O metody průzkumu pro úložiště radioaktivních odpadů nebyl zájem

S malým zájmem občanů Pošumaví se setkala osvětová akce Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v Horažďovicích. Asi 70 občanům představila metody geologického průzkumu, které chce na přelomu března a dubna zahájit v lokalitě Březový potok na Horažďovicku. Ta je vytypovaná jako jedna ze sedmi v ČR pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. SÚRAO nízkou účast předpokládalo, protože oblast se dlouhodobě nejvíce ze všech sedmi vymezuje proti čemukoliv (průzkumu i plánované stavbě úložiště), řekl ČTK ředitel správy úložišť Jiří Slovák.

SÚRAO představilo hydrogeologický, geofyzikální i geochemický průzkum i metody jejich vyhodnocování. Lidé měli možnost vidět geologické nářadí a pomůcky, vzorky hornin z lokality a 3D modely. Podle Slováka nepůjde o rozvrtávání území. "Lidé průzkum opravdu nepoznají. Jediné vrtání bude jako když vrtáte sloupek plotu kolem pozemku, maximálně do hloubky dvou tří metrů. Jde nám o to mít opravdu horninovou drť," uvedl. To bude sloužit také pro dokonalou geochemickou analýzu, tedy jaké prvky horniny obsahují. Doba průzkumu záleží na počasí i na tom, jak budou vytížené geologické týmy. Slovák potvrdil, že průzkumy ve všech sedmi lokalitách budou hotové do konce letošního roku.

"Průzkumy už začaly. Máme projekty geologicko-průzkumných prací na každou lokalitu. Technické práce v terénu, kde bude pracovat osm až deset najatých geologů, začnou v březnu a v lokalitě Březový by měly být hotové za dva měsíce," uvedl Slovák. Poté budou několik měsíců trvat geochemické analýzy. V závěru příštího roku chce SÚRAO vyhodnotit jednotlivé lokality a srovnat je mezi sebou, abych z nich vybrala čtyři, které půjdou do další etapy a bude se u nich opět žádat o stanovení průzkumného území. Vyhodnotí se podle dat z průzkumů i z nových dat z dálkového průzkumu jako je využití družicových snímků.

Starostové pošumavských vesnic Pačejov, Olšany, Chanovice, Kvášňovice, Velký Bor, Maňovice a města Horažďovice na dnešní akci nedorazili. Už od roku 2003 protestují proti průzkumu i zvažované stavbě, která má v podzemí zabrat plochu 307 hektarů a na povrchu 30 hektarů.

Koncem ledna zaslaly obce z Pošumaví dopis poslancům. Žádají v něm, aby bylo trvalé ukládání radioaktivních odpadů pod zem vyjmuto z projednávané novely atomového zákona. V polovině ledna vrátily obce SÚRAO přes 10,5 milionu Kč, které v prosinci dostaly na loňský rok jako kompenzaci za průzkum; peníze označily za úplatek. "Peníze podle zákona náleží obcím a my je nemůžeme převzít. Takže budeme obce vyzývat k jednání a uvidíme, jak dopadne," uvedl Slovák. Podle něj se ještě v lokalitě Hrádek u Jihlavy jedna obce rozhodla, že peníze vrátí. Poté, co s ní SÚRAO začalo jednat, tak se rozhodla, že peníze přijme. Kompenzace na letošek zašle SÚRAO obcím do května a třetí platbu příští rok.

Podle obcí, které už v říjnu podaly žalobu na stát kvůli tomu, že povolil průzkum území, jednají státní instituce s lidmi přehlíživě a direktivně. Chtějí, aby se o úložišti, kde má být odpad desetitisíce let, hovořilo s ostatními zeměmi EU tak, aby se našlo společné řešení na neosídleném území. Umístění úložiště má být jasné do roku 2025, stavba má podle schválené koncepce začít v roce 2050 zprovoznění se plánuje v roce 2065. "Zodpovědnost naplňujeme tím, že si necháváme 25 let prostoru na to, abychom se rozhodli, že budeme ukládat vyhořelé palivo nebo třeba odpady po přepracování," řekl dnes Slovák.

Čtěte také:

SÚRAO uvede interaktivní expozici o geologicko-průzkumných pracích (3.2.2016)