Nové evropské směrnice řeší otázku plastů, česká legislativa je bude reflektovat

V Senátu Parlamentu ČR se 25. října 2018 uskutečnila odborná debata na téma "Cirkulární ekonomika v evropské legislativě a české praxi." Zaznělo na ní, že od roku 2021 počítá Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí se zařazením nové evropské legislativy i do českého právního rámce.

Debatu zahájil senátor Václav Hampl, který je členem Evropského výboru a předal slovo Marku Havrdovi, impact strategy expertovi z MIWA (české technologické firmě, která se zaměřuje na prevenci výroby plastových obalů: Minimum Waste). Ten si na začátku pochválil, že se konečně snažíme teoretický koncept pyramidy o nakládání s odpady přenést do reality. Poté zdůraznil, že členské státy by měly přijmout opatření, jež by měla zahrnovat využívání systému zálohových obalů, stanovení si kvantitativních a kvalitativních cílů a vytvoření ekonomických pobídek.

„Budeme se snažit promítnout novou evropskou legislativu, jež je platná od letošního července, do české legislativy. Počítáme s platností a účinností někdy na začátku roku 2021,“ sdělil Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo rovněž připravuje strategii pro oblast oběhového hospodářství a přibližně do měsíce by mělo představit návrhy zákonů (o odpadech, o výrobcích z ukončenou životností a o obalech). Jak sám ředitel připustil, diskuze bude široká. „Je potřeba mluvit o tom, že plasty jsou potřeba a že my jsme těmi, kdo znečišťují životní prostředí,“ uvedl Jaromír Manhart.

Diskuze se stočila i na téma podpory ekologických výrobků či snižování DPH. Ministerstvo vysvětlilo, že toto nebude součástí zákona o odpadech, neboť to není v kompetenci MŽP. „Klíčem odpoutání od skládkování jsou finanční nástroje, pomůže nám zákaz ukládání odpadů na skládky a zvýšení poplatků,“ vysvětlil ředitel odboru odpadů.

Pokud se rozhodneme, že začneme využívat zálohového systému u obalů, bude nutné tento systém nastavit správně. „Částka nesmí být příliš nízká, ani příliš vysoká,“ řekl Marek Havrda a dodal: „Dobře a rychle se to podařilo v Estonsku.“ Systém ovšem musí být dostatečně flexibilní a umožňovat, aby i nové typy obalů, které dnes třeba ani nemáme, mohly do systému vstupovat. „Systém by měl být otevřený,“ zdůraznil Marek Havrda.

Podle Marka Havrdy je zajímavé, že směrnice neobsahuje kvantitativní cíle na znovupoužitelné obaly, nicméně Evropská komise v současné době připravuje metodiku o tom, jak měřit jejich podíl, což lze několika způsoby: podle obratu skupin zboží nebo podle spotřeby na hlavu. Vytváření ekonomických pobídek může zahrnovat daně, poplatky či cenová zvýhodnění. „Z mého pohledu je velmi důležité motivovat byznysové prostředí v rámci celého řetězce a zamýšlet se nad tím, jak využívat technologie,“ podotkl Havrda. „Velmi důležité je provázat kvantitativní cíle s ekonomickými pobídkami,“ uzavřel Havrda.

Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT, Vladimíra Kočího, jsou aktuální snahy o řešení problému spíše nešťastné. „Buď neděláme s problémem vůbec nic, nebo jej odsouváme na později – například nebezpečné odpady se vozí na skládky a řešit tento problém budeme až za pár let, anebo problémy přesouváme regionálně – odpad odvezeme za hranice“, uvedl Kočí. Jako poslední jmenoval „řešení“, kdy z jednoho problému uděláme jiný. „Dívejme se na problematiku komplexně a hledejme řešení, která jsou celkově přínosná,“ dodal Vladimír Kočí.

Zahraničním hostem byla Ilektra Kouloumpi z holandské organizace Circle Economy, která přiblížila praktické implementace cirkulární ekonomiky. Uvedla pár příkladů strategií v různých zemích: zákaz jednorázových plastů v Indii, norský zálohový systém, vyřazování plastů ve Francii, irské poplatky za plasty, či rozložitelné obaly z hub v USA atd. S českým Institutem cirkulární ekonomiky v tuto chvíli pracuje na strategii pro Prahu.

Prezentace panelistů: 

• Vladimír Kočí - ZDE

• Ilektra Kouloumpi - ZDE

• Vojtěch Vosecký - ZDE