Více času na podstatné

Novela zákona o vodách - Sněmovní tisk 895/0 (67.schůze)

19.01.2010 07:10

Stav projednávání ke dni: 19. ledna 2010:

 
  • POSLANECKÁ SNĚMOVNA
  • Vláda předložila sněmovně návrh zákona 21. 8. 2009.
    Zástupce navrhovatele: min.zeměd.,min.živ.prostředí.
    Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 895/0 dne 26. 8. 2009.
  • Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 17. 9. 2009 (usnesení č. 417). Určil zpravodaje: Daniel Petruška a navrhl přikázat k projednání výborům: Zemědělský výbor

 

Podrobnosti:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2009 (str. 18, bod 4.)

 

Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Problematika vod spadá podle vodního zákona do působnosti pěti ministerstev, která vykonávají působnost ústředních vodoprávních úřadů. Svodnou gesci za vodní zákon vykonává Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo životního prostředí je ústředním vodoprávním úřadem ve věcech ochrany vod a ochrany před povodněmi, Ministerstvo zdravotnictví ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání, Ministerstvo dopravy ve věcech užívání povrchových vod k plavbě a Ministerstvo obrany ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů. Výkon státní správy vykonávají vodoprávní úřady, kterými jsou dále obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

Nová právní úprava si klade za cíl odstranit nedostatky zjištěné vodoprávními úřady při aplikaci vodního zákona v praxi a reaguje na vývoj společnosti, technický pokrok a potřeby regulace v oblasti vod od doby tvorby nové právní úpravy ochrany vod a vodního hospodářství na konci devadesátých let. Přestože k tomuto zákonu byla přijata celá řada novel, s výjimkou zákona č. 20/2004 Sb., kterým byla završena transpozice evropských směrnic ke vstupu České republiky do Evropské unie, se však jednalo o změny vynucené při změnách jiných zákonů. Rovněž ve výkladové praxi a metodickým řízením vodoprávních úřadů se nepodařilo některé případy řešit a jejich právní úpravu má zajistit předkládaná velká novela vodního zákona. Novela by zároveň měla zohlednit pokrok v oblasti vývoje dostupnosti nových technologií k nakládání s vodami, zpřísněné požadavky na jakost podzemních a povrchových vod i upravené normy pro vypouštění odpadních vod.

Dalším podnětem k novelizaci vodního zákona je povinnost zajistit transpozici nových směrnic Evropské unie. Jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

V dohodě Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví reaguje novela vodního zákona také na problematiku ochrany zdrojů pramenité vody v souvislosti s balenou vodou pro lidskou spotřebu. Podnětem byly závěry provedené při výjezdním auditu (únor 2008) Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise DG SANCO, Ředitelství F – Potravinový a veterinární úřad k posouzení systémů úředních kontrol zavedených s ohledem na hygienu potravin, sledovatelnost a označování ke směrnici Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/70/ES ze dne 28. října 1996.

V průběhu prací se dalším významným podnětem stala Výzva – Porušení Smlouvy č. 2007/2234 ze dne 16. října 2008 Evropské komise k podání vyjádření k formálnímu upozornění na neúplnou nebo nesprávně provedenou transpozici směrnice 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. V rámci přípravy odpovědi České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí (odeslána 17. února 2009) bylo Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství analyzováno 72 bodů výzvy a v 37 případech bylo navrženo jejich řešení novelou vodního zákona nebo prováděcími právními předpisy. Ve zvláštní části důvodové zprávy jsou příslušné novelizační body v tomto smyslu komentovány.

Vodní zákon byl vyhodnocen jako právní předpis s vyšší administrativní zátěží. Cílem novelizace je tudíž zajistit snižování administrativní zátěže (a to nejen na straně podnikatelů), v souladu s cíli programového prohlášení vlády a navazujících dokumentů (zejména usnesení vlády ze dne 11. července 2007 č. 759 k Analýze administrativní zátěže podnikatelů). Na druhou stranu je v případě vodního zákona nutné si uvědomit, že jde o rozsáhlou právní úpravu, která se dotýká všech sfér hospodářství a života občanů a která má zajistit ochranu vod jako složky životního prostředí, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění vodohospodářských služeb, zejména pro účely zásobování pitnou vodou a chránit životy a majetek občanů a společnosti před povodněmi. Tyto požadavky vyžadují použití účinných prvků právní regulace včetně jejich vynucení, což ostatně vyžadují předpisy Evropské unie v této oblasti.

Příprava návrhu novely vodního zákona byla Ministerstvem zemědělství zahájena v červenci 2007 širokou diskuzí odborné veřejnosti nad současně platným návrhem vodního zákona a sběrem podnětů a připomínek. Celkem bylo přijato 450 podnětů a připomínek. K jejich analýze byly sestaveny čtyři věcně orientované pracovní skupiny, které byly sestaveny z pracovníků Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a také ze zástupců dotčených stran, zejména správců vodních toků, zástupců Asociace krajů České republiky, Svazu měst a obcí, Asociace čistírenských expertů, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i. a dalších dotčených stran. Jednalo se o skupinu zabývající se státní správou, skupinu, která řešila nedostatky v oblasti ochrany vod, skupinu zabývající se vodními toky a skupinu, která byla ustavena k řešení problematiky ochrany před povodněmi.
Jednání pracovních skupin byla průběžně doplňována jednáními u kulatých stolů za účasti dalších přizvaných odborníků z dotčených oblastí. Výsledky jednání jak pracovních skupin, tak kulatých stolů byly posouzeny ve svodné pracovní skupině složené z pracovníků předkladatele a spolupředkladatele návrhu zákona za účasti pracovníků zajišťujících hodnocení RIA. Návrh zákona je výsledkem společné práce této svodné pracovní skupiny.

V rámci přípravy novely zákona byla zpracována Velká RIA.
Po vnitřním projednání návrhu novely na obou ministerstvech bylo v květnu 2008 rozhodnuto zpracovat doplňující analýzy k posílení funkce ekonomických nástrojů k ochraně a racionálnějšímu využívání vodních zdrojů a k vytvoření finančních zdrojů pro plnění úkolů vodního hospodářství ve veřejném zájmu mimo rámec veřejných rozpočtů. Ministerstvo životního prostředí zajistilo zpracování Doplňku č. 1 Velké RIA pro poplatky za odběry podzemních vod a vypouštění odpadních vod (§ 88 až 100), Ministerstvo zemědělství zpracovalo Doplněk č. 2 Velké RIA pro úpravu poplatků za využívání vodních zdrojů (odběry povrchových a podzemních vod a využívání energetického potenciálu povrchových vod). Novelizace ekonomických nástrojů je navázána na regulaci legislativními nástroji. Z důvodu celosvětové hospodářské krize však bylo od úpravy ekonomických nástrojů zcela upuštěno.
 

Mezi hlavní konkrétní cíle, které byly zkoumány a hodnoceny procesem RIA, patří:


V oblasti ochrany vod:
- Vyhodnocení potřeby transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu
- Zachování stejné úrovně ochrany povrchových a podzemních vod při současném snížení administrativních nákladů na povolovací řízení a zlepšení účinnosti čištění a možnosti kontroly emisí z domovních ČOV
- Snížení znečištění a požadovaná ochrana povrchových a podzemních vod při zohlednění nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod
- Řešení nakládání se srážkovými vodami odtékajícími ze staveb
- Valorizace poplatků za odběr podzemních vod v návaznosti na účelnost poplatků při současném snížení administrativní zátěže
- Revize příloh k vodnímu zákonu
V oblasti vodních toků
- Prověření dosavadních definic z hlediska jejich aplikace v praxi
- Zabezpečení potřebných ekologických funkcí vodního toku stanovením minimálního zůstatkového průtoku
- Prověření nutnosti případného zavedení správy podzemních vod jako samostatného institutu
- Upřesnění definice a rozsahu správy vodních toků a tím umožnit
a) zavést ekologický aspekt do správy vodních toků
b) předejít zbytečným úpravám koryt vodních toků vyplývajícím z dosavadní dikce zákona
c) přenést náklady na odstraňování nánosů na jejich faktické původce
- Vymezení vodního díla
- Odstranění nerovných podmínek v hospodářské soutěži
- Odstranění nadbytečných procesních úkonů
- Zvýšení bezpečnosti vodních děl
 

V oblasti povodňové ochrany
 Transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
 Vyhodnocení stávajícího stavu zajištění ochrany před povodněmi a navržení případné úpravy ke snížení rizika a nepříznivých důsledků povodní v ČR

Ve správní oblasti
 Snížení administrativní zátěže
 Sladění vybraných oblastí s ostatními právními předpisy
a) sjednocení vodoprávního řízení s úpravou správního řízení podle správního řádu; minimalizace výjimek
b) sladění systému deliktů a sankcí s metodikou Ministerstva vnitra - uvedení sankcí do souladu se současnými principy správního trestání, včetně principu chápání sankce jako řešení ultima ratio (nejzazší)
 Zjednodušení zákona a procesů různých řízení
a) zjednodušení povolovacího řízení k vypouštění odpadních vod z malých zdrojů znečištění zavedením výrobkového přístupu pro domovní ČOV
b) sjednocení přístupu k řízení v pochybnostech
c) zhodnocení a odstranění problematických pojmů a právních institutů
 Ochrana povrchových a podzemních vod
a) určení vztahu vod důlních a odpadních
b) upravení vztahu oprávnění podle zákona o integrované prevenci
 Kvalitnější výkon státní správy a samosprávy
V oblasti ekonomických nástrojů (výše uvedenými Doplňky č. 1 a 2 Velké RIA)
 Komplexní novelizace ekonomických nástrojů, doprovázející regulaci legislativními nástroji

 

Snižování administrativní zátěže podnikatelů

Návrh novely zákona navrhuje změny vedoucí jednak ke snižování administrativní zátěže podnikatelů s promítnutím do snížení vynaložených nákladů a jednak snižuje zároveň nároky na státní správu. Jde zejména o tyto záměry:
­ - zrušení povolení k nakládání s podzemními vodami pro využívání energetického potenciálu podzemních vod pro tepelná čerpadla, v případech kdy nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody (§ 8 odst. 3 písm. e),
­- prodloužení lhůty platnosti povolení pro využívání energetického potenciálu (§ 9 odst. 6),
­- zrušení povinnosti zjišťovat jakost odebrané vody a výsledky předávat pro účely státní správy (§ 10 odst. 1),
­- snížení počtu situací, kdy může vodoprávní úřad změnit nebo zrušit platné povolení (§ 12 odst. 1),
­- rozšíření důvodů k žádosti o změnu povolení k nakládání s vodami (§ 12 odst. 2),
­- zrušení stavebního povolení i ohlášení pro běžné stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa (§ 15 odst. 2),
­- využití institutu zkráceného stavebního řízení pro stavby vodovodních řadů, kanalizačních stok a objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami (§ 15 odst. 8),
­ zavedení institutu ohlášení vodních děl pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (domovních ČOV, septiků) provozovaných podle stanovených podmínek v § 59 odst. 1 písm. k) (§ 15a),
­- zjednodušení vodoprávní evidence pro vodoprávní úřady, její elektronizace a přesun do kompetence správců povodí (s. p. Povodí) (§ 19),
­- omezení neohraničené povinnosti předávání informací pro účely monitoringu vod od subjektů, které nakládají s vodami (§ 21 odst. 5),
­- zrušení povinnosti schvalovat provozní řády vodních děl (§ 59 odst. 1 a § 115 odst. 17),
­ převedení povinnosti fyzického předávání dokumentací k záplavovým územím a organizačních částí povodňových plánů na zabezpečení jejích zpřístupnění v elektronické podobě (§ 66 odst. 4 a § 71 odst. 7),
­- zrušení povinnosti každoročně podávat poplatkové hlášení pro stanovení záloh na poplatek za odběr podzemní vody pokud nedošlo ke změně povolení (88 odst. 5),
-­ zjednodušení a zrychlení procesu vydávání povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami a stavební povolení k vodním dílům uvedením vzorů žádostí pro povolení včetně spojených formulářů v prováděcí vyhlášce; tím je položen základ pro elektronické podání žádosti (§ 115 odst. 2),
­- úprava procesního postupu v umožnění vydat rozhodnutí jako první úkon v řízení (§ 115 odst. 10) a zavedení možnosti tzv. společného řízení přímo ze zákona, ve kterém žadatel požádá o vydání více rozhodnutí současně (§ 115 odst. 11).
 

Ke stažení: návrhy variant změn

Sněmovní tisk 895

 

Štítky:

| |

Zpět