Více času na podstatné
Odborníci: Stávající způsob nakládání s přebytečným kalem je dlouhodobě neudržitelný
Dne 6. 9. 2016 se v sídle kanceláře SOVAK ČR uskutečnil kulatý stůl na téma: Možnosti využití termochemických procesů při zpracování kalů v čistírenské praxi. Na toto jednání přijali pozvání ředitele SOVAK ČR Ing. Oldřicha Vlasáka zástupci provozovatelů ČOV, vědeckých pracovníků a společností zabývající se technologiemi s produkcí Biocharu.
Cílem kulatého stolu bylo probrat jednotlivé možnosti využití této technologie, identifikovat otázky nutné k řešení a stanovit reálné možnosti využití čistírenské praxi v České republice s popsáním všech výhod i nevýhod. Při řešení kalové koncovky se jednotliví provozovatelé ČOV potýkají se stále se zpřísňující legislativou v oblasti odpadového hospodářství. Tyto změny vedou k významnému omezení stávajícího nakládaní s přebytečným čistírenským kalem. Tento vývoj je vyvolán také stále se zhoršující kvalitou čistírenských kalů z hlediska mikropolutantů, který provozovatelé čistíren odpadních nejsou schopni ovlivňovat, ale musí být na něj spolu s vlastníky ČOV připraveni reagovat.
Dle informací MŽP (Konference Odpady ekologicky i ekonomicky, 15.9.2016) je návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě dokončen. Legislativní rada vlády by jí měla projednat v říjnu 2016.
Jako poměrně zajímavé a v zahraničí hojně diskutované jsou metody zpracování čistírenských kalů za využití termochemických procesů jako pyrolýzy nebo zplyňování. Termickým rozkladem čistírenských kalů za nepřístupu média s kyslíkem lze vyrobit látku obecně nazývanou Biochar, (alternativně Biouhel či Biokarbon) která obsahuje vysoký podíl stabilního organického uhlíku a téměř 90 % fosforu přiteklého na ČOV. Z řady odborných článků, studií a výzkumných projektů vyplývají dva hlavní potenciální směry využití technologií s produkcí Biocharu v čistírenské praxi:
-
Minimalizace produkce aerobně či anaerobně stabilizovaného přebytečného kalu a jeho možné následné využití v zemědělství.
-
Využití sorpčních vlastností Biocharu pro dočištění vyčištěných odpadních vod.
Jednotliví účastníci kulatého stolu se během jednání shodli na skutečnosti, že čistírenský kal v současné době obsahuje i řadu problematických látek, které i díky stále se zpřísňující národní i evropské legislativě činí stávající způsob nakládání s přebytečným kalem v České republice dlouhodobě neudržitelným. Jako vhodná alternativa se tedy jeví termochemické zpracování kalů a to jak ve formě spalování tak pyrolýzy. V případě spalování ovšem panovala jednoznačná shoda účastníků v negativním postoji k spoluspalování čistírenských kalů s ostatním odpadem, neboť tak dochází ke ztrátě řady cenných látek obsažených v čistírenských kalech. Biochar se ukazuje jako velice slibný produkt pro zvýšení kvality zemědělských půd, ať už zvýšením obsahu organických látek a nutrientů, či lepší schopností udržet vodu v půdě. Je nutné se vážně zabývat ekonomickým dopadem termochemického zpracování kalů na celkové náklady čištění odpadních vod. Účastníci kulatého stolu rovněž vyjádřili potřebu lepší podpory výzkumu technologií a aplikací, taktéž je nutné řádně připravit legislativu v této oblasti. Byla rovněž podpořena myšlenka užší spolupráce s Českou asociací pro pyrolýzu a zplyňování a Českou asociací oběhového hospodářství.
Závěrem ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák poděkoval všem účastníkům kulatého stolu za účast, diskuzi a předání řady zajímavých a důležitých informací. Vyjádřil potřebu užší spolupráce odborníků z nejrůznějších oborů pro lepší využití termochemických způsobů odstraňování čistírenských kalů a vyslovil záměr uspořádat další setkání ještě do konce tohoto roku.
Bližší informace o tomto jednání přinese nejbližší vydání časopisu Sovak. Případní zájemci o zapojení do probíhající odborné diskuze mohou kontaktovat autora příspěvku na wanner@sovak.cz.
Autor: Filip Wanner
Zdroj: SOVAK ČR