Téměř 10 miliard na ochranu přírody a krajiny nepřineslo výrazné zlepšení, uvedl NKÚ. MŽP jeho závěr odmítá

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu v letech 2013 až 2015. Peníze přidělovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z fondů EU v rámci operačního programu Životní prostředí 2007–2013 (OPŽP) a také ze státního rozpočtu v rámci dvou národních dotačních programů. Celkem z nich MŽP rozdělilo asi 9,4 miliardy korun. Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení. Ubylo například zemědělské půdy, klesla rozloha nefragmentované krajiny a nepříznivá situace je také u vodních toků. Česká republika přitom získala ve srovnání s ostatními zeměmi EU druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody.

Kontroloři zjistili, že MŽP nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle. Příkladem mohou být dílčí cíle u OPŽP, podle nichž mělo prostřednictvím operačního programu dojít k „posílení biologické rozmanitosti“ nebo „zlepšení přírodních poměrů v lesích“.

Co se výstupů z programů týče, ministerstvo sice stanovilo konkrétní hodnoty pro jejich splnění, často je ale natolik podhodnotilo, že byly pak ve skutečnosti mnohonásobně překročeny. V případě OPŽP se tento problém týkal tří ze čtyř ukazatelů. Ministerstvo například počítalo s tím, že se z programu zrevitalizuje 10 km2 území, ve skutečnosti ale revitalizovaná plocha dosáhla 214 km2. Jako cíl si také dalo podpořit 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2 213. Obdobné problémy přitom kontroloři konstatovali už v podobně zaměřené kontrole v roce 2010. NKÚ naopak hodnotí pozitivně, že na další programové období 2014–2020 už MŽP nastavilo ukazatele lépe.

Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr (EÚD) při kontrole v roce 2014. Prověřil 32 projektů ve vybraných zemích EU včetně České republiky. EÚD zjistil, že k hodnocení úspěšnosti programů se používaly jen hmatatelné výstupy, jako je například počet a druh vysázených rostlin. Chyběly ale ukazatele, podle kterých by bylo možné říci, jak a jestli taková opatření pomohla ke zvýšení biodiverzity.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/10 (pdf, 535 kB)

REAKCE MŽP:

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal kontrolní závěr z akce, která prověřovala poskytování, čerpání a užití peněžních prostředků určených na ochranu a péči o přírodu a krajinu z rezortu MŽP v letech 2013 až 2015. V tomto období bylo z Operačního programu životní prostředí 2007-2013 (EU prostředky), prioritní osy 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, rozděleno přes 8 miliard korun. Program a jeho cíle a hodnocení byly nastaveny už v letech 2006 a 2007. V rámci národních programů (PPK a PPOFK), které jsou cíleny na udržení stavu těch nejcennějších částí přírody, pak bylo na ochranu přírody a krajiny rozděleno dalších cca 500 milionů korun. MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení.

K závěrům NKÚ je nutné především zdůraznit, že cíle a hodnocení OPŽP 2007-2013, ze kterého byla v letech 2013-2015 financována podstatná část projektů ochrany přírody v České republice, byly nastaveny už v letech 2006 a 2007, a to na základě zkušeností z předchozích období a tehdejších analýz. Cíle OPŽP 2007 – 2013 byly navíc nastaveny v souladu s tehdy platnou „Metodikou pro přípravu programových dokumentů pro období 2007 – 2013 pro operační programy“. Cíle a indikátory programu (programové i konkrétnější projektové) následně schválila přímo Evropská komise a Monitorovací výbor OPŽP (složený z poslanců, zástupců průmyslu i ekologických organizací, odborníků na problematiku ŽP ad). Samo NKÚ pak ve svých závěrech upozorňuje, že parametry nastavené v současném OPŽP 2014-2020, který připravilo nové vedení MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR, jsou dle NKÚ nastaveny lépe.

MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu své závěry o účinnosti dotačních prostředků totiž opírají o data o úbytku orné půdy nebo o kvalitě vodních toků. To jsou složky životního prostředí, které samy o sobě nevypovídají o stavu ochrany přírody a krajiny. Navíc do těchto oblastí dotační prostředky na ochranu přírody a krajiny z programů MŽP vůbec nesměřují! Kontroloři tak svoje „účetní postupy“ aplikují na ochranu biodiverzity, aniž by rozlišili co je ochrana přírody a co není.

Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá např. větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z programu OPŽP. Jen v roce 2015 bylo přehlášeno nebo nově vyhlášeno 38 maloplošných zvláště chráněných území s výměrou 2 213 ha, z toho 34 přírodních památek, 3 přírodní rezervace, 3 národní přírodní památky, v lednu 2016 vznikla naše dosud poslední nová chráněná krajinná oblast - CHKO Brdy. Dalším indikátorem o účinnosti dotací, respektive o zlepšení stavu naší přírody a krajiny je návrat velkých šelem do ČR, který můžeme sledovat právě v posledních několika letech. Díky OPŽP vznikly na území ČR tisíce nových vodních útvarů, které nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou zároveň stanovištěm pro mnoho vzácných živočichů a mají dávno prokázaný pozitivní efekt na stav přírody. Dotace ze zmíněných programů směřují i do péče o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidace invazních druhů rostlin a živočichů atd. Kromě toho OPŽP podporuje v rámci ochrany přírody a krajiny např. i vznik návštěvnických středisek, tzv. domů přírody nebo výstavbu a obnovu naučných stezek. Návštěvnická infrastruktura kultivuje vztah společnosti k ochraně přírody a v neposlední řadě její ochotu ochranu přírody podporovat. Jednoduše platí, že bez podpory veřejnosti nelze přírodu účinně chránit. Právě ze všech výše uvedených důvodů je třeba kategoricky závěry NKÚ odmítnout.

Obecně je také s ohledem na požadavek NKÚ na nastavení cílových hodnot, kterých má být poskytnutou podporou dosaženo nutné konstatovat, že výsledný stav přírody a krajiny je negativně ovlivňován řadou faktorů (zpravidla rozvoj průmyslu, dopravy, změny využití území apod.). Při implementaci programů MŽP nelze veškeré tyto vlivy eliminovat, ani vyhodnotit míru jejich vlivu na dosahování programových cílů v oblasti ochrany přírody a krajiny. Z celkového stavu přírody a krajiny proto nelze dovozovat, zda ukazatele programů byly správně nastaveny a zda byl program úspěšný. Zároveň nejde většina investic v oblasti ochrany přírody prakticky měřit dopadem v době ukončení konkrétního projektu nebo několik měsíců poté. Určitě je možné změřit okamžité úspory energie po zateplení domu, nebo snížení množství emisí látek unikajících do vody, pokud se postaví účinnější ČOV. Například v případě rybích přechodů je exaktní (číselné) vyhodnocení pozitivních dopadů (počet ryb migrujících rybím přechodem) prakticky nemožné. Stejně tak je například neproveditelné, stanovovat předem, kolik zraněných zvířat musí ošetřit záchranné stanice, které jsou podporovány z národního programu PPK, aby bylo možné jejich činnost označit za efektivní a účelnou.