Více času na podstatné
Odpadní biomasa jako náhrada fosilních paliv?
Evropská unie se snaží vymanit ze závislosti na fosilních palivech i skrze podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. V budoucnu je tak potřeba počítat s postupným navyšováním podílu biosložek druhé generace v motorových palivech. To s sebou přináší řadu výzev a také příležitosti pro uplatnění některých odpadů. „Ambiciózní plán EU na snížení emisí CO2 ze spalování motorových paliv bude za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin jen velmi těžko splnitelný,“ říká Ing. Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací UniCRE.
Mohl byste nás seznámit s Unipetrol výzkumně vzdělávacím centrem (UniCRE), s jeho historií a posláním?
UniCRE je nezávislou výzkumnou institucí působící primárně v oblasti nezávislého výzkumu s tím, že hlavní část výzkumné činnosti je podporována z veřejných zdrojů. Menší část našich aktivit je alokována na smluvní výzkum, v rámci kterého poskytujeme odborné služby našim partnerům.
Výzkumné centrum je nástupnickou organizací vzniklou v roce 2016 z původního Výzkumného ústavu anorganické chemie. Ústav sdružoval výzkumné a vývojové centrum lokalizované přímo v Litvínově a zároveň výzkumné centrum orientované primárně na anorganickou chemii, které v současnosti stále pod hlavičkou UniCRE působí v Ústí nad Labem. Obě centra se zabývají základním výzkumem, ze kterého se snažíme přenést poznatky do pilotních projektů, ať už se to týká například testování nových katalyzátorů, vývoje obnovitelných složek paliv, nových spojovacích materiálů a jiných chemických specialit. Ve spolupráci s našimi partnery (UNIPETROL, a.s., VŠCHT v Praze) se snažíme realizovat a aplikovat provozní testy na již stávajících technologiích tak, abychom do budoucna byli schopni pro ČR zabezpečit výrobu pokročilých biopaliv.
V současnosti pracujete na mnoha mezinárodních projektech. Můžete představit projekt COMSYN?
Projekt COMSYN (Compact Gasification and Synthesis proces for Transport Fuels) se zaobírá transformací odpadní biomasy ve formě dřevní štěpky, případně slámy. Je to projekt, který se v prvé fázi zaměřuje na zplyňování dřevní hmoty s cílem připravit syntézní plyn. Ten je následně konvertován procesem tzv. Fischer-Tropschovy syntézy na směs uhlovodíků, kterou případně upravujeme tak, aby výsledné produkty mohly být přimíchány do motorové nafty, benzínu, leteckého petroleje, nebo LPG.
Našim cílem je na pilotních jednotkách ověřit, zdali jsme schopni za přijatelných ekonomických podmínek připravit produkt, který bude vhodnou alternativou pro pokročilá biopaliva druhé generace s tím, že bude splňovat velice přísné normy na cetanová čísla, resp. nízkoteplotní vlastnosti.
S jakým hlavním inovativním řešením přicházíte?
V první řadě jde o optimalizaci již známé technologie. Tento proces je velice dobře adaptován zejména v jižní Africe, kde je využíván právě k výrobě lineárních uhlovodíků. Naším cílem je využití obnovitelné suroviny s tím, že cena výsledného produktu by neměla přesáhnout 80 centů na litr paliva. Toto je hlavní inovativní záměr projektu – optimalizovat ekonomicky již známou a dostupnou technologii tak, aby v případě uvolnění produktu do daňového oběhu byl konkurenceschopný minimálně ke stávajícím palivům druhé generace, případně i vůči fosilním palivům, nebude-li aplikována dotace na pokročilá biopaliva.
Plánovaného snížení nákladů zhruba o 35 % by mělo být dosaženo zvýšením efektivity procesu a využitím odpadních surovin a tepla. Zefektivnění má být výsledkem optimalizace rychlosti procesu, snížení objemu materiálu a adaptace konverzních technologií s využitím optimalizovaných reaktorů vyvinutých společností IneraTec.
Koncept spočívá v malých a středních jednotkách umístěných blízko zdroje biomasy se začleněním do lokálních výroben elektřiny a tepla, kdy se počítá až s 80% energetickou účinností zužitkování biomasy. Uvažujete o pilotní jednotce v rámci ČR?
Zplyňovací jednotka a jednotka Fischer - Tropschovy syntézy je realizována společností VTT Technical Research Centre of Finland v jejich výzkumném centru v Helsinkách. O vzniku jednotky u nás se zatím neuvažuje. V případě prokázání smysluplnosti návrhu, zejména z hlediska ekonomiky, bychom pak uvažovali o výstavbě jednotky co nejblíže stávajících rafinérských struktur. V tu chvíli bychom se dostali do konkurence s již vystavěnými technologiemi, jako jsou dřevozpracující závody, bioplynové stanice nebo fermentační zařízení využívající dřevní hmotu.
Analyzovali jste tedy potenciál dřevní hmoty v ČR a nebojíte se, že této suroviny bude nakonec nedostatek?
Celý rozhovor čtěte v rubrice časopis Odpadové fórum ZDE
