Orgány veřejné správy s působností v odpadovém hospodářství

Orgány veřejné správy s působností v odpadovém hospodářství

- Výkon veřejné správy
- Kontrolní činnost
- Sankce
- Kontrolní otázky

Část jedenáctá zákona o odpadech – Výkon veřejné správy (§ 71 až § 81)

Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství

a) Ministerstvo životního prostředí,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Česká inspekce životního prostředí,
e) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
f) celní úřady,
g) Policie České republiky,
h) orgány ochrany veřejného zdraví,
i) krajské úřady,
j) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
k) obecní úřady a újezdní úřady.

Povinnosti a pravomoci všech správních úřadů vykonávajících státní správu v oblasti hospodaření s odpady jsou stanoveny taxativně – úplným výčtem činností v jejich kompetenci v jednotlivých ustanoveních zákona o odpadech.

Od roku 2002, kdy vstoupil zákon o odpadech v účinnost, byl seznam orgánů s působností v odpadovém hospodářství několikrát novelizacemi zákona doplněn – celní orgány, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a poslední poslaneckou novelou zákona o odpadech Policie České republiky.

Ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství je Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvu jsou také mimo jiné svěřeny základní a klíčové pravomoci ve vztahu k pohybu odpadů přes státní hranice a spolupráce s Evropskou komisí a orgány mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, k nimž Česká republika přistoupila. Ministerstvo dále pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zařazuje odpad v případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2, zpracovává a vede souhrnnou evidenci podle § 39 zákona o odpadech a tuto evidenci zpřístupňuje občanům, zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu, vede Seznam výrobců elektrozařízení podle dílu 8 části čtvrté.

Ministerstvo zdravotnictví vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady. Ministerstvo zemědělství koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě.

Podle nového § 73a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonává kontrolu dodržování povinnosti při využívání upravených kalů na zemědělské půdě, vykonává a sankce za porušení těchto povinností ukládá podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 317/2004 Sb., zatímco ministerstvo zemědělství provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů z čistíren odpadních vod pouze koordinuje.

Orgány ochrany veřejného zdraví se mimo jiné vyjadřují k provozním řádům zařízení k nakládání s odpady.

Velké změny po vstupu ČR do EU byly novelami zákona o odpadech (č. 188/2002004 a
č. 7/2005 Sb.) provedeny v působnosti celních orgánů. Po vstupu ČR do EU se kompetence celních orgánů v odpadovém hospodářství rozšiřují na kontrolu veškeré přepravy odpadů, nejen na přeshraniční, jak tomu bylo do dne účinnosti zákona č. 188/2004 Sb. Při kontrole přepravy odpadů mají celní úřady značné kompetence. Zjistí-li celní úřad, že přeshraniční přeprava je nedovolenou přepravou odpadů podle článku 26 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole nebo že přeshraniční přeprava odpadů je uskutečňována v rozporu s povolením nebo ohrožuje-li tato přeprava bezprostředně životní prostředí, nařídí celní úřad přerušení přepravy a odstavení vozidla na místo k tomu určené a současně dá podnět k zahájení řízení o uložení pokuty inspekci. Celní úřad může použít i technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla. Celní úřad jedná s řidičem vozidla do doby než dopravce určí jinou osobu oprávněnou jednat jeho jménem. Pokud bylo celním úřadem zjištěno, že přeprava bezprostředně ohrožuje životní prostředí, stanoví celní úřad opatření a lhůty pro zjednání nápravy rozhodnutím. Není-li v případě zjištěného porušení předpisů podle odstavce 7 bezprostředně ohroženo životní prostředí, může celní úřad rozhodnout o stanovení kauce ve výši od 10 000 Kč do 50 000 Kč. Po zaplacení kauce je celní úřad oprávněn zrušit přerušení přepravy a vydat vozidlo. O zaplacení kauce je celní úřad povinen vydat řidiči potvrzení. Vzor potvrzení o převzetí kauce je novou přílohou č. 4 k vyhlášce č. 503/2004 Sb.

Další rozšíření kompetencí celních orgánů bylo provedeno změnou zákona o odpadech zákonem č. 444/2005 Sb., kterým se s účinností od 1. ledna 2006 mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony. Celní orgány po této novele přejímají některé povinnosti finančních úřadů
/§ 21 odst. 1 písm. a), § 47 odst. 2, § 68 odst. 1 /.

Poslaneckou novelou zákona o odpadech č. 314/2006 Sb. byla mezi orgány veřejné správy s působností v odpadovém hospodářství doplněna Policie České republiky (dále jen „policie“) a to především z důvodu nárůstu případů nelegální přeshraniční přepravy odpadů do České republiky. Policie bude mít kompetence v rámci pohraničního odbavování a v pásmu do 25 km od státních hranic zaznamenávat a podle možností dokumentovat podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nelegální přeshraniční přepravě odpadů do České republiky, předávat zjištěné podněty orgánům inspekce a celních úřadů k provedení vlastních nápravných opatření, bude spolupracovat a v rámci součinnosti poskytovat odbornou pomoc a přiměřené podmínky orgánům inspekce a celních úřadů.

Hlavní úlohou České inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“), je činnost kontrolní, při které má pravomoc ukládat rozhodnutím pokuty a nápravná opatření. Inspekce dále dává podněty k výkonu veřejné správy krajským úřadům a ministerstvu a spolupracuje s ostatními orgány veřejné správy a poskytuje jim odbornou pomoc.

Kontrolní činnost v odpadovém hospodářství provádějí, kromě inspekce, obecní úřady
a újezdní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které jsou rovněž oprávněny v případech stanovených v § 66, 79 a 80 ukládat pokuty a nápravná opatření.
Podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona dostala obec důležitou pravomoc kontrolovat, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem a podle písm. b) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení těchto povinností a současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím.

Hlavním úkolem obcí v samostatné působnosti je nakládání s komunálním odpadem, jehož jsou původcem a plánování v oblasti odpadového hospodářství (POH obce).

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají kromě kontrolní činnosti ve své náplni hlavně zpracovávání evidence odpadů, zařízení a svých rozhodnutí a zasílání souhrnných hlášení z této evidence krajským úřadům a ministerstvu. V neposlední řadě mají i funkci rozhodovací – vydávají rozhodnutí o souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady a k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů původcům s roční produkcí nebezpečných odpadů nižší než 100 tun, rozhodnutí o řešení situace ohrožení nebo poškození životního prostředí, rozhodnutí o zákazu činnosti původce odpadů za podmínek stanovených zákonem.

Podle ustanovení § 79 odst. 1 písm. f) – mají možnost řešit černé skládky, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, a to na náklady odpovědné osoby.

Vedle obecních úřadů obcí s rozšířenou působností mají rozhodovací pravomoce v odpadovém hospodářství především krajské úřady, u kterých je tato činnost zároveň hlavní náplní jejich působnosti. Udělují většinu souhlasů k činnostem v odpadovém hospodářství, dále rozhodují o odvolání proti rozhodnutí obecních úřadů (obou stupňů), rozhodují v pochybnostech, zda věc je odpadem aj. Kontrolní činnost je sice rovněž náplní činnosti krajských úřadů, avšak nemají možnost ukládat pokuty. V případě zjištění nedodržování povinností kontrolovanými subjekty tedy dají podnět k uložení sankce inspekce nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dle jejich kompetencí podle § 66 zákona o odpadech).

Kraje v samostatné působnosti mají ve své působnosti především plánování odpadového hospodářství na svém území (POH krajů).

Část desátá – Sankce (§ 66 až 70)

Sankční ustanovení stanoví pokuty za správní delikty fyzických osob při provozování podnikatelské činnosti a právnických osob (společně § 66) a za přestupky fyzických osob nepodnikajících – občanů (§ 69). Zvláštní ustanovení vymezují specifika řízení o uložení pokuty. Správními úřady oprávněnými k ukládání pokut za správní delikty fyzických osob při provozování podnikatelské činnosti a právnických osob jsou Česká inspekce životního prostředí a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. U správního deliktu uvedeného v § 66 odst. 1 zákona o odpadech (využívání systému obce k nakládání s komunálním odpadem původci odpadu podobného komunálnímu odpadu bez smlouvy s obcí) je správním úřadem oprávněným k uložení pokuty orgán obce v přenesené působnosti.

Správním úřadem oprávněným k ukládání pokut za přestupky fyzických osob (nepodnikajících) je:
1. obecní úřad - ukládá pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že:
a) se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem,
b) odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru.
2. Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že:
a) převezme odpad do svého vlastnictví,
b) provádí nedovolenou přepravu odpadů podle čl. 26 nařízení Rady (EHS) č. 259/93, o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením,
c) soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.

Pokutu za neplnění obecně závazné vyhlášky obec udělí podle zákona o přestupcích (č. 200/1990 Sb.).

Všechny zjištěné delikty musí být na základě zvolené formulace § 66 obligatorně sankcionovány – viz „pokutu uloží“. Na zvážení správního úřadu je však výše sankce. Při tomto správním uvážení musí správní úřad přihlížet zejména k závažnosti ohrožení životního prostředí, popřípadě k míře jeho poškození.

Ustanovením § 66 odst. 5 zákona o odpadech byly zavedeny tzv. zbytkové sankce ve výši
do 1 milionu korun, které ukládá ČIŽP nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností za porušení dalších, v této části návrhu zákona nevyjmenovaných povinností nebo rozhodnutí na základě tohoto zákona vydaných. Zařazení tohoto sběrného ustanovení bylo do návrhu zákona o odpadech doporučeno Legislativní radou vlády. Toto ustanovení má zajistit, že porušení každé povinnosti bude možné sankcionovat a na žádnou nebude zapomenuto. Obdobné ustanovení mají i jiné rozsáhlejší zákony – např. zákon o vodách.

Je nutno též zdůraznit, že k výkonu státní správy na úseku přestupků je třeba příslušné odborné způsobilosti dle vyhlášky č.345/2000 Sb., která není od zaměstnanců inspekce požadována.

Poslední novelou zákona o odpadech byla do zákona o odpadech nejen doplněna Policie ČR, jako další orgán veřejné správy s působností v odpadovém hospodářství a rozšířen § 69 o další sankcionovatelné přestupky nepodnikajících fyzických osob, ale byly zvýšeny i horní hranice některých sankcí:
- v § 66 odst. 2 se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“
- v § 66 odst. 3 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 000 Kč“
- v § 66 odst. 4 se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“.
Mezi tato zpřísnění, zavedená do zákona o odpadech v důsledku nedovolených přeprav odpadů, je dále nutné zahrnout i ustanovení části druhé této poslanecké novely zákona o odpadech, kterou je provedena změna zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, kterou se v nadpisu a v odst. 2 § 181e zrušuje slovo „nebezpečný“. To znamená, že nadále může být jako trestný čin nejen tímto zákonem stanovené nakládání s nebezpečným odpadem, ale i s odpadem ostatním.

Kontrolní otázky:

1. Který orgán ukládá pokutu za přestupky fyzickým osobám (nepodnikajícím) podle zákona o odpadech a za které?

Odpověď:
1. obecní úřad - ukládá pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že:
c) se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem,
d) odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru.
2. Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že:
d) převezme odpad do svého vlastnictví,
e) provádí nedovolenou přepravu odpadů podle čl. 26 nařízení Rady (EHS) č. 259/93, o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením,
f) soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.

2. Otázka: Jak jsou zákonem o odpadech řešeny černé skládky?

Odpověď: V současné době upravuje zákon o odpadech postup při odstraňování „černých skládek“ pouze ustanovením § 79 odst. 1 písm. f). Podle tohoto ustanovení může obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „obecní úřad“) odstranit odpad, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, a to na náklady odpovědné osoby. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že obecní úřad v těchto případech (ohrožení a poškození životního prostředí) přednostně zajišťuje odstranění odpadu, ať již z důvodu, že původce závadného stavu (odpovědná osoba) není znám, nebo je sice znám, ale je nečinný. V případě, kdy obecní úřad není schopen zjistit původce závadného stavu (tedy osobu, která odpad na nemovitosti protiprávně odložila), nebude možné obecním úřadem vynaložené náklady refundovat u původce a ponese je stát. Současně platný zákon o odpadech tedy v případech černých skládek ohrožujících životní prostředí či zdraví lidí nepočítá s aktivní rolí vlastníka pozemku, na němž se nepovolená skládka vlastníkem nezaložená nachází.

3. Otázka: Který orgán veřejné správy uděluje rozhodnutím souhlas k provozování zařízení k nakládání s odpady a jeho provoznímu řádu?

Odpověď: Krajský úřad místně příslušný zařízení.