O proměně SFŽP ČR v zelenou banku

Libora Michálka jmenoval ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR ministr životního prostředí 5. srpna 2010. Úkolem Libora Michálka je nastartovat novou etapu SFŽP ČR, během níž se má fond proměnit v takzvanou zelenou banku.

V čem spočívá změna Státního fondu životního prostředí ČR v „zelenou banku“?
Rozdíl mezi bankou a fondem je v tom, že banka má daleko více diverzifikované zdroje, zatímco fond má příjem hlavně z prodeje emisních povolenek. V případě „zelené banky“ lze uvažovat o více zdrojích, například z vydání emise zelených dluhopisů, z rezerv na likvidaci fotovoltaických panelů, ze zvýhodněných půjček od specializovaných bank. Podobně větší diverzifikace na straně aktiv je rovněž krokem směřujícím k bankovnímu
pojetí instituce. Úvodem je ale asi důležité zmínit, že realizace vizí, o nichž se budeme bavit, bude často vyžadovat legislativní změny, to znamená cílová podoba fondu, respektive zelené banky bude do značné míry ovlivněna vůlí zákonodárců.

Dobře, co si mám ale představit pod pojmem „zelená banka“ v souvislosti se SFŽP ČR?
Klasická banka má mimo jiné své investiční aktivity. Založí třeba investiční fond, v případě zelené banky např. zelený „inkubátor“, jehož peněžní prostředky budou sloužit k podpoře různých environmentálních projektů a rozvoji zelených technologií. Nevím, zda bude politická vůle k tomu, aby znečišťovatelé životního prostředí měli nějaké minimálnírezervy u zelené banky podobně, jako je tomu u komerčních bank ve vztahu k ČNB, ale dovedu si představit situaci, že se znečišťovatelé budou podílet na kofinancování projektů v rámci specializovaných investičních fondů. Cílem transformace státního fondu v „zelenou banku“ je, aby strana aktiv i pasiv byla rozmanitější, aby k programům typu OPŽP, Zelená úsporám, Národním programům přibyly další produkty, jimiž bude možné financovat environmentální projekty.

Nemůžu se nezeptat, po těchto slovech, mohou dostat mnozí strach, že dojde k odsunutí současných priorit státního fondu, jako je OPŽP nebo program Zelená úsporám, na druhou kolej.
Když se bavíme o rozmanitější struktuře produktů, tak to není o tom, že teď se nějaké produkty zruší nebo odsunou na vedlejší kolej. Naopak cílem je produkty rozšiřovat, doplňovat, případně modifikovat tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího efektu. Operační program Životní prostředí zůstane
i nadále výsadním typem podporyadministrovaným státním fondem. A program Zelená úsporám je vzhledem k omezeným zdrojům a velké míře
poptávky právě tím typem programu, kdeje na místě uvažovat o jeho modifikaci.

Co bude větší změna? Zaměření v oblastech podpory, nebo v jejím financování?
Záleží na tom, čím budeme velikost změny měřit. Bude-li to např. míra změny poptávky po produktu, může být poměrně obtížné změnu odhadnout. Pokud například v programu Zelená úsporám snížíte míru dotací o 50 procent a částečně nahradíte financování zvýhodněnými půjčkami, je otázkou, o kolik klesne míra poptávky po produktu. Odhady tohoto typu by nám měli poskytnout externí dodavatelé, kteří pracují na projektu takzvaného revolvingového fondu. Cílem ale rozhodně není, aby se šlo z jednoho extrému do druhého

Ta otázka je asi předčasná, ale dovedete si představit, že by Státní fond životního prostředí ČR mohl v budoucnu spolupracovat se soukromými firmami na konkrétních projektech? Tedy, že by fond přímo kooperoval se soukromým kapitálem?

Jak jsem naznačil úvodem, investiční aktivity typu public private partnership v rámci specializovaných investičních fondů určitě mohou být nástrojem
podpory výzkumu nových technologií, a to nejen v oblasti životního prostředí. Důležité ale bude realizovat potřebné legislativní změny. Pokud by fond
měl přejít k modelu Green Investment Bank známému z Velké Británie, zákon o Státním fondu životního prostředí ČR by kromě změny názvu musel zavést pojmy jako vlastní kapitál, bilanční suma, zdroje pro krytí rizik spojených např. s investicemi typu venture capital apod.

Pokud se podíváme na dnešní fond, tak to jsou zejména Národní programy, Zelená úsporám a především Operační program Životní prostředí, který je řízen Evropskou komisí. Tedy, pokud by současný fond měl nabízet i další možnosti podpory v rámci projektů životního prostředí, kde by na ně získával prostředky?
Společnost PricewaterhouseCoopers zpracovává analýzu, jejímž výstupem má být nalezení takových právních modelů, které by umožnily i při stávajících programech částečně přejít na revolvingový způsob financování podpory konkrétních projektů.

Jak daleko jste se zmiňovanými právními analýzami transformace státního fondu?
Nyní jsme ve fázi, kdy se zpracované analýzy pomalu dostávají do interní diskuze.

Co nyní podnikáte proto, abyste s transformací fondu začal co nejdříve?
V tuto chvíli si mapuji, jaké projekty se na fondu řešily v minulosti a vlastně i to, co se řeší teď v rámci již rozběhlých projektů. Zjišťuji, že některé se částečně překrývají, jindy jsou zaměřeny až příliš specificky, což vede k tomu, že se podpory nedostává tam, kde by byla více potřeba.

Hovoříme o změně zákona o Státním fondu životního prostředí ČR, jeho statutu. Jak?
Na to se v tuto chvíli těžko odpovídá, protože vše záleží na tom, jak silná bude politická vůle státní fond přiblížit jakékoli standardní bance. Pokud porovnáte zákon o bankách se zákonem o Státním fondu životního prostředí, zjistíte, že druhý ze jmenovaných předpisů říká jen velmi málo. Tím neříkám, že by měl vzniknout nějaký obsáhlý právní předpis, ale určitě by změny měly směřovat k tomu, aby zelená banka byla pružnou organizací se zájmem o životní prostředí, která využívá všech možností podporovat projekty, které se k životnímu prostředí váží.

Jak silnou podporu máte pro transformaci fondu u ministra Pavla Drobila?
Pan ministr projekt zelené banky plně podporuje. Samozřejmě dílčí teze transformace fondu na zelenou banku budou ještě předmětem řady diskusí,
a to nejen s Ministerstvem životního prostředí, ale též s Českou národní bankou a dalšími zainteresovanými subjekty. Předpokládám, že konkrétnější
teze transformace budou formulovány do konce tohoto roku.

Zdroj: zpravodaj MŽP (říjen 2010)