Opětovné využití elektrospotřebičů v České republice potřebuje pravidla

Opětovné využití elektra, tedy tzv. systém reuse, je citlivým a stále častěji skloňovaným tématem. Zajištění opětovného využití pro staré spotřebiče je totiž součástí evropské legislativy pro nakládání s elektroodpadem, jejíž prvky brzy budou muset být implementovány i do českých zákonů.

Evropská legislativa dlouhodobě vznáší požadavky na to, aby byl kladen větší důraz na opětovné využití oproti jiným metodám nakládání s komoditami všech druhů. I opětovné využití vysloužilých elektrozařízení je v této legislativě obsaženo. Česká republika je povinna provést transpozici legislativy v únoru příštího roku, a tak i v Česku bude brzy nutné spustit projekty zaměřené na reuse elektra.

V případě elektrozařízení je opětovné použití poněkud obtížnější, než u jiných komodit, jako jsou například knihy, nábytek či textil. Diakonie Broumov se již delší dobu zabývá sběrem a opětovným použitím textilu. Přesah této aktivity je jasný; nejenže se oblečení dostane k potřebným, ale v procesu jsou zaměstnáni lidé bez domova, děti z dětských domovů či lidé po výkonu trestu. Obcím se navíc ušetří finanční prostředky, které by jinak na likvidaci textilu byly vynaloženy.

„Opětovné využití elektrických spotřebičů však není tak jednoznačné,“ říká Ing. Romana Svobodová, koordinátorka projektu kolektivního systému ASEKOL, který se zpětným odběrem elektroodpadu zabývá. „Je třeba systém detailně nastavit a zvážit všechny technické, ekonomické i energetické aspekty, poskytování záruk, právní otázku vlastnictví apod. Opětovně využití elektrospotřebičů musí podléhat větší kontrole, než reuse jiných komodit“ vysvětluje Svobodová.

Téma opětovného využití se proto stalo jedním z hlavních bodů diskutovaných na konferenci Zpětný odběr 2013, kterou letos v dubnu již počtvrté pořádal ASEKOL. Odpolední workshop s tímto tématem si přišlo poslechnout zhruba sto hostů a účastnilo se jej sedm mluvčí. Představeny byly zejména zkušenosti s reuse ze zahraničí, které mohou být pro Českou republiku přínosnou inspirací do budoucna.

Velmi podnětnou zkušenost prezentoval Christian Brabant z francouzského kolektivního systému Eco-systémes. Ve Francii má opětovné využití dlouhou tradici a je jak státními institucemi, tak výrobci elektroniky vnímáno velmi pozitivně. Byť se z celkového množství vybraných vyřazených spotřebičů opětovně využijí pouze 2 %, stále to představuje téměř půl milionu kusů zařízení. Francouzi mají možnost předat spotřebiče k opětovnému použití na 203 místech z celkových 11 000 sběrných lokalit, nejvíce této možnosti využívají v případě ledniček a bílé elektroniky, jako jsou pračky, myčky či sporáky. Společnost Eco-systémes občanům v orientaci pomáhá propracovanými webovými stránkami nebo směnnou burzou starého elektra prostřednictvím facebooku. Systém reuse navíc ve Francii generuje více než 2 300 pracovních míst nad rámec standardních pozic v systému zpětného odběru.

Rovněž v Belgii se opětovné využití velmi dobře uchytilo. Jen v oblasti Flandry funguje 31 center, kam mohou lidé své spotřebiče za účely reuse odevzdávat. Ročně se do systému opětovného využití dostane zhruba 10 % všech vybraných elektrozařízení, jedná se o více než 2,5 milionu kusů. Ty jsou dále přeprodávány v 106 reuse obchodech. „Dimitri Strybos z Public Waste Agency of Flanders na konferenci upozornil, že ne vždy je opětovné využití tím správným řešením. Měl by se brát ohled především na spotřebu elektrické energie a materiálové složení daných spotřebičů. V případě starých chladniček či CRT televizorů může být často žádoucí dát přednost recyklaci,“ komentuje ing. Svobodová.

Právě proto Strybos upozornil, že tak, jak je opětovné využití zakotveno v evropské legislativě, měly by být na evropské úrovni přijaty i detailnější podmínky. „Jednat by se mělo zejména o pravidla pro kontrolu zmiňované spotřeby energie, bezpečnosti starých spotřebičů, dále pro otestování funkčnosti, doložení všech oprav či výměn součástek, vymazání osobních dat a starého softwaru apod.,“ dodává ing. Svobodová.

Tuto myšlenku na konferenci podpořil i profesor Joost Duflou z univerzity v belgickém Leuvenu, který ji doložil exaktními vědeckými výpočty a analýzami. Zdůraznil, že pro plošný úspěch opětovného využití je zásadní precizně stanovit optimální životnost výrobku určeného k reuse s ohledem na vývoj technologií, spotřeby energií a dalších surovin, jako je např. voda, a dopady na životní prostředí.

Jak se ale k systému reuse staví samotní výrobci a dovozci elektroniky, tedy ti, kteří v Čechách před zákonem zodpovídají za zpětný odběr a recyklaci svých produktů? Tuto otázku si na konferenci položila Korrina Hegarty z evropského sdružení výrobců CECED. Na oblast opětovného využití se podívala optikou výrobců bílé techniky, kteří se na celkové produkci elektroodpadu podílejí více než 50 %. Pozitivně ohodnotila, že v direktivě Evropské unie se objevila kompromisní formulace „příprava k reuse“. Připojila se k předchozím požadavkům na splnění určitých podmínek pro centra opětovného použití, a to s důrazem na splnění všech kritérií nutných pro znovuuvedení výrobku na trh. Na druhou stranu upozornila, že cíle pro reuse by neměla určovat evropská legislativa, ale měly by vzejít z poptávky samotného trhu.

Její slova potvrzuje i paní Svobodová: „I pro Českou republiku bude reuse velkou výzvou. Vzhledem k vágní formulaci v evropské legislativě až praxe ukáže, jak vše bude v tuzemském prostředí fungovat.“ K implementaci opětovného využití v České republice se vyjádřil i Jan Pavlíček z Ministerstva životního prostředí. Velkou inspirací pro tuto instituci jsou zejména centra opětovného použití a jejich provozování a výsledky ve zmíněných Flandrech. Ministerstvo životního prostředí předpokládá spolupráci mezi sběrnými místy, provozovateli kolektivních systémů a centry opětovného použití při splnění všech zákonných podmínek tak, jak budou zakomponovány do české právní úpravy.

Zdroj: Odpadové fórum 9/2013

Autor: Hana Ansorgová (Asekol, s. r. o., ansorgova@asekol.cz)

Klíčová slova: reuse, sběrná místa, centra opětovného použití, elektrozařízení, zpětný odběr