Více času na podstatné
Novela vodního zákona schválena, jaké jsou hlavní změny?
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky měla dne 29. 5. 2018 na programu své 13. schůze i novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, který jí byl vrácen Senátem. Poslanecká sněmovna rozhodnutí Senátu přehlasovala a schválen tak byl finální původní návrh ve znění všech schválených pozměňovacích návrhů z 3. čtení. Po podpisu prezidenta ČR tak tako novela vodního zákona vstoupí v platnosti ke dni 1. 1. 2019.
Z hlavních změn, které tato novela vodního zákona přináší lze uvést:
- Novelizace správy poplatků
Dochází k přenesení správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí České republiky (Fond) a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád.
- Implementace Rámcové směrnice o vodách
Náprava nedostatečné implementace Rámcové směrnice o vodách: (čl. 4.7.) zakotvením způsobu udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody.
- Ostatní
Dotčená byla i ustanovení, týkající se ochrany před povodněmi a záplavových území nebo zpřesněna sankční ustanovení a podmínky vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.
- Odpadní vody
Rozšiřuje se možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních i pro soubory staveb (např. část obce), v případech, kde je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových jako reakce na existující problémy s vypouštěním odpadních vod z čistíren odpadních vod v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod. Za závažnou změnu lze považovat nově zavedenou definici pojmu odpadní voda a způsoby likvidace odpadních vod podle vodního zákona, včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Pro akumulaci odpadních vod v bezodtokových jímkách platí povinnost zajistit zneškodňování odvozem na čistírnu a na výzvu vodoprávního úřadu nebo inspekce předložit doklady o odvozu odpadních vod za poslední dva kalendářní roky. Za odpadní vody se nově považují i srážkové vody z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace.
V průběhu 3. čtení byly načteny a postupně schváleny i pozměňovací návrhy poslance Ing. Jana Schillera (ANO 2011), které upravují následující ustanovení:
- Povolení k nakládání s vodami není třeba k (§ 8, odstavec 3, písmeno g)
vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových.
- Osvobození od poplatku (§ 89b, odstavec 3, písmeno f)
odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace podle § 8 odst. 3 písm. g) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Pro odlehčovací komory na stokové síti nebude potřeba povolení k nakládání s vodami a v případě plnění technických požadavků, které jsou stanoveny vyhláškou č. 428/2001 Sb., budou tyto odlehčovací komory rovněž osvobozeny od placení poplatků za vypouštěné znečištění. K tomuto ustanovení bylo schváleno přechodné období do 31. 12. 2022, které osvobozuje od placení poplatků za vypouštěné znečištění i odlehčovací komory, neplnící stávající platné technické požadavky. Otevřená zůstává otázka definice odlehčovacích komor na stokové síti a na čistírnách odpadních vod, která bude předmětem dalšího řešení a výkladu ze strany oborového regulátora.
Autor:
Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR
Ing. Filip Wanner, Ph.D., SOVAK ČR