REAKCE MZe Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jakým způsobem Ministerstvo zemědělství v letech 2009 až 2015 řídilo oblast vodovodů a kanalizací a jak rozdělovalo peníze na jejich výstavbu a obnovu. U konkrétních obcí a vodohospodářských společností pak kontroloři prověřili, jak peníze využívaly. NKÚ zkontroloval 22 akcí za 1,2 miliardy korun, z čehož polovinu tvořily peníze ze státního rozpočtu. Kvůli nedostatečnému řízení, roztříštěným kompetencím a chybějící komunikaci mezi orgány stále chybí v České republice plně funkční systém, který by zajistil trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací. Česká republika navíc nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod a hrozí jí za to sankce.
Do konce roku 2010 měla být podle Evropské unie zajištěna určitá úroveň shromažďování a čištění odpadních vod. Splnění evropských požadavků mělo podle Ministerstva zemědělství přijít na 75 miliard korun. Náklady měly rovným dílem pokrýt peníze z Evropské unie, státního rozpočtu a od investorů. V polovině roku 2015 ale tyto požadavky EU stále nesplňovaly aglomerace s celkovým počtem 1,7 milionu ekvivalentních obyvatel, z nichž většinu tvořila Praha a okolní obce. Náklady na jejich splnění Ministerstvo zemědělství odhadlo na sedm až osm miliard korun, přičemž nejvíce peněz bude potřeba na dobudování ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Podle kontrolorů se podmínky Evropské unie podaří České republice naplnit nejdříve v roce 2021, tedy minimálně 11 let po termínu.
Špatný stav vodovodů a kanalizací i jejich trvalou udržitelnost měly v rámci Ministerstva zemědělství řešit konkrétní programy, z nichž ministerstvo přerozdělilo 13,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. První dokončený program financoval například 1 116 kilometrů vodovodních sítí a 662 kilometrů kanalizací. O dotacích z některých programů od listopadu 2011 rozhodoval přímo ministr zemědělství nebo jeho náměstek. Ignorovali přitom pravidla programů, která jasně určují, komu a za jakých okolností může být dotace udělena. Rozhodli tak například o poskytnutí dotace státnímu podniku, přestože tyto peníze nebyly pro státní podniky určeny. V 11 případech zase rozhodli o poskytnutí vyšší dotace, než zmíněná pravidla povolovala.
K podobným zjištěním v této oblasti došel také Evropský účetní dvůr. Při kontrole evropských peněz na čistírny městských odpadních vod v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku poukázal například na stále nevyřešenou trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací v těchto zemích. Za zmínku stojí, že na rozdíl od ostatních kontrolovaných zemí v České republice nemají lidé povinnost připojit se ke kanalizaci, pokud ji mají k dispozici. U akcí, na které se zaměřil ve své kontrole NKÚ, se přitom počet obyvatel připojených na nově vybudovanou kanalizaci pohyboval mezi 56 % a 100 %. V případě nižšího počtu připojených domácností přitom klesá efektivita celé stavby.
Reakce Ministerstva zemědělství:
Ministerstvo zemědělství upřesňuje závěry kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které se týkají rozdělování finančních prostředků v oblasti vodovodů a kanalizací. Závěry kontroly NKÚ spadají do období let 2009 až 2015, tedy převážně doby, kdy resort řídili předchozí ministři.
Hlavním důvodem, proč Česká republika nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod, je absence investorské přípravy obcí a měst, přestože k tomu MZe poskytlo podmínky. Druhým důvodem byl pomalý rozjezd Operačního programu Životní prostředí, který není však v kompetenci zemědělského rezortu. MZe naopak zajistilo podporu a realizaci všech projektů, které byly evidovány v jeho dotačních programech.
Podle údajů, které máme v současné chvíli k dispozici, by do konce letošního roku měla evropské požadavky splnit všechna zbývající nevyhovující města s výjimkou Prahy, která by měla naplnit evropskou směrnici v roce 2018. Zásadním důvodem zpoždění je zejména nedostatečná investorská příprava Hl. města Prahy.
Od listopadu 2011 stanovoval výši podpory ministr nebo náměstek MZe s přihlédnutím k finanční náročnosti akcí, finančním možnostem investora nebo programu. Rozhodování vedení MZe probíhalo podle nastavení programu. Tento způsob byl zvolen kvůli urychlení administrace akcí.
V případě informací o kontrole evropských peněz na čistírny městských odpadních vod (ČOV) v ČR jsou data vytržena z kontextu, protože Evropský soudní dvůr se zabýval pouze čtyřmi ČOV z více než 2500, které jsou u nás evidovány. Závěry šetření Evropského účetního dvora nepřijala z velké části ani Evropská komise.
K povinnosti obyvatel připojit se na kanalizaci uvádíme, že je zakotvena v zákoně o vodovodech a kanalizacích, kde se uvádí: „Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné”.
Dokument ke stažení:
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 15/01 (pdf, 530 kB)
