sekund, elektronickou podatelnou přijato pod tím a tím číslem… Když jsem ale hlášení tohoto původce v ISPOPu hledala, ať již podle IČ, názvu, čísla evidenčního – systém nereagoval. Respektive neustále zobrazoval, že hlášení nebylo nalezeno. Na HotLine mi nikdo nebyl schopen ani ověřit, zda opravdu toto hlášení bylo jejich elektronickou podatelnou přijato tak, jak bylo avizováno emailem z podatelny CENIA. Kontaktní linky této agentury, které jsme obdrželi na školení Krajského úřadu, nikdo nezvedal. Po cca týdenním boji jsem se dozvěděla, že hlášení asi bylo podáno, ale protože nikdo není neomylný a přece jenom ISPOP není ještě zcela v kondici, mohlo se stát, že se podané hlášení „ztratilo“, nebo mohlo být podáno ve starém formátu. Tuto skutečnost již ale ohlašovateli nikdo neoznámil, respektive jej na možnou příčinu, proč jeho hlášení v ISPOPu není, neupozornil. Pokud by tedy původce nepodal hlášení písemně, žil by v přesvědčení, že svoji ohlašovací povinnost splnil. Opak by však byl pravdou.

• Školení na Krajské úřadu ohledně ISPOP dne 8. 2. 2011. Termín, dle mého názoru velmi šibeniční, když si uvědomím, že :
  • ISPOP má neustálé problémy, velmi často „mimo provoz“ z provozních důvodů i celý den, dva dny po sobě… ;
  • bych měla všechna podaná hlášení v ISPOPu stáhnout k sobě na PC, z něj pak do programu EVI, provést všechny požadované a možné kontroly ohledně správnosti a úplnosti hlášení. V případě, že hlášení není správné a úplné, tak z EVI a PC vymazat, v ISPOP zamítnout a vrátit ohlašovateli, který by měl hlášení opravit a do 15.2. znovu podat. Dle mého názoru u 114 hlášení časově i lidsky nemožné.

Školení z hlediska prezentace ISPOPu od agentury CENIA bylo super. Nabyla jsem dojmu, že jen kliknu tuhle, semhle a támhle a bude hotovo. Opak je pravdou – růžový sen se rozplynul při každodenním boji s tímto hybridem.

A na závěr ještě jedna nepříliš optimistická zpráva – více jak 2/5 podaných hlášení obsahovalo chyby – včetně hlášení podaných přes ISPOP (špatné identifikační údaje sídla nebo provozovny, chybná katalogová čísla odpadů, nevyrovnané bilance, chybné kódy nakládání s odpady a chybné vyplnění partnera – často již neexistujícího), které jsem s klienty řešila nejčastěji po telefonu, včetně oprav. K opravě jsem vracela pouze 2 hlášení, z nichž nešlo ani při sebevětší snaze rozklíčovat, jaký odpad a v jakém množství byl vyprodukován a kam byl následně předán (jakým partnerům).

Nebylo by z hlediska vstřícnosti k ohlašovatelům a i nám zpracovatelům jednodušší podat hlášení prostřednictvím webového formuláře na https://hlaseni.inisoft.cz přímo na příslušný úřad, kde by se provedlo jen jedno jediné zaevidování a vykonaly všechny potřebné a požadované kontroly, včetně případných oprav? Agentura CENIA, stejně jako ostatní zainteresované subjekty (Krajský úřad, Ministerstvo životního prostředí, Český statistický úřad) od nás zpracovaná a opravená data stejně obdrží k dalšímu zpracování. Chápu sice snahu o vytvoření jednoho ohlašovacího místa, tzv. 4 v 1 (odpady, IRZ, ovzduší, voda – ISPOP), ale ne vždy je všechno 2 v 1 výhodné, skoro vždy je zde funkčnost daného produktu, v tomto případě systému, na úkor jeho kvality. A tato skutečnost se potvrdila i letos na jaře.

A když už jsem u dat a zjednodušení jejich ohlašovaní, neodpustím si ani poznámku z trochu jiného soudku. Sjednocení ohlašovacích cest podle předpisů Ministerstva životního prostředí nám zatím mnoho zjednodušení naší práce nepřineslo. Nebylo by konečně rozumné zavést jen jedno jediné ohlašovaní produkce a nakládání s odpady? V současné době původci a oprávněné osoby ohlašují jednu a téměř tutéž evidenci několika subjektům – ORP, ČSÚ, IRZ. Jiný formulář, jiné datum pro splnění požadované povinnosti, jiné jednotky, ale data téměř stejná. Přitom výkaz ČSÚ nemůže čerpat z ničeho jiného než z dat, která má k dispozici MŽP za odpady a IRZ obsahuje jen výsek jinak definovaných odpadových dat. Nezpochybňuji, že státní správa, obce, kraje a další subjekty data potřebují, ale není možné je ohlásit jen jednou a nastavit podmínky ohlašování tak, aby se jedním hlášením uspokojili všichni, kdo po nich prahnou?

Pracovníci MŽP a ČSÚ, páni poslanci a senátoři, nechtěli by jste se konečně dohodnout a usnadnit podnikajícím subjektům život? Možná si to neuvědomujete, ale právě hlášení o odpadech podávají nejen „velcí“ původci a oprávněné osoby, ale také „drobní“ původci, kterým ohlašovací povinnost nevzniká každým rokem a kteří, bohužel, nemají tolik finančních prostředků, aby si mohli tuto službu zaplatit u externí firmy, protože často živí svoje rodiny.

A co obce? Zejména ty malé, v nichž celou agendu vede často jen jeden, velmi často „neuvolněný“, člověk. Právě pro ně je a bude povinnost registrovat se a ohlašovat přes ISPOP často více zatěžující, než vlastní povinnost vyplnit hlášení. A to bez ohledu na to, v jaké „kondici“ se právě ISPOP nalézá. Třeba už právě proto, že potřebují jen jednou za život podat jen jedno jediné hlášení!

No a velcí ohlašovatelé? Sice mají na hlášení „svého“ ekologa nebo najatou poradenskou firmu, ale z cvičných důvodů ještě ohlásí stejná data pro ČSÚ a IRZ. Ve svých hlášení však často „nasekají“ řadové chyby, protože ČSÚ se hlásí v jiných jednotkách, IRZ se ohlašuje podle jiných pravidel a ani datum pro splnění ohlašovací povinnosti není jednotné.

Ano, můžeme klidně říci, že se nejedná o náš problém, ale od toho bychom tady taky my, úředníci, měli být. Měli bychom nejen kontrolovat, vymáhat, ale i pomáhat a věřte, že v letošních jarních měsících moc pomoci nešlo. Co to zkusit změnit a ukázat i tu lidskou úřednickou tvář ?! Máme ji ještě vůbec?

Ing. Martina Homolová Dubová, Ph.D.

Městský úřad Šumperk

E-mail: martina.homolova@musumperk.cz