VYJÁDŘENÍ MZe Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření s penězi určenými na rozvoj venkova, zaměřil se také na plnění cílů a udržitelnost projektů v této oblasti. Kontroloval prostředky rozdělované Ministerstvem zemědělství (MZe) v rámci Programu rozvoje venkova v letech 2010 až 2013. Kontroloři prověřili 120 projektů, které získaly dotace v celkové výši přesahující 375 milionů korun. Ministerstvo zemědělství se závěry kontrolních nálezů NKÚ nesouhlasí.
Program rozvoje venkova má přispět například k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Podle kontrolorů ale špatně nastavená pravidla MZe umožnila financovat i projekty, které k těmto účelům nesloužily. Kontroloři například prověřili 36 dotovaných kotelen na biomasu a zjistili, že 20 z nich bylo umístěno v rodinných domech, přestože dotace měly sloužit k podpoře podnikání. Příjemce dotace navíc po pěti letech, po které byl povinen kotelny provozovat, nabídl v některých případech kotle za stovky tisíc korun k odkupu za symbolickou cenu 10 korun.
Špatně nastavená dotační pravidla vedla i k tomu, že z peněz na naučné stezky příjemci dotací v neúměrné míře stavěli další stavby, jako byly třeba rozhledny nebo altány. Například u dotace ve výši 1,3 milionu korun na 190 metrů dlouhou naučnou stezku představovaly náklady na postavení rozhledny 87 % proplacených peněz. Samotná stezka při kontrole na místě nebyla v terénu znatelná a naučné tabule chyběly úplně. Pravidla také například neomezovala maximální výši dotace na vznik jednoho ubytovacího lůžka, takže se tyto náklady u kontrolovaných projektů pohybovaly od 396 tisíc do 1,4 milionu korun za jedno lůžko. Kontroloři narazili i na případ, kdy z dotací na stavby a technologie živočišné výroby proplatilo MZe i výstavbu silážního žlabu, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl.
MZe navíc nedisponovalo přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu, na základě kterých by mohlo efektivnost dotací vyhodnotit a případně upravit svou strategii. Externí hodnotitelské firmy někdy prováděly šetření na malých vzorcích respondentů – například jedna z nich oslovila telefonicky 15 respondentů a na základě toho vyhodnotila efekt opatření, které mělo zasáhnout 119 tisíc lidí a z veřejných rozpočtů na něj mělo jít 17 milionů eur.
Kromě špatně nastavených pravidel programu nastavilo MZe nereálně i některé cílové hodnoty, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat. Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 tisíc pracovních míst, MZe ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na dva tisíce pracovních míst.
NKÚ zkontroloval i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jakožto platební agenturu Programu rozvoje venkova. Kontroloři zjistili, že kontrolní systém SZIF byl u kontrolovaných projektů účinný jen částečně. SZIF například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě dotaci přesahující 6 milionů korun. Celkem kontroloři oznámili příslušnému finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 8,5 milionu korun.
Kontroloři prověřili 34 projektů i na straně příjemců dotací. Dva z nich nezachovali projekty v plném rozsahu po celou dobu udržitelnosti. Navíc SZIF u jednoho příjemce proplatil náklady na pořízení výrazně většího množství materiálu, než kolik příjemce dotace podle stavební dokumentace skutečně použil.
Vyjádření Ministerstva zemědělství ke kontrole NKÚ k využívání prostředků v Programu rozvoje venkova
Ministerstvo zemědělství nesouhlasí se závěry kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které se týkají rozdělování finančních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Závěry kontroly NKÚ se týkají období let 2010 až 2013, kdy na zemědělském rezortu působilo předchozí vedení.
K informaci o počtu 120 projektů kontrolovaných NKÚ, je nutné uvést, že během 21 výzev vyhlášených pro žadatele v rámci PRV, bylo do konce roku 2014 schváleno k podpoře zhruba 35 tisíc konkrétních projektů v celkovém finančním objemu téměř 44 miliard korun. Všechny zpochybňované projekty byly řádně zrealizovány dle záměru, v žádném případě nejde o pochybení, která by vedla k finanční ztrátě veřejných finančních prostředků.
MZe také odmítá tvrzení NKÚ, že nedisponoval přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu, na základě kterých by bylo možné vyhodnocovat efektivnost poskytovaných dotací, a případně upravit svou strategii. Byl zaveden systém průběžného sledování naplňování programu, kdy v pravidelných intervalech byla jednotlivá opatření vyhodnocována. V roce 2010 bylo provedeno střednědobé hodnocení zaměřené na všechna opatření PRV a zjištěné informace byly dále využity při úpravách programu. Zpráva o tomto střednědobém hodnocení PRV byla Evropskou komisí přijata a nebyl shledán žádný nedostatek. Naopak ze strany Evropské komise byly vyzdviženy její kvality.
V reakci na konkrétní nálezy NKÚ je třeba zdůraznit, že MZe veškeré své kroky provádělo v souladu s EK a dalšími poradními orgány. V případě kritizovaných kotelen na biomasu je informace o odprodeji vytržená z kontextu a zkreslená. Tato zařízení sloužila k rozšíření příjmů zemědělských podnikatelů i mimo agrární oblast (výroba tvarovaných biopaliv) a zároveň pomáhala vytápět objekty třetích stran, včetně rodinných domů. S majiteli vytápěných objektů byly uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky tepla (na 5 let s možností prodloužení). Po uplynutí pěti let doby udržitelnosti slouží kotelny i nadále svému účelu, pouze dojde ke změně vlastnických práv.
Rovněž v případě podpory cestovního ruchu, MZe povolovalo budování přírodních nebo naučných stezek v zemědělské krajině. V souvislosti s tím byla podporována i výstavba rozhleden, vyhlídek a odpočinkových míst (altánů), protože tyto atraktivní záchytné body přispívají k rozvoji kulturní venkovské krajiny a lákají turisty k návštěvě. MZe významně neomezovalo výši způsobilých výdajů, které žadatelé mohli využít na další stavby v rámci budovaných stezek.
V případě informací o šetření na malém vzorku jsou data vytržena z kontextu neboť telefonické oslovení respondentů, v tomto případě vzdělávacích subjektů a účastníků vzdělávání, sloužilo jen jako podpůrná aktivita k širšímu dotazníkovému šetření, které zahrnulo 238 respondentů. Územně byla pokryta celá ČR a hodnotitel – renomovaná mezinárodní firma Royal HaskoningDHV – dbal na to, aby byla zastoupena co možná nejpestřejší škála typů poskytovaného vzdělávání. Podotýkáme, že šlo o opatření, jehož rozpočet činí zhruba 0,5 % celkového rozpočtu PRV a při hodnocení programu jako celku je nezbytné zachovat proporčnost nákladů na hodnocení vynaložených peněz s konečnými efekty.
V několika případech bylo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vytýkáno, že povolil žadatelům vyšší počet změn termínu pro předložení žádosti o proplacení, než stanovují závazná pravidla. V těchto případech jde o rozdílný výklad Pravidel NKÚ a SZIF. V případě, kdy příjemce dotace žádal o změnu způsobu financování na leasing, jehož součástí je i prodloužení realizace projektu, nebylo toto považováno za další žádost o změnu termínu. Abychom zamezili rozdílnému výkladu, pro nové programové období již další prodloužení termínu na základě leasingové smlouvy nebude možné.
Ke kritice nedosažení cíle vzniku 22 tisíc pracovních míst z PRV je pak nutné připomenout, že do naplánovaných cílových kritérií programu citelně promluvila světová hospodářská krize, která nejen Ministerstvo zemědělství přinutila své budoucí předpoklady měnit.
Dokument ke stažení:
Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/26 (pdf, 525 kB)
