Opětovné použití v Evropě startuje!

Evropský projekt na podporu opětovného využití odpadů CERREC jsme našim čtenářům představili v loňském zářijovém čísle (L. Šimková, P. Tluka: Projekt CERREC: Staré věci, nové použití, skvělá budoucnost. Odpadové fórum 9/2012, s. 14 – 15). K tomu jsme představili dva úspěšné projekty opětovného využívání odpadů z Belgie a Velké Británie.

Nyní koordinátorka tohoto projektu pro Českou republiku Ing. Leona Šimková připravila další sérii příspěvků vycházejících z tohoto projektu.

Projekt CERREC chce dosáhnout environmentálních, sociálních a ekonomických cílů podporou rozšíření trhu s opětovným použitím. Tento příspěvek vychází z článku Michala Lena z organizace RREUSE /1/, který uvádí příklady a statistiky z celého světa, které naznačují, že tyto cíle jsou rozhodně zvládnutelné.

Podle Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) citované v uvedeném článku je každý rok po celém světě likvidováno mezi 20 a 50 miliony tun odpadu z elektrických a elektronických zařízení. A obdobně to je i s použitým textilem a nábytkem /2/. Sektor opětovného použití je ale bohužel v politické aréně až příliš často tím druhým v pořadí za recyklací, a to se následně odráží i v platných právních předpisech.

10 000 tun odpadů = 296 pracovních míst v oblasti opětovného použití

Opětovné použití vyžaduje intenzivní práci a zahrnuje nejrůznější možné pracovní pozice. Od sběru, třídění a testování po repasování a prodej. Sociální podniky působící v oblasti opětovného použití poskytují příležitost pro ty, kteří mají problém se aktivně zapojit do pracovního procesu k získání klíčových dovedností, jako je řízení pracovních vozidel, tesařství, elektrotechnika nebo marketing, či dokonce tak složitých zaměření jako odpadový design nebo eko-móda. Zkrátka, socio-ekonomické přínosy opětovného použití jsou neoddiskutovatelné.

Pokud se podíváme na některé praktické příklady uvedené v Lenově článku, zjistíme například, že ve Francii je na podporu jednoho nezaměstnaného občana třeba vynaložit ročně 20 000 Eur. Financováním integračních smluv v oblasti textilních sbírek, opětovného použití a recyklace by však stát platil pouze polovinu této částky a na každém utraceném euru by ušetřil dvě eura. Navíc by se díky tomuto systému zlepšovaly dovednosti pracovníků a zvyšoval počet zelených pracovních míst.

A jsou tu další tvrdá čísla, které podporují teorii socio-ekonomických výhod opětovného použití. Například UNIDO a Microsoft zjistili, že opětovné použití osobních počítačů vytváří 296 pracovních míst na každých deset tisíc tun vyhozeného materiálu /3/. A podobné výsledky zjistily i další průzkumy. V Illinois (USA) spočítali, že opakované použití elektroniky může vygenerovat třináctkrát víc pracovních příležitostí než recyklace.

Hlavní překážka – špatná kvalita a design výrobků

Přes všechny výše zmíněné přínosy však stále ještě existují v oblasti nakládání s odpady problémy, na kterých je třeba zapracovat. Tím hlavním je kvalita výrobků. Evropa je zaplavena levnými a špatně navrženými výrobky, což dramaticky snižuje jejich potenciál pro opětovné použití (třeba textil je v tomto případě dobrým příkladem). Jasný důkaz přináší například studie zveřejněná na webu organizace ACR+. Ta zmiňuje, že v Belgii a Nizozemsku mezi roky 2000 a 2005 poklesl podíl získaného oblečení, které by mohlo být znovu použité, z 60 % na 40 % /4/.

V případě elektroniky existují i další překážky, jako třeba nemožnost výrobek snadno rozebrat pro opravu, nedostatek náhradních dílů nebo výroba standardizovaných dílů třetími stranami. To vše často vede k vysokým nákladům při přípravě na opětovné použití, což navíc ztěžují vysoké daně, kterým je tento segment průmyslu zasažen /5/.

Svatá trojice opětovného použití - Legislativa, spolupráce, vzdělávání

Jaké jsou způsoby, jak zdokonalit toto odvětví? Základem je zkvalitnění legislativy třeba snížením sazby DPH na opravy, což by mohlo opětovné použití oživit a udělat z něj levnější způsob nakládání s odpady /6/. Výrazně odlišné poplatky za likvidaci při nákupu těch nových výrobků, které jdou snadno opravit a rozebrat, by mohlo být další zajímavou možností, jak podpořit produkty s dlouhou životností.

Z praktického hlediska může být cestou navázání spolupráce mezi organizacemi zabývajícími se opětovným použitím, prodejci a nakupujícími. Tak by se mohly opětovně použitelné produkty dostat opět na trh přes obchody či díky speciálním ustanovením v oblasti veřejných zakázek.

Posledním, ale neméně důležitým bodem je pak vzdělávání a osvěta o benefitech předcházení vzniku odpadů a opětovného využití. Klíčem pro to, aby se podařilo udržet nastavenou cestu směrem k udržitelnému způsobu spotřeby, bude pokračování stávajících vzdělávacích programů.

Odkazy

/1/ LEN, Michal: Challenges to boosting reuse rates in Europe [online]. Publikováno 2012 [citováno 19. 12. 2012]. https://www.rreuse.org/t3/fileadmin/editor-mount/documents/200/WMW_article_RREUSE.pdf

/2/ UNEP: Basel Conference Addresses Electronic Wastes Challenge [online]. Publikováno 2006 [citováno 19. 12. 2012]. https://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.Print.asp?DocumentID=485&ArticleID=5431

/3/ UNIDO: Reuse and Recycle: Growing Green Business. Publikováno 2009 [citováno 19. 12. 2012]. https://www.unido.org/fileadmin/user_media/Services/PSD/ICT/0_Green_busines.PDF.

/4/ ACR+: Description & comparative analysis of selected “Extended Producer Responsibility” schemes for textiles in the EU. Brussels. ACR+. Publikováno 2009

/5/ STAHEL, Walter: Durability, Function and Performance. Longer Lasting Products: Alternatives to a Throwaway Society. T. Cooper. Surrey, Gower Publishing Ltd. Publikováno 2011.  Strany 158-177.

/6/ COOPER, Tim: Policies for Longevity. Longer Lasting Products: Alternatives to a Throwaway Society. T. Cooper. Surrey, Gower Publishing Ltd. Publikováno 2011. Strany 216-240.

Zdroj: Odpadové fórum 9/2013

Autor: Ing. Leona Šimková (CZ BIOM, simkova@biom.cz)