Novela energetického zákona a zákona o cenách - podrobná kalkulace za teplo a zpřísnění podmínek tvorby cen

Poslanci Libor Ježek, Vladimíra Koníček, Jana Látky a Jitka Vojtilová navrhli poslanecké sněmovně změnu energetického zákona tak i zákona o cenách.

Podnikání v teplárenství je podnikání ve veřejném zájmu, uvádí poslanecký návrh. Předkladatelé navrhují zpřesnění podmínek pro tvorbu cen tepelné energie přímo do zákona o cenách tak, aby cena odpovídala nejnižší dosažitelné (možné) úrovni (jednotlivých) nákladových položek v daném čase a místě. Předkladatelé navrhují změnu energetického zákona tak, aby odběratelé měli možnost znát kalkulaci cen tepelné energie včetně struktury a výše jednotlivých nákladových položek a získat jistotu, že cena odpovídá nejnižší dosažitelné (možné) úrovni (jednotlivých) nákladových položek v daném čase a místě.

Navrhovaná změna zákona o cenác:

přidaný § 6a zní:

Při uplatnění regulace cen podle § 6 odst. 1 písm. c) u tepelné energie stanoví cenový orgán podmínky pro sjednávání cen tak, aby kalkulace ceny tepla vytvořená závazným postupem odpovídala nejnižší dosažitelné (možné) úrovni (jednotlivých) nákladových položek v daném čase a místě. Přitom zejména
a) omezí možnost navýšení palivových a materiálových vstupů z důvodu zvýšení počtu stupňů předání zboží od výrobce,
b) stanoví povinnost dodavatelům předložit na vyžádání výrobce tepla doklady o ceně paliva při prodeji od výrobce nebo dovozce a o ceně za přepravu paliva k výrobci tepla,
c) umožní do ceny tepla zahrnout náklady na pronájem pouze ve výši odpovídající odpisům z pronajatého hmotného nebo nehmotného majetku,
d) omezí zahrnování nákladových položek na základě změn vlastnictví majetku a jeho následného pronájmu nebo opakovaného pronájmu,
e) vyloučí zahrnování nákladů na nakupované služby, které může výrobce nebo distributor (dodavatel) tepla efektivně zabezpečovat sám,
f) definuje ekonomicky oprávněné náklady ve vztahu k energetické účinnosti tepelného zařízení.“.

Komentář navrhovatele: Vkládá nový § 6a, který v souladu se základními principy CZT a v souladu s principy věcně usměrňovaných cen zpřesňuje podmínky uznatelnosti nákladů vstupujících do konečné ceny tepelné energie.

Navrhovaná změna energetického zákona:

V § 76 odst. 1 se před stávající text vkládá první věta, která  zní:

„Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup výsledné kalkulace cen jím dodávané tepelné energie a na vyžádání odběratele poskytovat předběžnou a výslednou kalkulaci cen tepelné energie včetně struktury a výše jednotlivých nákladových položek. Držitel licence na výrobu nebo rozvod je povinen, pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie každému, kdo“.

Komentář navrhovatele: Doplňuje ustanovení § 76 odst.1 o právo odběratelů, popř. sdružení odběratelů v rámci monopolního postavení výrobce tepelné energie znát kalkulace cen tepelné energie včetně struktury a výše nákladů, ze kterých kalkulace vychází.

Podnikání v teplárenství je podnikání ve veřejném zájmu (zákon č. 458/2000 Sb., §3 odst.2). Teplárna představuje v daném území monopol, proto cena tepelné energie podléhá regulaci formou věcně usměrňovaných cen (§ 6 zákona Č. 526/1990 Sb.). Regulátorem pro věcně usměrňované ceny tepelné energie je Energetický regulační úřad (zákon Č. 265/1991 Sb., § 2c). Pro upřesnění podmínek pro věcné usměrňování cen tepelné energie vydává ERÚ cenová rozhodnutí. Kontrolu dodržování podmínek věcně usměrňovaných cen provádí Státní energetická inspekce (zákon č. 265/1991 Sb., § 3 odst. 3)

Ceny tepla v České republice jsou často neoprávněně vysoké, nestabilní, neprůhledné a v různých krajích se liší o stovky procent.

Cenová regulace, jejímž cílem má být usměrňování cen tepla, je porušována a obcházena.

Současná legislativa znevýhodňuje odběratele. Dodavatelé tepla se těší faktickému monopolu, zatímco odběratelé jsou rozptýleni, neorganizování a nemají dostatek informací.

Současný systém kontroly cen je neúčinný a umožňuje pro odběratele nevýhodnou cenotvorbu.

Existují závažná podezření z machinací s kvalitou paliv a jejich předražováním.
PŘEKUPOVÁNÍ PALIVA. Složité operace s nákupem, odprodejem a zpětným nákupem paliv, kdy palivo nedodává jeho dodavatel přímo do výrobního podniku. V řetězci překupníků se navyšuje cena. Kontrola tohoto mechanismu je z hlediska kontrolních orgánů (ERÚ a SEI) obtížná a někdy i nemožná. ZÁMĚNA PALIVA. Navíc může docházet k záměně jednotlivých typů paliva (méně kvalitní nebo odpadní je vydáváno za kvalitnější)

Existují závažná rizika umělého navyšování nákladů na služby
PRÁVNÍ, ÚČETNÍ, DAŇOVÉ SLUŽBY, REKLAMA, PROPAGACE ...
- Účtování předražených nebo fiktivních služeb mateřské společnosti dceřiným, nebo externích dodavatelů teplárnám
- Účelové rušení činností ve vlastní režii a uzavírání externích dodávek s postatně vyššími náklady
OPRAVY A UDRŽOVÁNÍ MAJETKU
- Přeúčtování provádění oprav a údržby prostřednictvím dceřiných společností za vyšší náklady
- Účelové rušení činností ve vlastní režii a uzavírání externích dodávek s postatně vyššími náklady
NÁJEMNÉ
- Řetězení nájmů a podnájmů palivového hospodářství, výrobního zařízení, rozvodů zvyšuje náklady, znemožňuje účinnou kontrolu
- Účelové prodeje a zpětné pronájmy za ceny podstatně vyšší než původní odpisy

Cenová rozhodnutí ERÚ nedostatečně postihují eliminaci výše popsaných rizik a umožňují neoprávněné navyšování ceny tepla mimo regulovanou a kontrovanou oblast věcně usměrňovaných cen tepelné energie.

Zodpovědné orgány (ERÚ, SEI, FÚ, ÚOHS, Policie ČR) v oblasti věci teplárenství nekonají, nebo konají liknavě a nedostatečně.

Stát tak nenaplňuje dikci současného Energetického zákona, podle něhož je výroba tepla výrobou ve veřejném zájmu.

Zdroj: Sněmovní tisk 985/0