Více času na podstatné
Novela emisní vyhlášky č. 415/2012 Sb.
Potřeba novelizace emisní vyhlášky vyplývá z několika změn současných i chystaných. Především jde o novelizaci zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která přinesla mj. i změny ve vymezení kódů v příloze č. 2 a dokončení transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 o omezení emisí některých látek znečišťujících ovzduší ze středních spalovacích zařízení.
Novelizace se však neomezuje pouze na změny nutně vyplývající z jiných právních norem, ale reaguje také na vývoj v oblasti a některé aktuální problémy. Z tohoto důvodu dochází například ke změně v § 12 upravujícím použití výpočtu ke stanovení emisí stacionárního zdroje, nebo přílohy č. 13, která obsahuje náležitosti odborných posudků či novelizaci některých ustanovení k měření emisí.
Změny týkající se měření, jeho vyhodnocení a výpočtů emisí
U technologických zdrojů je nově zavedeno měření u zdrojů kódu 4.13 přílohy č. 2, resp. kapitoly 3.8.3 přílohy č. 8, což je broušení, a to v četnosti jednou za tři roky. Povinnost platí pouze v případě, že k dosažení emisního limitu je nutné provozovat zařízení ke snižování emisí.
Ke změnám dochází v možnostech měření s využitím elektrochemických článků (§ 4 odst. 6), kde je rozšířena skupina zdrojů až do 5 MW celkového jmenovitého tepelného příkonu, přičemž je u této skupiny zdrojů možné při stejném postupu a podmínkách měření využít i jiné metody pro kontinuální měření.
Pro větší průmyslové podniky je významnou změna § 9, zejména odst. 9. Tento novelizační bod vychází ze záměru neukládat vyhodnocování emisních limitů při jiných vztažných podmínkách, než jsou ty, se kterými pracují závěry o nejlepších dostupných technikách (ZBAT). Při tvorbě novely došlo MŽP k závěru, že nestačí upravovat příslušné části v příloze č. 8, neboť se jedná o problém, který se ještě bude vyvíjet v čase. Z tohoto důvodu došlo k poměrně radikální úpravě § 9, která počítá i s dalším vývojem v této oblasti.
Úprava § 9 se navíc neomezuje jen na vztažné podmínky, tedy na teplotu, tlak a vlhkost odpadního plynu. Dochází také k rozsáhlé úpravě dob průměrování při vyhodnocování plnění emisních limitů na základě kontinuálního měření. Pro jednotlivé doby průměrování uvádí tabulka č. 1 způsob vyhodnocení pro jednotlivé scénáře v závislosti na tom, jak jsou vyjádřeny hodnoty v závěrech o BAT.
Nový postup se uplatní až teprve tehdy, jsou-li hodnoty a doby průměrování z BAT závěrů uvedeny v povolení provozu a jsou účinné. To znamená, že uplynula stanovená přechodná lhůta k jejich dosažení a předmětné rozhodnutí je pravomocné.
Kontinuálního měření emisí se dotýká také změna § 9 odst. 6. Namísto dosavadního postupu, kdy je odečítán procentní podíl stanoveného emisního limitu a kdy v důsledku tohoto postupu může docházet k vykazování záporných hodnot emisních koncentrací, je nově odečítán pouze procentuální podíl naměřeného výsledku.
Další důležitou úpravou je novelizace § 12. Princip této změny lze v jednoduchosti popsat tak, že výpočet namísto měření lze provést jak s pomocí emisních faktorů, tak s pomocí měrné výrobní emise. Postup s použitím měrné výrobní emise je již možné použít i v tom případě, že pro daný zdroj byl vydán ve Věstníku MŽP emisní faktor. Podmínkou však je, že takový postup musí být zakotven v povolení provozu. Celý článek je přístupný pro předplatitele portálu v sekci Odpadové fórum ZDE.
Autor: Jakub Achrer, Pavel Gadas, Alena Kacerovská, Ministerstvo životního prostředí
Zdroj: Odpadové fórum 1/2018