Více času na podstatné
Nové studie přinášejí argumenty ve prospěch protipovodňové ochrany a ekologických daní
Dvě studie, které zveřejnila Evropská komise v pondělí, ukazují, jak může politika v oblasti životního prostředí podpořit hospodářský růst posílením protipovodňové ochrany a větším důrazem na ekologické daně. První studie přináší další důkazy o celkových hospodářských přínosech, které plynou z včasných investic do protipovodňové ochrany, a druhá vyzdvihuje výhody, které s sebou nese přesun daňového zatížení z práce na využívání zdrojů a znečištění.
„Investice do protipovodňové ochrany mohou být přínosné pro celé hospodářství, zejména prostřednictvím přírodních řešení, která jsou z hlediska nákladů vysoce efektivní. Environmentální fiskální reformy mohou zvýšit příjmy státních rozpočtů v porovnání se současnou situací na téměř dvojnásobek, což bude přínosné pro naše životní prostředí a zároveň umožní snížit zdanění práce nebo schodek. To je silný argument pro změnu stávajícího stavu,“ uvedl Komisař EU pro životní prostředí Janez Potočnik.
Ze studie věnované potenciálu ekologických daní, která je založena na údajích z 12 členských států, vyplývá, že přesun zátěže ze zdanění práce směrem ke zdanění znečištění (například zvýšení daní z důvodu znečištění ovzduší a vody) by v roce 2016 přinesl výnosy v reálné hodnotě 35 miliard eur. V roce 2025 by tyto výnosy vzrostly na 101 miliard eur, a pokud by se přijaly kroky k odstranění dotací škodlivých pro životní prostředí, bylo by možné dosáhnout ještě vyšších výnosů. Potenciální výnosy se v jednotlivých státech v roce 2025 pohybují v rozmezí od úrovně mírně přesahující 1 % HDP ročně až po 2,5 % HDP ročně.
Druhá studie se zabývá různými vazbami mezi politikou životního prostředí a hospodářskou politikou, včetně makroekonomického dopadu povodní, osvědčených postupů na podporu malých a středních podniků zaměřených na účinné využívání zdrojů a výdajů v oblasti životního prostředí ve všech členských státech. Přibližné celkové náklady na odstranění škod způsobených povodněmi v EU dosáhly během období 2002 až 2013 nejméně 150 miliard eur. Investice do opatření na snížení výskytu povodní jsou vysoce účinné, v průměru stojí zhruba 6 až 8krát méně než škody způsobené povodněmi. Investice do ekologické infrastruktury, tj. obnovy přírodních prvků, které pomáhají regulovat a zachycovat přívalovou vodu, přispívají navíc k zachování biologické rozmanitosti a mohly by pomoci snížit stavební náklady.
Souvislosti
Výsledky studie budou použity pro evropský semestr, což je mechanismus, který byl vytvořen v roce 2010 za účelem zlepšení koordinace hospodářských politik v zemích Evropské unie. Byl jednou z reakcí EU na finanční a hospodářskou krizi, která v mnoha zemích EU vedla k hospodářskému poklesu a rostoucí nezaměstnanosti. Evropský semestr vychází z myšlenky, že vzhledem ke značnému propojení ekonomik EU může posílená koordinace politik pomoci podpořit všeobecný hospodářský rozvoj v EU.
Prostřednictvím „ekologických opatření v rámci evropského semestru“ Komise usiluje o zajištění udržitelnosti makroekonomických politik, a to nejen po stránce ekonomické a sociální, ale i environmentální. Z předcházející studie, která zdůraznila hospodářské přínosy související s životním prostředím a která se zabývala prováděním právních předpisů v oblasti nakládání s odpady na podporu ekologického růstu, vyplynulo, že plné provedení právních předpisů EU o odpadech by přineslo roční úspory ve výši 72 miliard eur, zvýšilo roční obrat odvětví nakládání s odpady a recyklace v EU o 42 miliard eur a do roku 2020 vytvořilo více než 400 000 pracovních míst.
Studie jsou k dispozici na těchto stránkách:
https://ec.europa.eu/environment/integration/green_semester/news_en.htm
Zdroj: EK