Nové a čistší Tušimice – elektrárna bez komína

Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II je prvním dokončeným projektem v rámci programu obnovy uhelných zdrojů. „První výsledky nám ukazují, že jsme se vydali správným směrem a vložené investice se promítnou hlavně v oblasti životního prostředí a na úspoře primárních paliv,“ říká Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

„Modernizace Elektrárny Tušimice II přinesla zvýšení čisté účinnosti z 34 % na 39 %, což v důsledku znamená úsporu cca 14 % primárních paliv, tedy uhlí. Zároveň se podařilo snížit emise oxidů dusíku o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %,“ doplňuje Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba.

Již v devadesátých letech prošla elektrárna první vlnou ekologizace a již tehdy se snížily její emise o více jak 90 procent.

„Realizace komplexní obnovy ETU II v hodnotě 26 miliard korun v období ekonomické stagnace českého průmyslu umožnila řadě lidí najít profesní uplatnění u domácích firem, které ji převážně zajišťovaly,“ uvádí Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ.

Obnovená tušimická elektrárna se také již v předstihu přizpůsobila novým přísným evropským normám platným pro nové zdroje po roce 2016. Modernizace prodloužila její technickou životnost přibližně o 25 let, což odpovídá předpokládanému vytěžení uhelného ložiska sousedního Dolu Libouš kolem roku 2035.

"Prodloužení provozu elektrárny o přibližně 25 let je také dobrou zprávou i pro její zaměstnance a místní firmy, které zajišťují nezbytné palivo, údržbu zařízení a další související služby. A jistě i pro Ústecký kraj, který se dlouhodobě potýká s nezaměstnaností,“ dodává Daniel Beneš.

Obnova elektráren Skupiny ČEZ se dále týká elektráren Ledvice (v běhu stavba zcela nové nejmodernější elektrárny v ČR) a Prunéřov (schvalovací proces). Obnovou naopak neprošly například elektrárny Počerady a Chvaletice.

Použila se ta nejmodernější technologie

V rámci komplexní obnovy došlo, pod vedením generálního dodavatele ŠKODA PRAHA Invest, ve dvou etapách k výměně čtyř původních kotlů, rekonstrukci stávajících elektroodlučovačů, vybudování nového odsíření a rekonstrukci vodního hospodářství elektrárny. Na upravených turbínových stolicích jsou nyní nainstalovány čtyři nové třítělesové turbíny, každá o výkonu 200 MW, od společnosti Škoda Power. Čtyři generátory pro strojovnu, komplexní zařízení pro elektročást a systém automatizovaného řízení technologických procesů dodala společnost Siemens.

„Použitá moderní technologie se ukázala jako správná. Dosažené výsledky tak odpovídají hodnotám předepsaným pro tzv. BAT (Best Available Techniqes), které představují světově uznávaný standard dosažení emisních limitů a zvýšení účinnosti u modernizovaných zdrojů,“ říká Peter Bodnár.

„V rámci komplexní obnovy přišlo okolí Kadaně i o svou dominantu – 300 m vysoký železobetonový komín (jeden z nejvyšších v ČR), který byl demontován a nahrazen chladicími věžemi. Čisté spaliny jsou totiž nově odváděny kouřovody do chladicích věží a spolu s teplou párou pak stoupají vzhůru,“ říká Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov.

Program obnovy uhelných zdrojů ČEZ - modernizace tušimické elektrárny je součástí širšího programu obnovy uhelných elektráren ČEZ, včetně výstavby nových bloků v hodnotě více než 100 miliard korun. Svým rozsahem jde o největší investiční projekt v novodobé historii České republiky, který zajistí zachování konkurenceschopnosti české elektroenergetiky a přinese zlepšení nejen ekonomických, ale i ekologických parametrů bloků. Kromě právě dokončené modernizace elektrárny Tušimice (4x200 MW) do programu obnovy patří výstavba nového nadkritického a vysoce ekologického bloku o výkonu 660 MW v Ledvicích, plánovaná obnova Elektrárny Prunéřov (3x250 MW) a  již probíhající výstavba paroplynové elektrárny v Počeradech (840 MW). ČEZ je první společností v zemích Evropské unie, která přistupuje ke komplexní obnově uhelných elektráren podle nových směrnic EU. V rámci EU jde o dosud ojedinělý projekt, kdy během relativně krátké doby dojde k úpravě a výměně technologií řady uhelných elektráren Skupiny ČEZ. Nikde v zemích Evropské unie nebyl dosud zaznamenán projekt přispívající ke snížení emisí škodlivých látek z výroby elektrické energie v takovém rozsahu. Rozsah realizace celého programu je dán dostupnými zásobami hnědého uhlí. Zatímco při zásadní modernizaci a instalaci nových technologií lze počítat s dobou provozu elektrárny na dalších 25 let, při výstavbě nových  nadkritických bloků s výhledem jejich provozu na dalších 40 až 50 let.

Elektrárna Tušimice I - počátek výroby elektřiny v lokalitě Tušimic se datuje do let 1963–1964, kdy byla uvedena do provozu Elektrárna Tušimice I (ETU I) s šesti 110MW bloky. S plným instalovaným výkonem ETU I pracovala až do začátku 90. let, kdy byla zařazena do útlumového programu. V letech 1991–1993 byly odstaveny 3 bloky, zbývající tři bloky koncem roku 1998. V srpnu 1999 bylo rozhodnuto ETU I zlikvidovat. Byl zpracován projekt, který obsahuje odstranění všech objektů a technologických zařízení, pro které se nenašlo využití. Cílem bylo vyčistit a připravit lokalitu vybavenou veškerou infrastrukturou pro další průmyslové využití. Její umístění v centru výskytu a těžby hnědého uhlí ji k tomu předurčuje. Komín elektrárny, svou výškou 196 metrů nejvyšší železobetonový komín v České republice, padl k zemi 26. listopadu roku 2005.

Elektrárna Tušimice II - ETU II se čtyřmi 200MW bloky byla uvedena do provozu v letech 1974–1975. Postavena byla, shodně jako ETU I, přímo u zdroje paliva Dolů Nástup Tušimice Severočeských dolů, odkud přichází palivo pásovou dopravou až do kotelny.Elektrárna je uspořádána blokově s vyvedením výkonu do přenosové soustavy 400 kV.

Elektrárna Tušimice II zajišťuje i dodávky tepla pro odběratele v nejbližším okolí a zásobuje teplem město Kadaň. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 750 TJ při maximálním tepelném výkonu 85 MW_t. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 120 MW_t.

Snižování emisí oxidů síry (SO₂) zajišťovalo odsiřovací zařízení postavené v letech 1994–1997, které pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Vedlejší energetické produkty vznikající v Elektrárně Tušimice II jsou certifikované výrobky, které lze využít ke stavebním účelům (popílek, struska a deponát). Deponát je dopravován do vytěžených prostor k revitalizaci krajiny po důlní činnosti, certifikovaná struska bude využívána k asanaci bývalého složiště Tušimice a samotný certifikovaný popílek je nabízen ke komerčnímu využití.

Dnes tvoří jednu Organizační jednotku Elektrárna Tušimice a Elektrárny Prunéřov (ETP). Patří do ní i  malá vodní elektrárna Želina na řece Ohři, která je pozoruhodnou architektonickou a technicko-historickou památkou.