Více času na podstatné
Obnova použitých plášťů pneumatik protektorováním je ryzí metodou předcházení vzniku odpadů
Obnova použitých plášťů pneumatik je ryzí metodou předcházení vzniku odpadů. Podle údajů mezinárodní asociace výrobců protektorů Bipaver cca 75 % nákladních automobilů a autobusů v EU používá na hnacích nápravách a nápravách přívěsů a návěsů obnovené pláště pneumatik.
Děje se tak přesto, že minimálně v ČR není jejich výroba podporována „vhodnými opatřeními“, jak to vyžaduje Směrnice EP č. 98/2008 – cituji:
Článek 11
Opětovné použití a recyklace
- Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu opětovného použití výrobků a činností úpravy za účelem opětovného použití, zejména tvorbou a podporou sítí pro opravy a opětovné použití, využíváním ekonomických nástrojů, kritérií pro veřejné zakázky, množstevních cílů nebo jiných opatření.
Podle názoru Sdružení výrobců protektorů (SVP ČR) by věci pomohla opakovaně navrhovaná speciální definice odpadu pro pneumatiky: „Odpadní pneumatika – pneumatika, které se osoba zbavuje nebo má úmysl se jí zbavit, kterou v důsledku poškození nebo stáří nelze obnovit protektorováním.“ Přispěla by k tomu, že obnovitelné použité pláště pneumatik nebudou končit na skládkách, v drtičích nebo v cementárenských pecích.
Způsobů podpory využití obnovených plášťů pneumatik je mimo uvedenou změnu definice odpadu řada, např. povinné používání obnovených plášťů pneumatik na vozidlech, jejichž provoz je hrazen z veřejných prostředků.
Při volbě „obutí“ pro své dopravní prostředky se většina dopravců rozhoduje podle ceny. To přináší další problém z hlediska předcházení vzniku odpadů proto, že se na trhu nabízejí nekvalitní levné pláště pneumatik z dovozu, (Čína, Rusko). Podle zkušeností členů SVP ČR je většina těchto plášťů pneumatik neopravitelná z důvodů separace mezi vnitřní a nárazníkovou vrstvou konstrukce kostry pláště pneumatiky. V „odpadu“ tak končí pláště pneumatik ještě před koncem použitelnosti dané zákonem stanovenou minimální hloubkou dezénu.
Obnova použitých plášťů pneumatik není jen metodou předcházení vzniku odpadů, ale je to metoda významně snižující negativní vliv na životní prostředí. Dokládají to výsledky studie Centra pro repasování a opětovné použití ve Velké Británii (více na https://www.remanufacturing.org.uk)
Zpráva porovnává uhlíkovou stopu nových a obnovených plášťů pneumatik používaných pro lehká užitková vozidla. Obnovenými plášti pneumatik jsou pláště, kde je provozem opotřebovaná část – běhoun nahrazen novým běhounem. Obnovu běhounu lze opakovat, čímž se efekt protektorování zvyšuje.
Studie ukazuje, že výroba nového 17,5” pláště pneumatiky produkuje 87,2 kg emisí CO2, oproti 60,7 kg CO2 včetně zápočtu vlivu výroby nové kostry (38,0 kg CO2) v případě obnovených pneumatik (tabulka 1). Úspora 26,5 kg emisí CO2 představuje snížení emisí o 30 %. Přitom vliv výroby nové kostry se snižuje s každým cyklem obnovy.
Tabulka 1: Uhlíková stopa nového a obnoveného pláště pneumatiky
|
|
Nový plášť |
Obnovený plášť pneumatiky (protektor) |
||||||
|
|
|
Protektor celkem |
Vliv výroby nové kostry |
Proces obnovy (protektorování) |
||||
|
Celkový dopad |
kg CO2 |
% |
kg CO2 |
% |
kg CO2 |
% |
kg CO2 |
% |
|
Materiál |
48.6 |
55.7 |
31.1 |
51.2 |
21.1 |
55.6 |
10.0 |
43.9 |
|
Doprava |
9.9 |
11.3 |
8.3 |
13.7 |
4.3 |
11.3 |
4.0 |
17.7 |
|
Energie |
31.4 |
36.0 |
22.5 |
37.1 |
13.6 |
35.9 |
8.9 |
39.0 |
|
Odpad |
-0.1 |
-0.1 |
-0.1 |
-0.2 |
0.0 |
0.1 |
-0.2 |
-0.7 |
|
Konec života |
-2.5 |
-2.8 |
-1.1 |
-1.8 |
-1.1 |
-2.8 |
- |
- |
|
Celkem |
87.2 |
100 |
60.7 |
100 |
38.0 |
100 |
22.7 |
100 |
Struktura uhlíkové stopy v tabulce umožňuje porovnání vlivu jednotlivých produktových fází. Více než 50 % v obou případech představuje materiál (48,6 kg CO2 nového pláště pneumatiky oproti 31,1kg CO2 u obnoveného pláště pneumatiky). Druhý největší vliv je přičítán energii potřebné pro výrobu nového pláště pneumatiky (31,4 kg CO2) a obnoveného pláště pneumatiky (22,5 kg CO2). Vyšší úroveň stopy u dopravy nových pneumatik je dána dlouhou vzdáleností přepravy dovážených surovin ze zahraničí. Dopad produkce odpadů z výroby obou typů pneumatik je nízký, výrobní proces vytváří velmi málo odpadu a odpadní pryž je užitečná v jiných aplikacích s malým vlivem následného zpracování.
Vliv “konce života” byl určen analýzou konečného způsobu využití koster pneumatik. V některých případech využití odpadních plášťů pneumatik dochází k substituci – to v případě spalování v cementářských pecích.
Pro porovnání spotřeby materiálů si autoři studie vybrali 17,5“ plášť pneumatiky (tabulka 2).
Tabulka 2: Struktura a hmotnost materiálů potřebných pro výrobu nového a protektorováním obnoveného pláště 17,5" pneumatiky
|
|
Výroba nového pláště |
Obnova protektorováním |
||
|
Material |
Hmotnost (kg) |
Podíl (%) |
Hmotnost (kg) |
Podíl (%) |
|
Syntetická pryž |
3.8 |
14.5 |
3.3 |
37.4 |
|
Přírodní pryž |
8.1 |
30.5 |
0.3 |
3.7 |
|
Saze |
5.8 |
22.0 |
3.0 |
33.5 |
|
Ocel |
6.6 |
25.0 |
|
|
|
Umělé hedvábí/polyester |
0.5 |
2.0 |
|
|
|
Změkčovadla (oleje a pryskyřice) |
– |
– |
1.8 |
20.2 |
|
Oxid zinečnatý |
0.3 |
1.0 |
|
|
|
Síra |
1.3 |
5.0 |
|
|
|
Ostatní |
|
|
0.5 |
5.2 |
|
Total |
26.5 |
100 |
8.9 |
100 |
Touto studií autoři dokládají, že obnova plášťů pneumatik protektorováním je šetrnější k životnímu prostředí než výroba nových. Protektorování snižuje emise oxidu uhličitého o 26,5 kg a v případě 17,5” pláště poskytuje úsporu materiálu 17,6 kg oproti výrobě nové pneumatiky.
Přístup k původnímu dokumentu lze získat na vyžádání u autora článku.
Jiří Machač
Sdružení výrobců protektorů
jirka.machac@seznam.cz