Více času na podstatné
Odbory také odmítají novou daň z pitné vody
VIDEO Odboráři spolu s provozovateli kanalizace chtějí, aby ministerstvo životního prostředí přepracovalo novelu zákona o vodách. Přinese zvýšení poplatků za vodné a stočné v průměru o 17 procent, uvedli dnes na tiskové konferenci. Novela by se měla projednat nejdřív na tripartitě, přeje si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr Richard Brabec (ANO) čísla zpochybnil, nejsou pro ně podklady, řekl v České televizi (ČT). Zopakoval, že bez shody v koalici je připraven záměr stáhnout. Novelu zákona o vodách by měla vláda projednat příští týden ve středu.
Odbory v rámci připomínkového řízení přijetí novely odmítají a rozhodně nedoporučují vládě v této podobě návrh přijmout.
Podle expertů odborů, ministerstvo životního prostředí pod deklarovanými cíli ochrany vody zatíží neúměrně cenu vody nařízením nových investic, které dopadnou hlavně na menší města a obce. Zároveň má dojít k navýšení platby za odběr podzemní vody z 2 korun na 6 korun/m3. Předkladatel podle OS DLV a ČMKOS naprosto mylně předpokládá, že tímto zvýšením poplatků dojde k přechodu od odběru podzemních vod k zvýšení odběru povrchových vod. Tato nesmyslná argumentace byla opakovaně vyvrácena zejména s ohledem na nemožnost v některých regionech zaměňovat zdroje podzemní a povrchové vody. Navíc právě voda podzemní by měla být vzhledem ke kvalitě používána přednostně na výrobu pitné vody. Předpoklad není podložen absolutně žádnou analýzou a jediným efektem nového zvýšení zpoplatnění o 200 % je negativní dopad do spotřeby tam, kde jsou využívány pro výrobu vody pitné právě zdroje vody podzemní.
Dle předkladatele „zanedbatelné“ sociální dopady jsou zásadně podhodnoceny, neboť navýšení z 2 na 6 korun znamená v případě výroby vody z podzemních zdrojů díky technologickým ztrátám, zisku a DPH ve skutečnosti navýšení na 8 korun.
Dalším krokem, který se promítne do zdražení, má být také zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod, aby byli provozovatelé motivováni ke zvýšenému čištění odpadních vod. Ministerstvo „předpokládá“, že zlepšení je možné dosáhnout provozně, neboť provozovatelé záměrně v současnosti nečistí odpadní vody dostatečně. Zlepšení čištění je ale ve skutečnosti možné pouze instalací dosud nepoužívaných nových technologií s řádově vyššími investičními i provozními náklady, které není možné získat jinak, než zásadním zvýšením stočného. Ve skutečnosti tak jde o zavedení zcela nových poplatků za vypouštění odpadních vod, protože ze stávajících poplatků je účinný pouze poplatek za množství vypouštěných odpadních vod, který se v návrhu zvyšuje o 900 %! Tím se ČR dostává do absolutního čela v rámci EU, kde ve většině členských států takové poplatky hrazeny nejsou či jsou v minimální výši. Navíc je u nás vodné a stočné zatížené DPH, které patří opět v rámci EU mezi jednu z nejvyšších sazeb. V souhrnu všech dopadů předpokládáme dopad do průměrné ceny vodného a stočného o 17 % a to je již opravdu zásadní sociální rozhodnutí.
Další absurditou návrhu je i to, že spotřebitelé takto vlastně zaplatí i za čištění a odvádění srážkových vod. Nová „daň z pitné vody“ povede podle odborů k dalšímu snižování spotřeby pitné vody, která již nyní ČR řadí na absolutní dno EU (např. spotřeba v Královehradeckém kraji je 77,6 l/osobu a den). Tím dojde k dalšímu snižování využití vybudované vodárenské infrastruktury.
ČMKOS a OS DLV varují, že novela zákona o vodách má pod rouškou ochrany vod získat pro Státní fond životního prostřed zvýšené příjmy, přitom vůbec není garantováno, zda tyto peníze budou skutečně účelově využity na ochranu vod, neboť v zákoně chybí jednoznačné účelové užití nově získaných prostředků. Tyto prostředky mají být nesystémově získány na úkor občanů a firem, kterých se zvýšení poplatků dotkne přímo ve zvýšeném vodném a stočném, či nepřímo v potravinářských, zemědělských a průmyslových výrobcích a službách, včetně zatížení tohoto navýšení o zisk vodohospodářských společností a DPH.
Posledním zásadním problémem je ministerstvem životního prostředí do vlády paralelně předkládaná novela nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Investiční dopady této novely dle odborných studií dosahují více jak 10 mld. Kč a roční dopady do nákladů na čištění odpadních vod se zvýší o více jak 1,5 mld. Kč. Odpisy z investic a provozní náklady se logicky opět promítnou do cen pro konečné spotřebitele! Z toho důvodu je nutné, aby vláda posuzovala oba novelizační návrhy současně a vyhodnotila kumulativní dopady vč. jasné deklarace ministerstva, jaký hmatatelný efekt tyto „ekologické“ návrhy přinesou české společnosti a zda bude efekt proporcionální každoročně vynakládaným prostředkům.
Reakce MŽP
S ohledem na čísla, která zazněla v první části dnešní tiskové konference ČMKOS, Odborového svazu DLV, SOVAK ad. uvádí MŽP konkrétní a pravdivá čísla ze Zprávy o hospodaření Státního fondu životního prostředí ČR za rok 2015 a z dopadové studie (tzv. RIA) k novele vodního zákona, která je po meziresortním připomínkovém řízení připravena k projednání vládou.
Ve Zprávě o hospodaření Státního fondu životního prostředí za rok 2015, která je dlouhodobě veřejně dostupná na tomto odkazu, jsou uvedeny veškeré příjmy Státního fondu životního prostředí ČR za odběry podzemní vody a za vypouštění odpadních vod od znečišťovatelů od roku 1992. Podle těchto údajů činily v letech 1992–2015 příjmy SFŽP ČR za poplatky za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod 16 mld. Kč, příjmy včetně splátek z poskytnutých půjček, uplatněných sankcí a vratek v oblasti „voda“ ve zmíněném období pak činily 26 mld. Kč. Investice SFŽP ČR do projektů na zlepšení v oblasti vodního hospodářství v letech 1992–2015 pak činily 33 mld. Kč. Přesáhly tak o 7 mld. Kč celkové příjmy SFŽP ČR souvisejících s vodou a jsou více než dvojnásobné oproti příjmům pouze z poplatků. Údaje, které dnes odborové svazy prezentovaly na tiskové konferenci, nejsou pravdivé.
Díky investicím SFŽP ČR pak byla od roku 1992 podpořena např. realizace více než 800 čistíren odpadních vod, téměř 9000 km stokových systémů, skoro 800 km nových či zrekonstruovaných rozvodů pitné vody a na 40 úpraven vod.
Podle MŽP nejsou pravdivé ani náklady, které odborové svazy uvádějí v souvislosti se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody o 4 Kč do roku 2022. Dle dopadové studia RIA k novele vodního zákona vychází meziroční zvýšení nákladů na platbu ceny pro vodné v důsledku zvýšení poplatku za odběr podzemní vody v období 2017–2022 maximálně cca o 18 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A max. o 36 Kč/osobu to bude v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Jde o meziroční částku za osobu, ne částku za kubík, za měsíc atp.!
Výpočet nákladu pro vodné po zvýšení poplatku za odběr podzemních vod
Celkové konečné zvýšení ceny pro vodné bude za celé šestileté období z důvodu navýšení poplatku za odběr podzemních vod v r. 2022 vyšší max. cca o 106 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A maximálně o 212 Kč/osobu v roce 2022 bude vyšší v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Částka je součtem meziročních navýšení za celé období zvyšování poplatků, tj. za roky 2017–2022, nejde o roční navýšení a vychází z průměrné spotřeby 36,5 m3 pitné vody na osobu za rok, tedy cca 100 litrů/den."
Sečteno a podtrženo: V roce 2014 činila průměrná výše ceny vodného cca 42 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok. Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč)
Tabulky, příjmy a výdaje SFŽP ČR (PDF, 149 kB)
Související článek: